Záchrana velryb i kontroverzní protesty. Hnutí Greenpeace oslavilo půl století

Myslet na životní prostředí v době studené války. Tak začalo koncem šedesátých let, původně kanadské, dnes celosvětově známé, environmentální hnutí Greenpeace.

Z hippíků lobbisté

Z mladých aktivistů a členů hnutí hippie se postupem času stali lobbisté. Přes protesty proti jaderným zbraním, boj proti komerčnímu lovu velryb a lovu tuleních mláďat až k rozpočtu 150 milionů dolarů a zastoupení v pětapadesáti zemích světa. Hnutí kombinuje přímé akce s vyjednáváním a lobbingem. Má za sebou řadu úspěchů i kontroverzí. V letošním roce oslavilo toto nevýraznější environmentální hnutí padesát let od vzniku.

Čína se pustila do cenzury seriálu Simpsonovi. Jeden díl divákům zakázala

První protestní akce v roce 1971 nedopadla okamžitým úspěchem, skupina dvanácti aktivistů na místo testování jaderných zbraní nedojela včas. Nakažlivá povaha jejich odvahy a jejich důvtipné a neotřelé používání médií k vyprávění příběhu o míru a ekologii spolu s konfrontací moci však podnítilo vznik tohoto celosvětového hnutí. Tak popisuje vznik Greenpeace samotné hnutí na svých webových stránkách v tiskové zprávě k výročí.

Spojené státy ukončily jaderné testování na Amčitce na Aljašce následující rok. Greenpeace následně vzrostlo do celosvětových rozměrů, které je dnes rozšířeno do pětapadesáti světových zemí. Podílí se na něm desítky milionů dobrovolníků, dárců a podporovatelů. Hnutí je striktně nevládní a nepřijímá dary od jednotlivých zemí.

Po padesát let bojuje Greenpeace zejména s jaderným testováním či vyhazováním toxického odpadu do moře. Rovněž chrání Antarktidu, vyšetřuje velká znečišťování, stojí mezi velrybami a jejich lovci. Zastává se také domorodých kmenů, komunit, odborů. To vše s vidinou spravedlivé, zelené a mírumilovné budoucnosti, uvádí hnutí v prohlášení. V současné době se zaměřuje zejména na životní prostředí, snižování emisí, transformaci produkce jídla, ochranu oceánů a pralesů. Jejich akce aktivisté směřují i proti korporátům, které podle nich ničí životní prostředí. 

Hnutí je však občas kritizováno za nedostatek vědeckých podkladů pro své teze a jejich přehánění. Také se organizaci vytýká, že používá agresivní rétoriku. Dále se objevuje kritika ohledně vnitřní organizace hnutí a její byrokracie. Některé hlasy rovněž hnutí obviňují, že je proti technologii. Greenpeace například chybně tvrdilo, že je jaderná fúze nebezpečná a produkuje odpad jako jaderné štěpení.

Padesát let míru, lásky a trávy proti systému. Hippie čtvrť Christianie dál žije

Proti Greenpeace bylo podáno množství žalob kvůli ušlým ziskům, poškození pověsti a neoprávněnému vstupu například na lodě. Na druhou stranu se hnutí stalo terčem infiltrací a odposlechů, výhružek násilím a smrtí i nařčení ze státního terorismu. Jejich přímé akce vedly k řadě pokut nebo k podmíněným trestům. Motivy i metody organizace jsou často na hranici zákona. To vše však Greenpeace, leckdy pochybnými metodami, provádí s ideou ochrany planety, přírody a pro lepší budoucnost lidstva.

Greenpeace jsou současně známí i netradičním způsobem protestů. U těch si zakládají na přímé akci a občanské neposlušnosti. Řada z protestních akcí se pohybuje nejen na hranici zákona, ale i zdraví aktérů, někdy i života a smrti. Připomeňte si nejvýraznější, ale i nejkontroverznější protestní akce tohoto hnutí.

Tokyo Two 

Dva aktivisté byli v Japonsku obviněni z krádeže a vloupání poté, co v roce 2008 ukradli dodávku velrybího masa ze skladiště. Chtěli údajně odhalit veřejnosti zpronevěru masa. Podle Amnesty International po zatčení následovaly razie v kanceláři hnutí a domovech pěti jeho zaměstnanců. To měly úřady činit jako zastrašování.

Letadlem do práce

Greenpeace se rovněž zasazuje o omezování letecké dopravy. Skandál nastal v roce 2012 poté, co se objevily zprávy o tom, že programový ředitel Greenpeace International Pascal Husting několikrát letěl 400 km pracovně letadlem. V reakci na kritiku hnutí uvedlo, že bude ředitel cestovat vlakem. 

Poškození obrazců v Peru

V roce 2014 poškodili aktivisté v rámci protestu část obrazců na planině Nazca v Peru. Mezi liniemi jednoho z obrazců napínali transparent. Obrazec kolibříka tak měli poškodit kráčením v nesprávné obuvi. Přístup je sem obvykle zakázán, oblast je na seznamu Světového dědictví OSN. Organizace se omluvila, Peru to však nepřijalo, protože Greenpeace odmítlo aktéry identifikovat.

Nejezte velryby a tuleně

V roce 2010 nalezla společnost Cairn Energy v Grónsku ve svém testovacím vrtu stopy zemního plynu. Greenpeace tak vyslala loď Esperanza do sporu s dánským námořnictvem. Mnoho členů zdejší komunity mělo být podrážděných, když jim organizace radila, aby nejedli velryby a tuleně, jak to činili po staletí. V důsledku toho se dostalo Cairn Energy vřelejšího přivítání, než v jaké ekologové doufali. Greenpeace také zastavila obchod s tuleními kožešinami, na což údajně obyvatelé Grónska nikdy nezapomněli.

Vnik na letiště v Paříži

V březnu 2021 se devět aktivistů dostalo na letiště Charlese de Gaulla v Paříži. Poškodili barvami na válečku letoun Air France, chtěli tak údajně upozornit na změny klimatu a životního prostředí. Později byli zatčeni a vyvolali obavy o bezpečnost letiště.

Paraglidem na fotbal

Letos v červnu se snesl na paraglidu aktivista Greenpeace na fotbalový stadion v Mnichově, kde se odehrával zápas mezi Německem a Francií v rámci Evropského šampionátu. Zranil několik lidí. Hnutí se za tuto akci omluvilo s tím, že aktér chtěl nad stadionem jen přeletět a do prostor stadionu jen spustit balon se zprávou společnosti Volkswagen, která je hlavním sponzorem.

Kritik Patrick Moore

Hnutí kritizuje například bývalý člen hnutí, kanadský ekolog Patrick Moore. V sedmdesátých letech byl proti jaderné energii, dnes ji však podporuje spolu s obnovitelnými zdroji energie. Podle Greenpeace je jaderná energie nebezpečná. Moore odešel z Greenpeace v roce 1986 a tvrdil, že hnutí motivuje zejména politika.  

Laureáti Nobelovy ceny

V roce 2016 podepsalo více než sto laureátů Nobelovy ceny dopis adresovaný Greenpeace, který je vyzývá, aby přehodnotili svou opozici ke geneticky modifikovaným organismům. Ty by měli být bezpečné a šetrné k životnímu prostředí. Díky nim by se tak například mohly podporovat rozvojové země prostřednictvím speciální rýže.

Tragédie na Rainbow Warrior

Plavidlo Rainbow Warrior bylo nástrojem kampaní hnutí, díky kterému aktivisté bojovali například proti lovu velryb. Loď v roce 1985 zasáhly dvě bomby francouzské tajné služby z důvodu právě probíhající kampaně Greenpeace proti jaderným pokusům v blízkosti atolu Mururoa vedeným francouzskou vládou. Zemřel zde jeden člen posádky, portugalský fotograf Fernando Pereira. Následně hnutí zakoupilo novou loď, kterou pojmenovalo Rainbow Warrior II.

Angličan jako první na světě bude mít oko z 3D tiskárny. Vypadá báječně, těší ho

Organizace Greenpeace nicméně zůstává jedním z nejviditelnějších hnutí na světě. Své zastoupení má například i v České republice. Dvě akce provedlo hnutí na území bývalého Československa ještě za minulého režimu, aktéři však byli zatčeni a vyhoštěni. Upozornili například na nebezpečí jaderné energetiky vyvěšením plakátu z balkonu Národního muzea, a to rok po havárii jaderné elektrárny v Černobylu. Oficiální pobočka v zemi vznikla v roce 1991, jako zcela první ve střední a východní Evropě.

Za dobu svého působení se však organizaci podařilo prosadit řadu zásadních změn. Mezi nejvýznamnější se považuje ukončení komerčního lovu velryb z roku 1982, evakuace lidí z atolu Rongelap v Tichomoří před radioaktivitou způsobenou testováním amerických jaderných zbraní v roce 1985, prosazení ochrany Antarktidy z roku 1991 či patentování ledniček bez freonů v roce 1997.

V České republice se Greenpeace věnuje zejména uhelné energetice. Nyní hnutí prosazuje konec těžby a spalování uhlí v ČR do roku 2030.