Kliknutím zvětšíteBojí se o svůj život. V očích svých nadřízených už je jen zrádce a přeběhlík. Bývalý ruský důstojník Konstantin Jefremov se poté, co viděl děsivé výslechy plné mučení, rozhodl, že už ve válce na Ukrajině bojovat nechce. Nyní se o svých zkušenostech podělil s veřejností. Popsal brutální mučení, ale také rabování a vyhrožování vězením.
Nepovedený odchod
Ještě před válkou Jefremov pracoval na základně v Čečensku. Na začátku války byl jeho první stanicí Krym. „V té době nikdo nevěřil, že bude válka. Všichni si mysleli, že jde jen o cvičení. Jsem si jistý, že to nevěděli ani vyšší důstojníci,“ řekl bývalý voják reportérovi BBC Stevu Rosenberovi. V ten moment, kdy spatřil, jak ostatní vojáci malují na auta písmeno „Z“ jakožto symbol zvláštní vojenské operace, věděl, že s ní nechce mít nic společného. Jeho nadřízený mu však pohrozil, že ho zavřou za dezerci nejméně na deset let. Zmařeného odchodu dnes lituje. „Teď si uvědomuji, že jsem to měl ignorovat,“ svěřil se.
Tři dny po začátku ruské invaze Jefremova přesunuli i s jeho střeleckou četou, které velel, do města Melitopol. Už na ukrajinském letišti byl svědkem rabování. „Vojáci a důstojníci sebrali všechno, co mohli. Jeden voják si odnesl sekačku na trávu. Kbelíky, sekery, kola, všechno to naházeli do svých náklaďáků. Měli tolik věcí, že si museli dřepnout, aby se jim to do vozidel vešlo,“ uvedl. Leteckou základnu se svou dělostřeleckou jednotkou střežili měsíc a půl. Spali venku a měli takový hlad, že lovili zajíce a bažanty.
Mučení a vyhrožování
V dubnu se pak skupina přestěhovala do města Bilmak severovýchodně od Melitopolu. Právě tam byl Jefremov svědkem brutálního mučení. „Jeden z nich se přiznal, že je odstřelovač. Když to slyšel ruský plukovník, ztratil rozum. Udeřil ho, stáhl Ukrajinci kalhoty a zeptal se ho, jestli je ženatý. Po kladné odpovědi si chtěl nechat přinést mop a chtěl ho s ním znásilnit,“ popsal jednu ze svých zkušeností. Jiného zajatce plukovník záměrně ohlušil, a to dvěma střelami mířenými těsně vedle hlavy. Dalšího zase postřelil do ruky a pravé nohy nad kolenem. Pokud by ho Jefremova jednotka neodvezla do nemocnice, pravděpodobně by vykrvácel. Výslechy podle něj probíhaly i dvakrát denně, po dobu jednoho týdne.
S ukrajinskými zajatci se taky obecně zacházelo velmi špatně. Měli spát na holé zemi a jíst jen suchary s vodou. Jefremovovi muži jim nosili alespoň horký čaj a cigarety. Ruské ministerstvo obrany na žádost o komentář nereagovalo.
Schovávání se a následný útěk
Jefremov se nakonec vrátil a podal výpověď, stejně jako sedm dalších mužů. I tehdy se setkal s vyhrožováním. V jednom dokumentu je obviněn z toho, že nerespektoval rozkaz vrátit se na Ukrajinu. „Po deseti letech služby jsem byl odsouzen jako zrádce, zběh jen proto, že jsem nechtěl zabíjet lidi. Ale jsem rád, že jsem teď svobodný člověk, že nebudu muset zabíjet nebo být zabit,“ svěřil se.
Z Ruska se bývalý vojenský důstojník rozhodl utéct až poté, co v září 2022 vyhlásil ruský prezident Vladimir Putin částečnou mobilizaci. Mohlo to totiž znamenat, že se na Ukrajinu bude muset vrátit. Jefremov se nejdříve před důstojníky s povolávacími rozkazy i před sousedy, kteří na mladé vojáky často donášeli, schovával. Následně se ale obrátil na ruskou skupinu pro lidská práva Gulagu.net, která mu s plánem na opuštění Ruska pomohla.
Dehumanizující praktiky
Strategií Kremlu je podle bývalého důstojníka přesvědčit ruské vojáky, že na Ukrajině bojují proti fašistům, neonacistům a ultranacionalistům. Ukrajinské vojáky tím v očích jejich nepřátel i veřejnosti dehumanizují. „Nevím, co se jim honí hlavou. Jak se mohli nechat oblbnout? Nevěří svým ženám, manželům,“ řekl Jefremov o Rusech, kteří vyjadřují podporu Putinovi.
Na konci celého rozhovoru se Ukrajině omlouvá. „Díky Bohu, že jsem nikomu neublížil. Nikoho jsem nezabil. Díky Bohu, že jsem nebyl zabit,“ řekl a dodal, že nemá morální právo na to žádat Ukrajince o odpuštění. Nedokáže totiž odpustit ani sám sobě.
Mučí Rusové i Ukrajinci
K týrání se vyjádřil i Úřad OSN pro lidská práva, který přijal už více než 400 výpovědí od válečných zajatců z obou válečných stran. „Bohužel jsme zjistili, že k mučení a špatnému zacházení s válečnými zajatci dochází na obou stranách,“ řekla vedoucí monitorovacího týmu OSN na Ukrajině Matilda Bognerová. K nejhorším formám mučení ukrajinských válečných zajatců dochází během výslechů, kdy mohou být biti, ale taky dostávat zásahy elektrickým proudem. Tyto praktiky hlásili ale i ruští váleční zajatci. „Jakákoli forma mučení nebo špatného zacházení je podle mezinárodního práva zakázána. Je nepřijatelné, aby to dělala kterákoli strana,“ uvedla své stanovisko Bognerová.
Zprávy o mučení Ukrajinců pocházejí z celé země. Jednu ruskou „mučírnu“ odhalili ukrajinští vyšetřovatelé v osvobozeném Chersonu. Deník The Guardian píše, že v bývalé věznici pro mladistvé Rusové zadržovali desítky ukrajinských mužů, které bili, mučili elektrickým proudem a některé z nich zabili. Elektrošoky neváhali použít ani na intimní části lidského těla. V mučícím zařízení se nacházeli zejména muži, kteří odmítli spolupracovat nebo byli podezření z partyzánství. Ve 23 celách zadržovali asi 180 lidí. Po celé Ukrajině byli ale mučení také vlivní Ukrajinci, na národní i místní úrovni. V hledáčku ruských sil byli vládní úředníci, novináři a starostové. Rusové tak chtěli veřejnost zastrašit a bojovat proti odporu.
21
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
