Videozáznam se podle agentury TASS objevil na běloruském televizním kanále Belarus 1. „Pokračuji ve spolupráci s vyšetřováním a přiznávám se k organizaci masových nepokojů (po prezidentských volbách) v Minsku,“ říká na videu šestadvacetiletý novinář a aktivista.

Pratasevič se na videu běloruské státní televize objevil se šrámem na čele, ve vyjádření ale dále říká, že se k němu dozorci chovají korektně. Uvedl rovněž, že nemá problémy se srdcem. V třicetivteřinovém záznamu dále řekl, že je ve vazební věznici v Minsku.

Informace o tom, kde se nyní Pratasevič nachází, se zpočátku různily. Jeho matka původně uvedla, že je v kritickém stavu v minské nemocnici kvůli potížím se srdcem. Tyto informace ale mluvčí ministerstva vnitra vyvrátila. 

„Internetem se šíří informace, že se nachází v jednom ze zdravotnických zařízení v Minsku. Uvedené informace se nezakládají na pravdě,” prohlásila mluvčí ministerstva. Správa věznice podle ní od novináře „neobdržela žádné stížnosti na jeho zdravotní stav”. 

Pracovník letiště prověřuje zavazadla z letounu s registračním číslem SP-RSM, ve kterém cestoval běloruský novinář Raman Pratasevič.
Rekonstrukce: Co se dělo na palubě letadla, které muselo přistát v Minsku

„Raman vypadá, že je pod fyzickým a morálním tlakem,“ napsala hlavní tvář běloruské opozice Svjatlana Cichanouská na svém twitteru. „Žádám okamžité propuštění Ramana a všech politických vězňů,“ dodala.

Šestadvacetiletý Raman Pratasevič je spoluzakladatelem informačního kanálu Nexta, který byl jedním z hlavních zdrojů zpráv o protirežimních protestech. Ve vlasti mu nyní hrozí až 15 let vězení za "hromadné nepokoje". Jeho matka ho v rozhovoru pro portál Nexta označila za hrdinu. "Opravdu doufám, že se mezinárodní komunita kvůli němu probudí. Velmi v to doufám," uvedla Natalija Pratasevičová podle agentury Reuters. Otec Dmitry pro BBC projevil obavy, že jeho syna mohou ve vazbě mučit. 

Bezpečnostní složky Prataseviče zadržely poté, co běloruské úřady s pomocí stíhačky přinutily letadlo společnosti Ryanair na trase z Atén do Vilniusu přistát v Minsku.

Záležitost ostře kritizovaly také Spojené státy, Severoatlantická aliance (NATO), Británie, Francie, Německo či Polsko. Někteří čeští opoziční politici hovoří o aktu státního terorismu.

Letadlo společnosti Ryanair v Minsku
Lídři EU se shodli na sankcích vůči Bělorusku. Doporučili omezit přelety

Na čin reagoval i český ministr zahraničí Jakub Kulhánek, který si předvolal běloruského velvyslance. Událost je podle něj o to horší, že se běloruský režim nebál ohrozit nic netušící cestující na palubě civilního letadla. Deníku Kulhánek rovněž napsal, že jde o porušení všeho, co je možné. „Na prvním místě naprosto pošlapal, jak je bohužel jeho zvykem, respekt ke svobodě slova a svobodě vůbec." 

„Ani za studené války se nestalo, že by se tímto způsobem unášela letadla jen proto, že v nich cestuje nějaká nepohodlná osoba," dodal.

Lídři EU se shodli na sankcích

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se shodli na přijetí cílených sankcí vůči Bělorusku v reakci na nedělní vynucené přistání civilního letu v Minsku. V přijatých závěrech bruselského summitu také vyzvali unijní přepravce, aby se vyhýbali přeletům běloruského vzdušného prostoru. Chtějí rovněž znemožnit přelety a přistání běloruských aerolinek na území členských států EU. Jako první se rozhodla nevyužívat vzdušný prostor nad Běloruskem lotyšská společnost airBaltic, později se k ní přidala nizozemská KLM nedlouho poté, co k tomuto kroku vyzval nizozemský premiér Mark Rutte, uvedla agentura Reuters.

Litevské úřady také zakázaly létat přes Bělorusko letadlům, míří do Litvy či opačným směrem. Uvedla to agentura Interfax s tím, že zákaz začne platit od úterý 25. května.