Nepodporuji válku a situace se stále zhoršuje. Třeba tak před několika dny zdůvodnil svůj odchod z vlasti do Finska Rus Alex Perov. Jeho vyjádření, které podmínil tím, že bude zveřejněno až poté, co úspěšně překročí rusko-finskou hranici, zachytila finská televize Yle. Tento muž je přitom jen jedním z mnoha lidí, kteří se pro odchod ze země ovládané Vladimirem Putinem do Finska či dál do Evropy rozhodli.

„Někteří lidé mají strach a utíkají z Ruska, protože se šíří informace, že by Putinova vláda mohla již brzy v zemi zavést stanné právo, aby se vypořádala s demonstracemi proti vojenské invazi na Ukrajinu,“ vysvětluje stanice BBC.

Strach z poprav však není to jediné, co Rusy v těchto dnech trápí. „V důsledku toho, že na zemi dopadají tvrdé ekonomické sankce, úřady zvyšují tlak na občany. Proslýchá se, že hranice by mohly být brzy uzavřeny, a někteří Rusové se proto rozhodli odejít,“ konstatuje stanice Yle.

Mezi těmi, kteří zvolili opuštění země, je i Ruska Olga Borisovna. „Odcházím kvůli válce. Chci žít v míru a pohodlí,“ vyjádřila se pro televizi Yle.

Po ruské invazi na Ukrajinu se vede i kybernetická válka.
Válčí se i v kyberprostoru. Rusko se zdá být nečinné, realita ale může být jiná

Podle Borisovny vládne mezi Rusy panika a zmatek. „Nevíte, co je pravda a co lež. To je náš největší problém. Říkají nám, že se něco děje nějak, ale pak se stane něco úplně jiného," uvedla žena.

Narážela při tom na zkreslování reality ruskými státními médii a rovněž na potlačování protestů na podporu Ukrajiny. „Podle nezávislého ruského projektu OVD-Info bylo do pátku v zemi zatčeno 8 200 lidí za účast na protestech proti válce na Ukrajině. Úřady postupně umlčují nezávislá rádia, jelikož o konfliktu informují pravdivě," píše stanice Yle.

Poslední možnost 

Rusové, kteří se rozhodli pro opuštění rodné země, však nemají velký výběr možností, kudy ze státu uniknout. Letecky je to téměř nemožné, protože řada evropských států zakázala ruským letounům přístup do svého vzdušného prostoru. Jednou z nemoha zbývajících možností je cesta rychlovlakem na trati mezi Petrohradem a Helsinkami. „Mezi oběma státy také stále ještě jezdí několik autobusových linek,“ poznamenává stanice Yle.

Vlaky nazvané Allegro z Petrohradu do Helsinek dříve jezdily poloprázdné, dnes je ale problém v nich sehnat místo. „Od neděle dál máme všechna místa ve vlacích obsazená. Ti lidé odcházejí nadobro. Vidíte to podle zavazadel, které vezou,“ okomentoval situaci pro list The New York Times seniorní viceprezident finských státních železnic Topi Simola.

Ruský ministr obrany Sergej Šojgu a náčelník generálního štábu Valerij Gerasimov
Kdo jsou Putinovi nejbližší lidé: generál rybář, zamračený rváč i jestřáb z KGB

Něco podobného potvrzuje i migrant Perov. „Nemyslím si, že se do Ruska brzy vrátím. Muselo by se změnit mnoho věcí, abych o tom přemýšlel,“ řekl pro stanici Yle.

Někteří, i když by třeba moc chtěli odejít, to ovšem mají velmi obtížné. Pro řadu lidí je totiž cesta kromě přeplněnosti vlaků spojena i s dalším problémem. „Ruští občané se stále musí prokazovat certifikátem o očkování proti koronaviru a to takovou látkou, kterou Finsko uznává. Pokud jej nemají, mohou do země vstoupit pouze když prokáží, že mají naléhavý důvod, třeba práci či rodinné důvody. Do toho vstupují ještě ruská pravidla - do vlaku mohou nastoupit jen finští a ruští občané, přičemž Rusové již musí mít doklad o rezidenci v některém z evropských států nebo mít nějaké blízké vztahy či práci ve Finsku,“ vyjmenovává server Yle.

Komplikovaná cesta do bezpečí 

Cesta linkou Allegro do Helsinek trvá tři a půl hodiny, vlak jede dvakrát denně. Ani po tom, co se do něj dostanou, ale nemají lidé vyhráno. Jednoduchá totiž není ani situace po příjezdu do Helsinek. Podle listu The New York Times totiž mnozí přicházející Rusové nemají pasy. A ani dost peněz. „Částky, které si cestující opouštějící Rusko vezou, jsou výrazně limitované. Rubl zkolaboval,“ připomíná BBC.

I navzdory uvedeným problémům ale cesta řadě Rusů stojí za to. „Mnozí jsou zděšení zhoršující se ekonomickou situací. Nemálo z nich je navíc také proti válce a chtějí protestovat, ovšem policie je v těchto dnech velmi přísná,“ vyjádřil se po příjezdu do Helsinek pro švédský list Aftonbladet muž, který se představil pouze jako Anton.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Zelenskyj jako hlavní cíl Ruska. Za poslední týden přežil tři pokusy o atentát

Lidé utíkají i ze strachu, že by se situace v jejich vlasti mohla ještě zhoršit. Jedna z žen pro BBC popsala, že se bojí návratu podobné situace, jaká v zemi panovala v dobách existence Sovětského svazu.

Zdroj: Deník„Je mi třicet, neviděla jsem to nejhorší. Represe, tajnou policii. Ale mám obrovský strach, že pokud neuteču teď, tak pak už nebudu moct utéct nikdy. Na jednu stranu je zjevné, že toto je chvíle, kdy můžete uniknout. Na stranu druhou, existuje opodstatněná obava, že nebudete moct vidět svoje přátele ani rodinu po bůhví jak dlouhou dobu,“ okomentovala žena.

V sousední zemi čeká lidi jako ona milé přijetí. „Ve Finsku k takovým lidem teď cítí nesmírné sympatie, stejně tak jako k Ukrajině a jejím obyvatelům. Právě soucit s nimi a strach, že Rusko se může rozhodnout napadnout také další sousední státy, mění tradiční finský postoj k neutralitě. Nejnovější průzkumy veřejného mínění ukazují, že většina Finů začíná věřit, že je čas, aby jejich země vstoupila do NATO a získala tak ochranu, kterou jí členství v alianci může poskytnout,“ píše BBC.