Že situace není jednoduchá, poznala nedávno vyučená číšnice Martina Vostrá z Kladenska. „Byla jsem na několika pohovorech v podnicích, a to i třeba v Praze, kde se připravují na znovuotevření. Vždy jsem ale neuspěla kvůli chybějící praxi. Nakonec jsem našla místo u montážní linky jedné ze zdejších továren. Zůstat tu ale natrvalo nechci, baví mne práce číšnice. Doufám, že jakmile tahle divná doba skončí, něco se naskytne,“ říká Martina Vostrá.

Podle odborníků se nejedná o ojedinělý případ, zaměstnavatelé upřednostňují lidi s praxí. Pro  absolventy je ale nynější situace složitější, jelikož kvůli koronavirové krizi o pozice bojují se zkušenějšími lidmi, kteří o práci přišli.  

„Počet nezaměstnaných lidí do čtyřiadvaceti let meziročně stoupl o třicet procent. Pokud se absolvent může prokázat absolvovanou praxí, pro personalistu je to znamení, že je aktivní, schopný fungovat v pracovním procesu,“ vysvětluje Michal Novák z pracovního portálu Profesia.cz

Mluvčí Úřadu práce České republiky Kateřina Beránková přiznává, že dopad distanční výuky na praktickou část studia může prohloubit problém v podobě chybějící praxe u mladých lidí. Zároveň však podotýká, že právě absolventi škol patří dlouhodobě mezi skupiny uchazečů o zaměstnání, kterým je věnována zvýšená péče a pro ně vytvořené cílené projekty například „Záruky pro mladé“. Ten měl sice skončit na konci letošního roku, ale je v plánu jeho prodloužení do října příštího roku. Doposud do projektu vstoupilo 11 408 mladých lidí, z toho již 5 315 již podepsala pracovní smlouvu.

Pracovní příležitosti

„Úřad práce ČR vyhledává pracovní příležitosti pro odborné praxe mladých lidí v regionech jak v nabídce volných pracovních míst, tak i prostřednictvím monitoringu zaměstnavatelů, který realizuje přímo ve firmách.  Odborní poradci projektu z úřadu práce se pak v maximální možné míře snaží spárovat vhodné účastníky a konkrétní nabízená místa,“ vysvětluje Kateřina Beránková. Pokud úřad uzavře dohodu se zaměstnavatelem, může firmě poskytnout finanční podporu na mzdové náklady, a to až na dobu jednoho roku.

„Výše příspěvku, včetně výdajů zaměstnavatele na zdravotní a sociální pojištění, se odvíjí od kumulace hendikepů umisťovaného uchazeče - například dlouhodobá evidence, nedostatek praxe, omezená mobilita, zdravotní postižení, neodpovídající vzdělání,“ popisuje Beránková.  

Ke konci března bylo v evidenci úřadu celkem 12 785 absolventů škol všech stupňů vzdělání a mladistvých. To je meziměsíčně o 261 méně, meziročně pak o 3 544 více. Bez práce bylo k poslednímu březnovému dni celkem 9 491 bývalých studentů.

Zaměstnavatelé proti tomu nabízeli absolventům prostřednictvím Úřadu práce celkem 59 308 volných pracovních míst; nejčastěji se jednalo o pozice pro montážní dělníky výrobků a zařízení, obsluhu pojízdných zařízení a strojů na výrobu a zpracování výrobků z pryže, plastu a papíru, kováře, nástrojáře, pomocníky ve výrobě, řemeslníky a kvalifikované pracovníky ve stavební výrobě nebo pracovníky informačních služeb.

V evidenci se objevují nejčastěji absolventi středních škol a učilišť, především pak škol zaměřených na ekonomiku a administrativu, gastronomii, osobní a provozní služby, hotelnictví a obchod. „Naopak velkou šanci na získání práce v co nejkratší době po ukončení školy mají absolventi vysokých škol, především lékařských a technických fakult, studijních programů sociální péče, informační a komunikační technologie nebo vzdělávání a výchova,“ uzavírá  Beránková.