Vleklá bitva o Donbas: Kreml nehodlá ustoupit. Proč je pro něj region klíčový

Rusové již kontrolují rozsáhlé oblasti na jihu i východě Ukrajiny. Kyjev tvrdí, že bitva o Donbas je největší na evropské půdě od druhé světové války, ale prezident Zelenskyj slibuje, že armáda „bude bojovat o každý centimetr země“.

Podle aktuálního vývoje bojů se zatím slib daří plnit, jelikož ruské jednotky postupují velmi pomalu a také s nemalými ztrátami. I přesto ale Kreml nehodlá ze svých cílů slevit. Čím je tahle oblast pro Putina tak významná?

Obyvatelé se k Moskvě obrací zády

Donbas je těžební a průmyslová část východní Ukrajiny produkující uhlí a ocel. V kontextu probíhající války jsou ale tímto označním myšleny dvě rozsáhlé oblasti, Luhanská a Doněcká, které se táhnou od Mariupolu na jihu až k severní hranici s Ruskem.

Žije zde převážně ruskojazyčné obyvatelstvo, které se v předchozích letech silně stavělo proti orientaci Ukrajiny směrem na západ. Když se v roce 2014 Rusko zmocnilo Krymu, jeho zástupné síly obsadily více než třetinu Donbasu v dosud nekončící válce.

Zajímavostí je, že ačkoliv se zde převážně mluví rusky, tak obyvatelé již proruští nejsou. Jeden z ukrajinských průzkumů veřejného mínění z května 2022 naznačil, že 82 procent Ukrajinců na zabraném území má k Moskvě negativní vztah, napsala britská BBC.

Historický kontext

Až do poloviny 19. století byl Donbas málo osídlený, ale díky velkým zásobám uhlí se stal jedním z nejdůležitějších center ruské industrializace. „V tomto období bylo v Ruské říši potlačeno veřejné používání ukrajinštiny a ruština se prosadila jako jazyk vzdělávání,“ vysvětlil pro Deutsche Welle historik Guido Hausmann z Leibnizova institutu pro studium východní a jihovýchodní Evropy v Regensburgu. „Do nového průmyslového regionu také přicházelo mnoho ruských rolníků,“ dodal.

Utekli před Putinem, teď nemají kam jít. V Česku chybí databáze míst pro běžence

Donbas nebyl součástí Ukrajiny během jejího krátkého období nezávislosti v roce 1918, ale po ruské občanské válce byl začleněn do Ukrajinské sovětské socialistické republiky. Během sovětského období přicházelo do regionu stále více Rusů. Hausmann sdělil, že zde žilo mnoho lidí s vazbami na Sovětský svaz. „Lidé v Donbasu však vždy mluvili také ukrajinsky a většina měla stále silné vazby také na Ukrajinu,“ řekl.

Po vypuknutí konfliktu v roce 2014 a následném stupňování ruské agrese se však většina obyvatel začala k Moskvě obracet zády, dodal Andreas Heinemann-Grüder, odborník na východní Evropu z Mezinárodního centra pro studium konfliktů v Bonnu.

Čím je pro Kreml důležitý?

Těsně před zahájením války Vladimir Putin uznal celý Luhansk a Doněck za nezávislé republiky a opakovaně vznesl nepodložená obvinění, že Ukrajina zde provádí genocidu rusky mluvícího obyvatelstva. Faktem je, že tamní konflikt si od roku 2014 vyžádal více než čtrnáct tisíc mrtvých, ale tři čtvrtiny z nich byli bojovníci.

Pravděpodobným dalším krokem Moskvy bude anexe Donbasu a dalších přilehlých oblastí, přesně tak, jak to ruský prezident udělal s Krymem po zdiskreditovaném referendu v roce 2014.

Naše zem umírá. Lidé v Severodoněcku žijí pod zemí a riskují smrt, pryč nechtějí

Američtí představitelé se domnívají, že anexe je na spadnutí. Ruský loutkový vůdce v Doněcku Denis Pušilin prohlásil, že referendum by mělo smysl, až ruské síly dokončí obsazení obou regionů. Vnější svět by jakékoli hlasování považoval za podvod, ale on vidí výsledek jako „zřejmý“.

V regionu navíc bojují ukrajinské bojové jednotky s krajně pravicovými nacionalistickými kořeny, jako je například pluk Azov, který však byl od svého vzniku výrazně transformován a začleněn do oficiálních ozbrojených složek země. Kreml všal jeho zapojení využívá k podněcování svých tvrzení, že ukrajinská vláda je infiltrovaná „nacisty“.  „Pokud by proti těmto jednotkám zvítězil, mohl by Putin prohlásit, že takzvaná ‚denacifikační‘ mise byla přinejmenším v Donbasu splněna,“ řekl Heinemann-Grüder pro Deutsche Welle.

Vítězství by mělo i významnou ekonomickou hodnotu. Zaprvé, samotný Donbas je silně industrializovaný region známý svým průmyslem a velkými zásobami uhlí, ke kterým by se Rusko mohlo potenciálně dostat, pokud by celý region anektovalo. Faktem ale je, že mnoho dolů je nyní opuštěných nebo ve velmi špatném stavu. Ještě více průmyslových zařízení a infrastruktury bylo zničeno v posledních týdnech.

Podle Hausmanna je hospodářský význam regionu pro Rusko menší než pro Ukrajinu, pokud chce být ekonomicky nezávislá. „Zásadním válečným cílem Kremlu je učinit Ukrajinu trvale závislou na Rusku, a to politicky, kulturně i ekonomicky,“ vysvětlil.

A za druhé, kontrola nad regionem by rovněž umožnila vytvořit „pozemní most“ na Krym, který je pro Moskvu životně důležitým vojenským a obchodním uzlem u Černého moře. Již nyní si dobytím Mariupolu zajistilo pozemní koridor z Krymu k ruským hranicím a má pod kontrolou zásobování poloostrova vodou i největší evropskou elektrárnu.

Bude Putinovi vítězství v Donbasu stačit?

„Nevíme, co si myslí a jaký má vztah ke svému vojenskému velení,“ řekl na adresu ruské hlavy státu Sam Cranny-Evans z Royal United Services Institute pro BBC. Pokud ale Rusko v Luhansku a Doněcku uspěje, pak podle něj Putin zhodnotí stav ukrajinských sil. „Pokud budou mít Rusové pocit, že jsou schopni získat více ze svých stanovených cílů, předpokládám, že po nich půjdou,“ dodal.

Ukrajinka s vytetovaným hákovým křížem? Nikoli, jde o pět let starý snímek Češky

Přední ruští představitelé včetně tajemníka Rady bezpečnosti Nikolaje Patruševa dali najevo, že se nehoní za termíny, ale jsou připraveni na vleklou válku. Pokud budou v Donbasu úspěšní, mohou mít v plánu rozšířit zisky na jihu. Ruské jednotky vypálily rakety na velké město Záporoží a prezident Putin podepsal dekret, který občanům v okupovaných oblastech usnadňuje získání ruských pasů.

Jeden z ruských generálů naznačil, že cílem je dobýt ukrajinské černomořské pobřeží na západě za Oděsou, ale zatím se zdá, že to je jen pouhá aspirace.