Kliknutím zvětšítePoté, co tuto „taxonomii“ schválila Evropská komise, je Paříž hlavním partnerem Česka pro odražení snah části zemí EU v čele s Rakouskem, které chtějí Unií podporovaný rozvoj jádra ještě zvrátit.
Toto „jaderné spojenectví“ minulý týden podpořil v projevu i francouzský prezident Emmanuel Macron. Oznámil v něm renesanci jaderné energetiky ve své zemi. „Naše země potřebuje obrození francouzského jaderného průmyslu. Podmínky pro to máme,“ řekl Macron, když oznámil plán postavit do roku 205O šest nových reaktorů za celkem 50 miliard eur (2,2 bilionu korun). Právě jaderná energetika má být jedním z pilířů pro dosažení uhlíkové neutrality země v roce 2050.
První nový reaktor typu EPR má být spuštěn v roce 2035, zároveň má Francie pracovat na vývoji modulárních reaktorů. Jenže zatímco české snahy o dosažení klimatické neutrality se téměř vyčerpávají u dostavby Dukovan a Temelína, Francie přikládá stejnou důležitost jako jádru i obnovitelným zdrojům.
Větrné parníky i vodík
Zelená pro Evropu.Francie podle Macrona do roku 2050 zdesetinásobí kapacitu solární energie na více než 100 gigawattů. Na moři pak má být postaveno padesát větrných parků s celkovou kapacitou nejméně 40 gigawattů. Méně se má kvůli zvyšujícímu se odporu obyvatel stavět na zemi, ale i tady má být do roku 2050 dosaženo dvojnásobné kapacity oproti dnešku.
Velice důležitým bodem rozvoje energetiky má být i „zelený“ vodík. Francie podle Macrona poskytne 1,9 miliardy eur na podporu rozvoje bezuhlíkové a ekologické výroby vodíku. „Je to bitva o životní prostředí, o pracovní místa a o suverenitu naší země, kterou hodláme vést,“ uvedl na Twitteru Macron.
Francie si chce udržet své postavení energetické jedničky EU, kde je zdaleka největším vývozcem elektřiny.
38
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
