Zametání pedofilie pod koberec, pompézní styl života, provázanost s vládou, nenávistné výpady vůči ženám, menšinám a slabým. Arogance, zpupnost. Dalo by se pokračovat, ale pokud bychom shrnuli vše výše uvedené do jedné věty, tak Polákům na vlastní církvi nejvíce vadí, že se problémům běžných lidí zcela odcizila.

Modli se, zaplať a šoupej nohama. Tak podle některých místních hierarchů by měl vypadat ideální věřící. Jenže to, co v zemi platilo tisíc let – a to nikdy stoprocentně – v dnešním prudce vyvíjecím se světě neobstojí. A čísla z posledního průzkumu deníku Rzeczpospolita a data z polského Institutu statistiky katolické církve toho jsou důkazem.

Církev ztrácí věřící jak na běžícím páse. Data katolických statistiků jsou neúprosná. V roce 2010 chodilo pravidelně jednou týdně do kostela přes 41 procent Poláků. O 10 let později jich pravidelnou návštěvu nedělní mše deklarovalo necelých 37 procent. Jen za poslední rok spadl počet křtů o patnáct tisíc, prvních přijímání o 24 tisíc, svateb o deset tisíc. Nic z toho nejde obhájit demografickou křivkou. Dlouhodobě padají i počty dětí chodících na nepovinné hodiny katechismu. Za poslední rok to bylo o dvě procenta.

Katechismus míval před pár lety běžně stoprocentní účast školáků. Před dvěma lety klesající křivka prolomila 90procentní účast, dnes se pohybuje kolem 87 procent na základních školách, na středních to je už u pětasedmdesáti.

„Na základě těchto čísel můžeme říci, že katolická církev slábne. Tento trend nastal brzy po smrti Jana Pavla II. v roce 2005. Od té doby sledujeme v nejdůležitějším měřítku, tedy v účasti na nedělní mši svaté, neustále snižující se počty přítomných. Zároveň se od té doby nezvyšuje počet věřících při svatém přijímání,“ komentoval ředitel katolických statistiků Wojciech Sadloń pro Gazetu Wyborczu.

Církev neví, jak věřící oslovit

Agentura IBRIS po roce pro deník Rzeczpospolita zopakovala průzkum o důvěryhodnosti církve. I jejich zjištění potvrzují církevní statistická data. Důvěra klesla o čtyři procenta z 39 na 35 procenta. K farářům a kněžím má negativní postoj 32 procent Poláků a postoj zbytku je neutrální. Mezi mladými Poláky (15 až 28 let) je vztah k církvi ještě radikálnější: 47 procent negativní postoj, 44 neutrální, 9 pozitivní. Čím byl respondent vyššího věku, tím i rostla spokojenost s církví. A kdože jsou ti neutrální? Ti co praktikují nepravidelně, nebo nepraktikují vůbec, či ti, co věří, ale ne moc.

„Církev netuší, jak tyto neutrální věřící oslovit, co jim nabídnout, aby v ní nalezli své místo. Spíše je svým současným chování odpuzuje. Upřímně, ani nevěřím, že by snad církev měla nějaké nápady,“ uvedl pro Rzeczpospolitu katolický filozof a publicista Tomasz Terlikowski. Podle Marcina Przeciszewského, šéfa Katolické informační agentury, je církev před ostrou zatáčkou. „Musí si vybrat, kterým směrem jít. Měla by se zaměřit na mladé lidi, ale zda tak učiní, to je otázka,“ dodal.

Problémy každý den

Polská církev řeší poslední dobou nějaký problém skoro každý den. Například kardinála Stanislawa Diwisze. Tento bývalý tajemník papeže Jana Pavla II. čelí obvinění ze zametání pedofilních kauz pod koberec a z braní úplatků. Diwisz všechna obvinění odmítá, přesto mu jeho ovečky příliš nevěří. Podle IBRIS 58 procent ze všech dotázaných hodnotí kardinála negativně a mezi věřícími z jeho diecéze je špatně hodnocen dokonce 72 procenty.

K dalšímu znechucení u těch neutrálních v postojích k církvi pravidelně přispívá i a vlivný a kontroverzní polský kněz Tadeusz Rydzyk. Ten se naposledy zastával bývalého biskupa Edwarda Janiaka, také podezřelého z krytí sexuálního zneužívání dětí. „Oni na něj útočí. Je to mučedník. Že zhřešil? A kdo ne? Ať se ukáže!" pronesl při oslavách vzniku ultrakonzervativního Radia Maryja Rydzyk.

Naslouchalo mu v tu chvíli i několik členů vlády a ombudsman. Kázání skončilo mohutným aplausem. Po smršti kritiky – i z vlastních řad - se kněz omluvil. 27 farářů, mnichů a jeptišek následně nahrálo videovzkaz, v němž se za Rydzykova jednoznačně omlouvají, vyslovují slova podpory obětem jejich kolegů a tvrdí, že už nadále nebudou přihlížet pasivitě prelátů.

Jejich aktivita není zdaleka ojedinělá, dosud ale na změnu postoje horních pater polské katolické církve podobné snahy nestačily. Takto razantně padající čísla jsou ale pro polskou katolickou církev novinkou.