Kliknutím zvětšíte"Až do našeho výzkumu si většina lidí myslela, že účelem zdi bylo zastavit Čingischánovu dobyvatelskou armádu sjednocených mongolských kmenů. Náš závěr ale je, že její účel spočíval spíš v tom, sledovat a případně regulovat pohyb lidí a hospodářských zvířat, možná proto, aby se dal zpoplatnit," uvedl podle francouzské agentury AFP Gideon Shelach-Lavi z Hebrejské univerzity v Jeruzalémě, jenž byl vedoucím týmu, který zeď dva roky studoval. Výslednou práci tým zveřejnil v odborném titulu Antiquity.
Severní linie zdi leží většinou na území dnešního Mongolska a prochází tady horskými údolími. Její výška je relativně nízká a zeď se vyskytuje poblíž cest, což naznačuje, že neměla vojenskou funkci. Podle Shelacha-Laviho zde mohlo docházet k živému přeshraničnímu pohybu například proto, že lidé ve středověku vyhledávali během krátkých chladných období jižnější a teplejší místa vhodná pro pasení dobytka.
Stavba Velké čínské začala ve třetím století před naším letopočtem a pokračovala po dlouhá staletí. Zeď byla rozdělena do úseků čítajících dohromady tisíce kilometrů. Její severní část, známá také jako "Čingischánova zeď" s odkazem na legendárního mongolského dobyvatele, byla postavena v období od 11. do 13. století. Zeď je vyplněna udusanou zemí a doplňují ji desítky strážních a signálních věží.
Archeologii pomohly nové metody
Tým izraelských, mongolských a amerických vědců pod vedením Gideona Shelacha-Laviho použil k jejímu zmapování drony, satelitní snímky s vysokým rozlišením i tradiční archeologické postupy, s jejichž pomocí prohledával zdi a hledal artefakty, jež by umožnily přesnější datování doby vzniku. Zvlášť severní strana zdi byla podle Schelacha-Laviho do současnosti vědci značně přehlížena.
21
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
