Ne všechno, co se šíří v prostředí sociálních sítí, je pravda, a platí to nejen o psaném slovu, ale i o videích a fotografiích. V dubnu se o tom mohli uživatelé těchto sítí přesvědčit hned několikrát.

„Dnešní Lvov. Město evropské kultury. A kam má nakročeno Ukrajina? Do NATO nebo do EU? Snad jen jestli si nepopletli symboliku!!!“ komentoval ve středu 10. dubna 2024 dezinformační web Pravda CZ ironicky snímek všední denní ulice ve městě, kde se v pozadí vyskytovala žena v červeném tričku s hákovým křížem. Jako údajný zdroj fotografie uváděl kanál na síti Telegram, pojmenovaný InfoDefenseCZE.

Terčem dezinformací se nedávno stal i ukrajinský prezident: 

Fotografie se současně rozletěla po sociálních sítích. Ve čtvrtek 11. dubna ji nasdílela například facebooková dezinformační stránka Bohemia patriot - Aliance Kulatého Stolu se 17 tisíci sledujících, na sociální síti X ji sdílel třeba dezinformační účet Roman Malý cz (@MatesRoman) se zhruba 1 500 sledujících nebo další dezinformační účet Nothing to see (@Wagnersfamily) s 11,8 tisíci sledujících. Masově se začala šířit i po ruské sociální síti Vkontakte.

V naprosté většině případů ji doprovázel obdobně ironický komentář, jaký použil web Pravda CZ, a to jak v ruštině, tak i v nejrůznějších evropských jazycích.

Podle dalších uživatelů sociálních sítí jde o lež a manipulaci, protože na původním snímku měla žena na sobě pouze červené tričko. Hákový kříž byl do fotografie dodán až dodatečně.

Jak se Deníku podařilo ověřit podle markýzy ezoterického obchodu Alchymista, zachycené v popředí snímku, byla původní fotografie pořízena skutečně v ukrajinském městě Lvov, a sice na lvovské třídě Svobody, kde se nachází ezoterický obchod s totožným poutačem. Odpovídá tomu i číslo domu 23 a umístění oken a balkonů na domech v pozadí, stejně jako pozice dalšího obchodu Welfare, který se nachází ve vedlejším vchodě vpravo od čísla 23.

O autenticitě fotografie, kde má žena na sobě pouze červené tričko bez hákového kříže, svědčí přirozené záhyby na tričku přes celou šíři trička. U fotografie s hákovým křížem je při zvětšení patrné, že kříž sám je bez záhybů, které nepřirozeně končí na jeho okraji, což nasvědčuje tomu, že byl do snímku uměle a dodatečně vložen.

Herec Ondřej Vetchý se stal terčem další dezinformace:

Podle funkce zpětného vyhledávání obrázků vyhledávače Google se oba snímky začaly objevovat na sociálních sítích zhruba od poloviny minulého týdne, přičemž fotomontáž s vloženým hákovým křížem se šířila zejména v ruských a prorusky zaměřených kanálech. Není nicméně zřejmé, kdy vznikla původní fotografie a kdo je jejím autorem.

Podle tiskového oddělení ukrajinské policie platí na Ukrajině zákaz používání symbolů totalitních režimů, který se podle článku 436-1 trestního zákoníku Ukrajiny vztahuje i na výrobu a šíření symbolů národně socialistických (nacistických) režimů nebo na jejich propagaci a jeho porušení se trestá odnětím svobody až na pět let.

Případ slon

Další příklad manipulace s fotografií se jeví na první pohled jako „neškodnější“: v posledních dnech sdílely tisíce uživatelů Facebooku i sítě X snímek, jenž se jevil jako unikátní záběr z africké savany, zachycující slona přenášejícího na chobotu lvíče a doprovázeného mírumilovně kráčející lvicí, matkou onoho lvíčete.

close info Zdroj: Deník zoom_in Tento dojem měl v uživatelích vzbudit i komentář připojený ke snímku, podle nějž prý slon „pochopil“, že lvíče mělo problém s chůzí v horku, a tak vzal lvíče do chobotu, aby je v doprovodu lvice přenesl k jezírku.

Příběh byl samozřejmě zcela vyfantazírovaný a fotografie vznikla fotomontáží, při níž bylo do jednoho snímku složeno několik různých záběrů. Ve skutečnosti ke zobrazované události nikdy nedošlo. Podle agentury AFP vznikla fotomontáž už před několika lety pouze jako aprílový žertík, ale od roku 2018 se na sociální sítě opakovaně ve vlnách vrací jako údajně skutečný příběh.

Snímek hajlujících ukrajinských dívek? I v tomto případě jde o podvrh: 

Ačkoli uživatelé, kteří tuto a podobné fotomontáže sdílejí jako realitu, tak většinou činí z dobré vůle a z touhy podělit se o srdceryvnou story, důvody, proč tyto falešné manipulace vznikají, většinou tak nevinné nejsou. Často totiž testují, jak moc jsou konkrétní lidé na sociálních sítích náchylní věřit různým manipulacím. Pokud se ukáže, že ano, začne jim systém sociální sítě podsouvat i další falešné zprávy.

„Spoléhání se na emoce podporuje víru ve falešné zprávy. Našli jsme jak korelační, tak kauzální důkazy o tom, že apely na to, aby se lidé spoléhali na emoce, vedou k větší víře ve falešné zprávy, než když jsou vyzýváni, aby se spoléhali na rozum. Emocionální zpracování informací může hrát při náchylnosti k falešným zprávám jedinečnou roli,“ uvádějí na stránkách Cognitive Research Journal vědci Cameron Martel, Gordon Pennycook a David G. Rand, autoři studie na toto téma.