Kliknutím zvětšítePsal se 6. leden 2021. Zákonodárci ve washingtonském Kongresu, sídle amerického nejvyššího zákonodárného sboru, se sešli, aby formálně potvrdili vítězství Joa Bidena nad dosluhujícím prezidentem Donaldem Trumpem ve volbách. O několik stovek metrů dál v tu chvíli Trump pořádal demonstraci svých příznivců, na které opakovaně vyhlašoval, že byly volby zmanipulované a lidé si mají vzít svou zemi zpět. Dav, ve kterém byli i členové amerických krajně pravicových skupin, se po projevech vydal ke Kapitolu, sídlu Kongresu.
O pár desítek minut později nejen Amerika, ale celý svět se zděšením viděl, jak se protest zvrhává v násilnosti. Protestující vnikli do Kapitolu, pouštěli se do potyček s policisty, které se někdy proměnily v tvrdé boje. Shromáždění zákonodárci museli být evakuováni. Ti násilníci, kteří se dostali až do prostor sídla Kongresu, demolovali zařízení a vše vysílali na sociálních sítích. Média celou událost označila za útok na demokracii. Největší násilnosti trvaly přes tři hodiny, až po povolání více policejních jednotek a Národní gardy se postupně povedlo dostat situaci pod kontrolu.
Nyní Ameriku čeká první výročí násilností. Podle CNN budou ve Washingtonu 6. ledna panovat zpřísněná bezpečnostní opatření. „Ministr vnitřní bezpečnosti Alejandro Mayorkas uvedl, že ministerstvo počítá se zvýšenou úrovní ostražitosti, ovšem dodal, že oficiální místa si nejsou vědoma žádných věrohodných hrozeb konkrétně souvisejících s výročím událostí. Hrozba, kterou představují domácí extremisti, je ale podle něj velká," shrnuje CNN.
U příležitosti výročí Deník přináší přehled pěti hlavních stop, které po sobě násilnosti 6. ledna ve Washingtonu zanechaly.
Komise jde s kůží na trh
Vyšetřování celé události na nejvyšších úrovních dosud není ukončeno. Pro tento účel byla zřízena speciální komise. Nejpalčivějším problémem v celé věci je podíl bývalého prezidenta Donalda Trumpa na událostech. „Hlavním cílem komise je nejen ukázat závažnost nepokojů, ale také jasně propojit útok s Trumpovým drzým tlakem na jednotlivé státy a Kongres, které měly podle jeho přání zvrátit legitimní zvolení Joea Bidena prezidentem," připomíná agentura AP.
Komise nyní, ve dnech před výročím, přislíbila, že postupně začne zveřejňovat výsledky svého šetření. „V následujících měsících chce devět členů panelu, sedm demokratů a dva republikáni, odhalit svá zjištění o vytrvalé snaze bývalého prezidenta Trumpa a jeho spojenců zahladit náznaky, že protesty podněcoval,“ uvádí agentura AP.
Útok na Kapitol se odehrál ve chvíli, kdy zákonodárci měli formálně potvrdit vítězství Joa Bidena v prezidentských volbách nad Donaldem Trumpem.
Podle agentury AP má komise při zveřejnění výsledků svého šetření, vyplývajících z půlroční práce, před sebou náročný úkol. „Musí americkou veřejnost přesvědčit, že její závěry jsou postaveny na faktech a věrohodné,“ upozorňuje agentura.
Jak rovněž agentura připomíná, Trump vyvíjel tlak i na svého viceprezidenta, aby v Kongresu zablokoval formální potvrzení Bidenova zvolení prezidentem. Mike Pence se dlouhodobě k celé věci nevyjadřoval a stejně tak mlčel i jeho bratr Greg Pence, který byl rovněž mezi politiky, kteří museli být osudného 6. ledna evakuováni z Kapitolu. „Jeho mlčení slouží jako silný důkaz toho, že Trump svou (republikánskou) stranu stále drží pevně v rukou, což také vedlo mnoho republikánů k tomu, aby zpochybňovali závažnost útoku a místo toho udržovali při životě lež, že Trumpovi bylo odepřeno druhé funkční období neprávem," uvádí agentura AP.
QAnon a ti další
Útok na Kapitol mimo jiné zdůraznil, jaké nebezpečí představuje v Americe rostoucí vliv krajně pravicových a dezinformačních skupin, z nichž se jako nejvýraznější projevila konspirační teorie QAnon. Přívrženci názorového hnutí, které bylo FBI označeno za zdroj domácího extremismu a terorismu, se zařadili mezi ty protestující, kteří se účastnili nejtvrdších bojů s policii.
„Události 6. ledna vyvolaly otázky týkající se selhání zpravodajských služeb, letargické reakce armády, kdy vyděšení zákonodárci museli telefonicky prosit o pomoc, a potenciální neznalosti bezpečnostních složek o nebezpečích, které představují zastánci myšlenek nadvlády bílé rasy a krajně pravicových skupin. Kombinace těchto skupin a přívrženci QAnonu vytvořila hořlavou směs, která podle hlavního politického analytika CNN Rona Brownsteina představuje výzvu," shrnuje CNN.
Stanice CBS již krátce po útoku na Kapitol upozornila, že události 6. ledna 2021 jen zdůraznily, jak nebezpečné následky mohou mít dezinformace QAnonu.
Policisté pod palbou
Byť přímo při útoku na Kapitol ze 6. ledna, respektive na následky zranění z tohoto dne zemřelo podle oficiálních údajů pět lidí, obětí je ve skutečnosti devět. Do konce letošního roku si totiž vzali život čtyři policisté, příslušníci bezpečnostního sboru, kteří Kapitol střežili. Podle agentury AP byla jejich smrt důsledkem psychického tlaku a vyhrožování, kterému policisté po útoku na Kapitol čelili.
Po 6. lednu se na příslušníky policejního sboru chránícího Kapitol snesla výrazná kritika, směřující zejména k nepřipravenosti této bezpečnostní složky čelit podobné události. „Násilný střet s davem rozhněvaných výtržníků nebyl bitvou, na kterou byly policejní síly Kapitolu připraveny. Mnoho důstojníků před 6. lednem nikdy nikoho nezatklo, natož aby se zapojilo do boje muže proti muži. V kruzích bezpečnostních orgánů byla tato práce považována za nenáročnou. Ačkoli je jeho rozpočet větší než rozpočet celého policejního sboru sloužící Detroitu, očekávalo se, že policejní oddělení Kapitolu bude zajišťovat bezpečnost pro zákonodárce a zaměstnance v komplexu budov na Capitol Hill," shrnuje situaci jednotky před útokem list The New York Times v článku k výročí události.
Na policejním oddělením Kapitolu zanechal 6. leden podle zmiňovaného listu trvalé následky. Nejenže byly zraněny desítky příslušníků, někteří v následujících měsících opustili řady policie. „Mnozí z těch, kteří zůstali sloužit, dodnes pociťují psychické problémy. Trápí je zranění, mají i posttraumatickou stresovou poruchu," uvádí list The New York Times.
Přestože kvůli incidentu nakonec odstoupili někteří vysoce postavení funkcionáři ochranky - mezi jiným i šéf policejního sboru Kapitolu Steven Sund či šéf bezpečnosti Senátu Michael Stenger, podle amerických médií se situace ve sboru dosud nezlepšila a její následky pociťuje dodnes.
Kdo skončil za mřížemi
Podle úřadu státního návladního pro Washington D.C. bylo v souvislosti s útokem na Kapitol zatčeno více než 725 lidí z téměř všech amerických států. Trestní řízení s nimi nejsou ukončena ani rok po událostech. „Více než 225 lidí bylo obviněno z útoků na policejní důstojníky či zaměstnance Kapitolu," připomíná web úřadu.
Zatím nejtvrdším trestem v případě útoků na Kapitol bylo rozhodnutí soudu z loňského prosince. Washingtonská federální soudkyně vyměřila třiašedesát měsíců odnětí svobody Robertu Palmerovi, který se účastnil tvrdých bojů s policisty.
Ovšem vyšetřování ani na úrovni jednotlivých účastníků násilných povolebních protestů dosud nekončí. „FBI nadále prosí veřejnost o pomoc s identifikací více než 350 jednotlivců, kteří měli na půdě Kapitolu páchat násilnosti," zmiňuje web státního návladního.
Trump bez Twitteru
Byť ve spojitosti s útokem na Kongres Donald Trump nebyl nakonec nijak odsouzen, a je stále otázkou, jakou reakci vyvolá zveřejnění výsledků šetření komise, jedním z nejtvrdších "trestů" pro bývalého amerického prezidenta bylo trvalé zrušení jeho twitterového účtu.
Pro Trumpa sloužil Twitter jako jeden z hlavních prostředků komunikace s příznivci, jeho účet sledovalo 88,7 milionu lidí. Bývalý americký prezident ovšem nejenže nadále odmítá uznat podíl na tragických událostech z loňského ledna, navíc našel i řešení stran zablokovaného účtu. V reakci na blokaci svých účtů na nejznámějších sociálních sítích založil bývalý prezident nový účet na sociální síti Parler. Ta může být ovšem v mnohém nebezpečná, jelikož minimálně reguluje obsah, který se na ní objevuje, a tak slouží k snadnému šíření dezinformací.
9
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
