Dalších demonstrací proti velmi nepopulární reformě, která mimo jiné zvyšuje věk odchodu do důchodu o dva roky na 64 let, se podle policie v celé Francii zúčastnil více než milion lidí, podle odborářů dokonce 3,5 milionu.

Na řadě míst se protesty vyhrotily a musela zasahovat policie. Darmanin, který se dnes k protestům vyjádřil na kanálu CNews, potvrdil, že jenom z Paříže bylo z meziodborových demonstrací hlášeno „903 požárů pouličního mobiliáře nebo popelnic“. Požáry a chaos po sobě podle Le Figaro zanechaly protesty v ulicích Paříže, Rennes, Bordeaux, Lorientu či Lyonu.

V neděli 19. března 2023 v Paříži demonstranti skandovali hesla
Protesty ve Francii pokračují. Vandalové poničili kancelář šéfa Republikánů

V Bordeaux krátce hořela část radnice, v Nantes zase demonstranti vnikli do budovy správního soudu, vyplenili recepci a rozbili okna a dveře. Poškozeno bylo také několik obchodů. V Lorientu na severozápadě 68milionové země se terčem útoků části demonstrantů stala městská policejní stanice, jinde zase na policisty létaly dlažební kostky nebo zápalné lahve.

V Paříži se odehrály pouliční bitky mezi policií a skupinami černě oděných, maskovaných osob, které zaútočily na nejméně dvě restaurace rychlého občerstvení, supermarket a banku. Podle agentury AP to odráží zintenzivnění protestů a odvrací pozornost od desetitisíců pokojných manifestujících. Policisté, na které v hlavním městě létaly zápalné lahve a další předměty, se pokoušeli výtržníky rozehnat i slzným plynem.

Větší škody než dříve 

Podle ministra Darmanina si čtvrteční protesty, za něž kritizoval extrémní levici, vyžádaly výrazně větší škody než předešlé demonstrace. Například počet radikálů v Paříži odhadl na 1500. „Jsou tu výtržníci, často krajně levicoví, kteří chtějí rozložit stát, zničit policii a nakonec převzít instituce,“ uvedl ministr podle AP. „Krajní levice chce zaútočit na republiku,“ citoval ho francouzský tisk.

Darmanin rovněž vyjádřil údiv nad nedostatečnou reakcí politiků nad počtem zraněných policistů, kterých je podle něj od začátku protestů téměř tisícovka. „Země by se měla probudit a odsoudit krajní levici a radikály. Je jich málo, ale jsou extrémně násilní,“ dodal Darmanin. Vyzdvihl také „skvělou“ práci pořádkových sil. „Není žádný mrtvý, žádný vážně zraněný,“ zdůraznil.

Ke stávkám proti penzijní reformě se ve Francii připojili i popeláři. Ulice Paříže zaplnily odpadky.
Paříž se změnila v zapáchající skládku. Stávka popelářů udělala z města ráj krys

Násilí odsuzují i odbory požadující stažení reformy v zájmu uklidnění situace. Předseda odborové konfederace CFDT Laurent Berger dnes v televizi RTL vyjádřil politování nad násilnostmi, které podle něj „zastiňují sociální téma“ důchodů. Francie podle něj nyní musí řešit dvě krize, krizi sociální a krizi demokracie.

Darmanin slíbil, že Francie je připravena přivítat krále Karla III. na státní návštěvě navzdory protestům. Zdroj z Buckinghamského paláce tento týden uvedl, že protesty by mohly ovlivnit logistiku první zahraniční návštěvy panovníka.

Nezbytná reforma? 

Důchodová reforma je podle Macronovy vlády nezbytná, jinak hrozí krach důchodového systému. Kromě zvýšení věku odchodu do důchodu se má zvýšit i počet odpracovaných let nutných pro získání plné výše penze.

Podle deníku Le Monde část okolí hlavy státu doufala, že situaci uklidní středeční Macronovo vyjádření v televizi. Prezident se snažil vysvětlit nezbytnost reformy, ale ve čtvrtek se „Macron a jeho premiérka Elisabeth Borneová mohli přesvědčit, že se ulice neuklidnila“, poznamenal Le Monde.

Demonstrace proti důchodové reformě ve franouzském městě Bayonne, 11. března 2023
Francouzi protestovali proti reformě důchodů. Do ulic vyšlo přes milion lidí

Terčem kritiky je nejen důchodová reforma samotná, ale i způsob, jakým byla prosazena, tedy za použití ústavního článku 49.3, díky němuž vláda obešla parlamentní hlasování o samotné reformě, a místo toho se vystavila hlasování o nedůvěře, které jen těsně ustála.