Kliknutím zvětšíteMatka nespokojená s výběrem hraček pro dceru, zato ale s podnikatelským duchem. Přesně taková žena stála na počátku příběhu nejslavnější panenky světa. Barbie. Její tvůrkyně, Ruth Handlerová, se narodila přesně před 105 lety. „Už od počátku jí vytvořená panenka bořila hranice,“ uvádí se na oficiálních stránkách společnosti Mattel, výrobce Barbie.
Ruth Handlerová se narodila v roce 1916 v americkém Denveru jako desáté dítě v rodině židovských přistěhovalců. V roce 1938 provdala za svou středoškolskou lásku. Manželé se společně přestěhovali do amerického Los Angeles, a Elliot Handler se svým obchodním partnerem Haroldem „Mattem“ Matsonem založili po několika letech společnost Mattel. Původně vyráběla plastový nábytek, později se přeorientovala na hračky.
Lili versus Barbie
Ruth mužům ve firmě pomáhala, přivedla na svět dvě děti. Když její dcera dorostla do věku, kdy si začínala hrát s panenkami, uvědomila si, že výběr hraček pro dívky není právě nejlepší. Tehdejší panenky měly totiž pouze podobu nemluvňat či malých holčiček. „Její dcera si tak při hrách mohla představovat, že je tak maximálně matkou či pečovatelkou. Naproti tomu její syn měl k dispozici hračky, které mu umožňovaly snít o tom, že je hasičem či lékařem,“ připomíná oficiální web společnosti Mattel.
Ruth si všimla, že tento nedostatek její dceři vynahrazují papírové panenky dospělých žen. Jenže ty nebyly právě praktické. Rovněž papírové oblečení se na ně nedalo dobře připevnit, snadno a rychle se zničily. A tak manželovi navrhla, aby takovou panenku vyrobili z plastů, které využívá rodinná firma vyrábějící hračky. Manžel i jeho kolegové odmítli – s tím, že zrovna takovou hračku by rodiče nekupovali a její výroba by vyšla příliš draze. „Ovšem nelibost k panence proudila ve skutečnosti zejména ze skutečnosti, že by měla prsa," napsala později Ruth Handlerová ve své autobiografii Dream Doll.
Pak se však Handlerovi vypravili na prázdniny do Evropy, a Ruth tam spatřila německou panenku Bild Lili – dospělou blonďatou ženu. Lili oficiálně původně nebyla hračkou pro děti, ale spíše zábavným suvenýrem či dárkem. Blonďatá panenka s vlasy do copu a úzkým pasem byla 3D zobrazením komiksové postavičky z nejprodávanějšího německého bulvárního plátku Bild. Její tvůrci jí postupně rozšiřovali šatník, přidávali doplňky. Lili se prodávala ve dvou velikostech, devatenáct a 30 centimetrů, a v mnoha západních evropských zemích byla populární. Po čase ji kupovali jednak rodiče jako hračku pro děti, jednak však i dospělí, jako vtipný suvenýr pro muže.
Německá Lili každopádně Ruth Handlerové připomněla její dřívější nápad s panenkou, a tak když se vrátila rodina do Ameriky, Ruth už si tentokrát hračku vymluvit nedala. A tak začala definitivně vznikat panenka Barbie, pojmenovaná podle Ruthiny dcery Barbary. Při tvorbě jejího vzhledu se inspirovala Američanka právě německou Lili - výrobce německé panenky později tvrdil, že Barbie je Lilinou kopii. Příběh Barbie versus Lili ovšem nakonec díky komerčnímu úspěchu americké panenky skončil tak, že firma Mattel výrobce Lili koupil a produkce německé hračky byla v roce 1964 zastavena.
Prsatá panenka a Mickey Mouse
Ovšem nepředbíhejme. Barbie byla na trh uvedena na veletrhu hraček v roce 1959. Existovaly dvě verze, s blonďatými a hnědými vlasy. „První Barbie měla na sobě černobílé pruhované plavky a vlasy sepnuté do copu. Jako doplňky k panence se prodávaly bílé sluneční brýle, sandály s otevřenou špičkou a kruhové náušnice,“ píše web Mattel.
Zpočátku se však zdálo, že původní názor Ruthina manžela o nevhodnosti panenky v podobě dospělé ženy, je pravdivý. Nákupci pro hračkářství o nové panence vzhledem k jejímu bujnému poprsí pochybovali. Ruth to ale ani tentokrát nevzdala. A zužitkovala svůj dřívější tah ve společnosti Mattel. „V roce 1955 oznámila společnost Disney spuštění televizního programu pro děti Mickey Mouse Club. Ruth hned věděla, že pokud děti uvidí v televizi jiné děti, jak si hrají s hračkami od společnosti Mattel, bude to znamenat obchodní úspěch. Okamžitě proto pořadu nabídla sponzorství v hodnotě 500 tisíc dolarů - téměř celé jmění firmy. Tento riskantní tah se ovšem vyplatil, prodeje hraček Mattel šly prudce nahoru," připomíná server Investor Business Daily.
Když na veletrhu nákupci Barbie odmítali, Ruth okamžitě vytáhla eso v rukávu v podobě spolupráce s Mickey Mouse Clubem. A Barbie se tak stala televizní hvězdou, v pořadu se totiž objevily reklamy na panenku. „Tímto nejen zajistila panence popularitu, ale navíc se firma Mattel stala první, která vysílala reklamy v televizi,“ připomíná encyklopedie Britannica. Barbie v reklamě vystupovala jako živá a promlouvala přímo k dětem.
Byla to trefa do černého. Po uvedení spotů byl úspěch Barbie opravdu enormní. Panenka doslova zaplavila hračkářství a jen za první rok po uvedení na trh se prodalo 350 tisíc kusů. „Už v roce 1961 vyrobila společnost Mattel na základě požadavků zákazníků i ten nejnezbytnější „doplněk“ Barbie – jejího přítele Kena,“ zmiňuje Britannica. I v tomto případě ke jménu hračky inspirovaly Ruth její děti - její syn se totiž jmenoval Kenneth. Postupně se rodina rozrostla o kamarádky Barbie s jinými jmény.
Přímo hleď
Od první série pak v průběhu let prošla Barbie mnoha změnami. Jednou z těch nejvýraznějších byla třeba změna úhlu jejího pohledu – zatímco první panenky se dívaly koketně do strany, od sedmdesátých let minulého století hledí přímo před sebe.
Přesto, že byla panenka opakovaně kritizována za nerealistický vzhled - podle mnoha výzkumů by reálná žena s takovými proporcemi nemohla existovat - druhý tábor naopak obdivoval to, co tvrdili i samotní výrobci. Tedy že tato hračka neučí malé dívky starat se o miminka, ale představovat si svojí budoucí kariéru. „Už v 60. letech byly uvedeny první panenky, které inspirovaly dívky, aby místo života v domácnosti toužily po kariéře,“ připomíná web Mattelu.
Jako první byla vyrobená módní editorka, pak zdravotní sestra či letuška. A celé čtyři roky před tím, než první člověk stanul na Měsíci, vznikla panenka Barbie kosmonautka.
V šedesátých letech přibyly rovněž doplňky v podobě domečků či aut, a také první "celebritní" Barbie - tedy panenky se vzhledem slavných osobností. První byla panenka Twiggy, slavné modelky dané doby. Počátkem osmdesátých let pak byly představeny Barbie jiných ras - Hispánka a Afroameričanka. O pět let později zase Barbie poprvé dostala limitovanou edici šatů, navrženou slavným módním domem - spolupráce se konkrétně ujal legendární americký návrhář Oscar de la Renta.
Pravá od Matella
Zatímco panence Barbie se dařilo čím dál lépe, s její tvůrkyní to bylo naopak. Počátkem 70. let jí byla diagnostikována rakovina prsu. „Ruth Handlerová musela kvůli nemoci podstoupit mastektomii," zmiňuje server Investor Business Daily. A ve stejném desetiletí se musela vzdát pozice ředitelky ve firmě Mattel – byla odsouzena k veřejným pracem za zpronevěru. V devadesátých letech navíc zemřel její syn Kenneth, na AIDS.
Ruth Handlerovou však nic z tohoto nezlomilo. I nadále se, teď už vzdáleně, podílela na dalším vývoji panenky Barbie, a když jí neseděly v dané době vyráběné prsní implantáty, spojila se s výrobcem a vytvořila vlastní model nazvaný Nearly Me. Lepší byl o tolik, že tyto implantáty Ruth Handlerová na míru vyrobila i pro americkou první dámu Betty Fordovou. Přesto rakovina nakonec Ruth Handlerovou doběhla, a v roce 2002 zemřela na komplikace spojené s touto nemocí.
Ruthina panenka Barbie, její největší životní úspěch, nejenže přežila Ruthin odchod z firmy Mattel, ale o status ikony jí dosud nikdo nepřipravil. V posledních letech jde stále více vstříc diverzitě, a vyrábí panenky různých barev pleti, s hendikepem, či dokonce i s jinými mírami. „V roce 2016 třeba společnost přidala do portfólia Barbie s plnějšími křivkami," připomíná list The New York Times.
Vše se odehrává proto, aby panenku, původně pouze štíhlou blondýnu či brunetu s modrýma očima a bílou barvou pleti, přijaly za svou dívky z celého světa. „Společnost Mattel doufá, že nové série panenek, s rozličnými tvary těla, barvami pokožky a strukturami vlasů, budou lépa reflektovat svět dívek," uvádí magazín Time.
5
5
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
