Zamilovaní jsou zfetovaní láskou. Vždy jde ale pouze o dočasný stav
Všichni zamilovaní oslaví už zanedlouho na Valentýna svůj svátek. Víte ale, co to vlastně zamilovanost je? A podle čeho si vybíráme své partnery? Ze sexuologického hlediska je zamilovanost erotická fascinace. „Znamená to, že v době zamilování je objektem mého erotického zájmu pouze jedna milovaná osoba,“ vysvětluje profesor Petr Weiss ze Sexuologického ústavu 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a všeobecné fakultní nemocnice v Praze.
Kdo byl někdy v životě zamilovaný, určitě potvrdí, že v tomto období člověk pociťuje těžko popsatelnou euforii a má chuť dělat věci, které by mu za normálních okolností připadaly přinejmenším bláznivé. Tento zdánlivě nevysvětlitelný stav se dá objasnit poměrně jednoduše.
Z biochemického hlediska je totiž zamilovanost ovlivnění vědomí koktejlem neurotransmiterů (látek sloužících k přenosu nervových vzruchů) a hormonů, jako jsou fenylethylamin, oxytocin nebo dopamin.
Podle Weisse pak zamilovaný člověk působí dojmem, jako by byl pod vlivem drog. I v lidové psychologii se říká, že je opilý láskou. On není opilý, on je zfetovaný láskou. Právě fenylethylamin, hlavní droga zamilovanosti, je složením podobný například pervitinu. Není proto divu, že se zamilovaní lidé dopouštějí naprosto neracionálních skutků.
Zamilovanost vzniká krátce po seznámení
„Zamilování je naštěstí vždy dočasná záležitost. Představte si stav permanentního zamilování. Takový život by nebyl k žití. Respektive, člověk by nedosahoval úspěchu v neméně důležitých oblastech, než je oblast partnerských vztahů.“
Svou definici zamilovanosti přidává i psycholog Jeroným Klimeš.
Celý článek si přečtěte v sobotní příloze Deníku – v magazínu Víkend.