Podle saského novináře Steffena Neumanna je pořád výrazně vyšší poptávka po očkování než je nabídka vakcín. Tento problém ještě prohloubilo rozhodnutí z minulého týdne, kdy bylo zrušeno věkové omezení a rozdělení do kritických skupin. „Spousta lidí čeká na druhou dávku očkování a nyní přibyla další ohromná skupina lidí, kteří se o očkování hlásí. A to nejen ti mladší, ale i ti ve věku nad 80 let,“ říká Neumann.

Jörg Meuthen, jeden z lídrů Alternativy pro Německo
Německo slaví porážku extrémistické AfD v Sasku-Anhaltsku

Co se děje v Německu.Co se děje v Německu.Zdroj: Deník

To, že se i nyní hlásí poměrně velké množství německých seniorů, je podle Neumanna možná dáno i tím, že z počátku bylo potřeba se registrovat pomocí internetu. Jiní pak mohli čekat na očkování u praktických lékařů. „Zklamání a frustrace jsou nasnadě, protože v první chvíli nebude k dispozici dostatečné množství vakcín,“ sdělil deníku Rheinische Post ředitel Německého svazu měst a obcí Gerd Landsberg.

Německo před Českem

Podle dat Robert Koch Institut zatím aplikovali v celém více než osmdesátimilionovém Německu téměř 60 milionů vakcín, nejvíce jich dostali lidé v nejlidnatější spolkové zemi v Severním Porýní Vestfálský – přes 13 milionů. Alespoň jednu dávku dostalo v Německu necelých 40 milionů lidí a proočkovanost první dávkou dosáhla v závěru tohoto pracovního týdne 47,5 procenta.

Z tohoto pohledu je na tom podle pátečních dat RKI s 42,7 procenty Sasko, naopak nejlépe si vedou s 52,1 procenty očkovaných alespoň první dávkou Brémy. Přes padesát procent se dostalo Severní Porýní - Vestfálsko, Sársko a Šlesvicko – Holštýnsko. Téměř čtvrtina obyvatel pak má za sebou ukončené očkování proti covidu. V Česku pak první dávku dostalo okolo 43 procent lidí, méně než 20 procent lidí má očkování ukončené.

Bratislava v době koronaviru
U sousedů: Češi, těšíme se! Když nezachráníte slovenskou turistiku vy, tak nikdo

Oproti Česku jsou v sousedním Německu už nyní více ve hře praktičtí lékaři, kteří očkují i látkou od firem Pfizer/BioNTech. Sice stále nedostávají tolik dávek, kolik by pro své pacienty potřebovali, podobně jako očkovací centra, přesto se jim daří uspokojit poptávku daleko více než jejich českým kolegům. Rozdílná je také doba, kdy je očkovaný člověk považovaný za bezinfekčního. Zatímco v Česku stačí tři týdny po první dávce, v Německu jsou to dva týdny po druhé dávce.

Očkovací turistika

Co ale spojuje obě země, je očkovací turistika, kdy se lidé registrují kvůli rychlost vakcinace v jiných městech, než v jakých žijí. Výjimkou není ani to, že jedou 100 nebo 150 kilometrů daleko od svého domova. Jezdí tak například z Drážďan do Löbau, což je město nedaleko Žitavy. Musí se ale omezit na spolkovou zemi, ve které žijí. To je další odlišnost v porovnání s Českem, kde vakcinaci na území celé země řídí stát. V Německu toto mají na starosti jednotlivé spolkové země.

Ruská proticovidová vakcína Sputnik V
Propadák se Sputnikem V. Slováci o něj nemají zájem

„V Sasku se předem říká, kolik termínů na očkování bude uvolněno. Nové sloty se zpravidla otvírají v pondělí, ve středu a v pátek. Lidé tak alespoň mohou být připravení a zkusit štěstí,“ popisuje očkování v Sasku Steffen Neumann. On sám se nechal již dříve očkovat u své praktické lékařky, v Německu byli totiž novináři zařazeni mezi prioritní skupiny. Podobně jako u nás zdravotníci nebo hasiči.

Nová rubrika U sousedů
U sousedů. Přečtěte si, co se děje v Německu, Rakousku, Slovensku a Polsku.U sousedů. Zdroj: DeníkV dnešní době víme často mnohem více o tom, co se děje na druhém konci světa, než co se děje těsně u našich hranic, v sousedních zemích České republiky. Proto jsme se rozhodli vám odlehčenou formou přinášet na tomto místě každou neděli zprávy o tom, co se děje „u sousedů“, tedy v Česku, Polsku, Německu a Rakousku. Informovat vás budou lidé, kteří buď v daných zemích žijí, jako Tomáš Skřivánek na Slovensku, Martin Kratochvíl v Polsku, nebo působí u hranic, jako Alexandr Vanžura v Děčíně, nebo Iva Haghofer u rakouských hranic na jižní Moravě. Za inspiraci k vzniku rubriky děkujeme panu Vladimíru Majerovi. Občas přispěji středoevropským pohledem do rubriky i já, evropský editor Luboš Palata. Přejeme hezké nedělní počtení