Prezident Joe Biden, jak sám ve slavnostním projevu neopomněl zdůraznit, tak splnil svůj předvolební slib a obnovil původní podmínky ochrany přírody konkrétně ve státu Utah. Bílý dům ale také přepnul semafor ze zelené pro komerční rybolov v chráněných vodách Atlantiku na červenou stopku. Stav se tak v řadě lokalit vrací před rozhodnutí Trumpovy administrativy, která ochranu omezila a podle kritiků jednala v zájmu těžebních rybářských společností.
Ne všichni ovšem poslední rozhodnutí současného prezidenta vítají. Ekologové jsou sice rádi, zároveň si ale stěžují na nedostatečnost jeho kroků. Opoziční republikáni v Bidenově rozhodnutí vidí slabost a zbytečné ústupky radikálním environmentalistům. Ne zcela spokojeni jsou i členové původních indiánských kmenů. Ukradených a stále nenavrácených posvátných míst je prostě stále hodně.

Bílý dům minulý týden při oficiálním ceremonii uvedl, že „právě dnes plní klíčový slib učiněný ochráncům přírody.“ Změny v legislativě se týkají především rozsáhlých oblastí na jihu amerického státu Utah, které jsou známé pro své charakteristické červené skály, které zde vytvářejí zcela úchvatné a pitoreskní struktury. Nejedná se ovšem jen o kamenné oblouky, houby a jehly v Utahu. Ochrana vodstva a ryb bude rozšířena například i do oceánských lovných oblastí jihovýchodně od poloostrova Cape Cod v Massachusetts.
Všechny tyto oblasti – ať už se jedná Bears Ears či Grand Staircase-Escalante v Utahu nebo hlubinné útvary Northeast Canyons a Seamounts v Atlantském oceánu – jsou přitom již dnes národními pamětihodnostmi. Donald Trump na jejich celosvětový věhlas ale nedbal a rozpočty na jejich ochranu výrazně pořezal. Stejně tak zmenšil rozlohy nejpřísněji chráněných území. V Utahu tak bylo asi 800 tisíc hektarů zpřístupněno pro potenciální těžbu ropy a zemního plynu.
Území domorodých Američanů
Jen pro představu: Bears Ears, Medvědí uši, posvátná země kmenů Hopiů a Navajů, v původní rozloze zahrnovala i známé parky Canyonlands a Glen Canyon či starodávné areály s puebly. Jak uvedla americká agentura AP, po Trumpově zákroku se oblast zmenšila o 85 procent na pouhých 80 tisíc hektarů.
Přírodní pamětihodnost Grand Staircase-Escalante, Velké schodiště, která je známa svými stupňovitými stěnami a kamennými mosty a oblouky, stejně jako národní park Arches severovýchodně od této oblasti, se zmenšila o polovinu, na 405 tisíc hektarů.

Na seznam národních pamětihodností, monumentů, obě výše zmíněné oblasti zapsali demokratičtí prezidenti Barack Obama a Bill Clinton. Seznam podobných lokalit dnes čítá kole 129 položek. Bears Ears byly první, které byly přidány na tento seznam po výslovné žádosti domorodých Američanů v roce 2016. Trump pak toto rozhodnutí označil za „obrovský zábor půdy, který se nikdy neměl stát“.
Velkou roli v Bidenově rozhodnutí sehrála Deb Haalandová, první Indiánka, která nyní působí ve funkci ministryně vnitra. Její matka pochází z kmene Laguna Pueblo, otec je Nor. Haalandová se dlouhodobě angažuje v boji proti komerčním záborům indiánských posvátných území. Kromě Bears Ears bojovala například proti záměru těžby mědi v arizonské lokalitě Oak Flat.
Její ministerstvo má pod palcem přes 75 procent ze všech federálních území, mezi něž spadají právě i národní parky, včetně takových ikon jako jsou Yellowstone a Yosemity. Logicky tak má na starosti i ochranu divoké zvěře a udržování původních domorodých oblastí. Haalandová navštívila inkriminované oblasti v Utahu v dubnu a v červnu, poté zaslala svá doporučení do Bílého domu. Minulý týden Biden změnil Trumpova okleštění.

Prezidentovo rozhodnutí sice chválí ekologové, ale kritizují ho místní republikáni. Guvernér Spencer Cox řekl pro AP, že se „jedná o tragicky promarněnou příležitost.“ Senátor za Utah, bývalý republikánský kandidát na prezidenta a především zásadní odpůrce Donalda Trumpa, Mitt Romney, pro agenturu řekl, že „Biden zmeškal příležitost k nalezení konsensu a trvalého vyřešení sporných míst.“