Už pro dobročinné účely absolvoval běhy na 48 i na sto hodin. Uplynulé dva roky sice jen „normálně“ závodil, teď si ale vymyslel zase extrém. Proč, říká v lineckém deníku OÖN: „Loni na podzim jsem potkal sportovce na vozíčku. Sám jsem si to pak na dva dny zkusil, to bylo opravdu tvrdé. A tak jsem se rozhodl shánět tentokrát peníze pro výzkum míchy.“ Vysvětluje, proč právě 56 maratonů: „Má dcera si k Vánocům přála Guinnessovu knihu rekordů, a tam jsem našel rekord v počtu maratonů za sebou. Ten je teď 51, tak jsem šel výš. A protože chci začít a končit o víkendech, vyšlo to na 56.“

Pro dobročinné účely byste taky mohl třeba štrikovat, zmínily OÖN, a Ressar říká: „Běhat je to, co umím. Pro mne je to relativně jednoduché. Stačí jen, abych běžel, můžu tím lidi upoutat a sbírat prostředky.“

Deník mu připomněl, že už jednou během veletrhu v Traunu běžel 48 hodin a nashromáždil na darech 13 000 eur pro delfínoterapii postiženého chlapce. Jak vysoký cíl má tentokrát? „V první řadě, že to zvládnu,“ říká vytrvalec. „,Prodávám´ každý maraton za 350 eur. Ty budou splatné ale jen tehdy, jestliže odběhnu všech 56.“

Trénovat na pokus začal v říjnu, denně 25 až 40 kilometrů, aby si tělo zvyklo. „Na to ale musíš být určitě pár let v této ultrascéně aktivní,“ poznamenává.
Na dotaz, zda v té souvislosti často slýchá pojem „blázni“, říká: „Stále. Ale tento problém mají všichni ultraběžci. Pro mnoho lidí je zkrátka nepředstavitelné, že to jde. A to u mne dokonce při práci. Normálně chodím na směny jako technik v papírnách a běžecký plán směnám upravuji. Po noční třeba startuji k určeným okruhům kolem jezera Oedt v osm ráno, abych v poledne mohl končit.“

OÖN zmiňují, že krátce po svém 48hodinovém běhu Ressar onemocněl nádorem v hlavě, z něhož se uzdravil. K dotazu, zda mu to dalo dodatečnou sílu, odpovídá: „Nikdy jsem nepomyslel na to, že bych se už nemusel uzdravit. Možná je to taky projev určité mentální síly, ano.“ Podle deníku si mnoho lidí klade otázku, zda tolik běhání je ještě zdravé. A Ressar říká: „Že bych při něm zemřel, je relativně nepravděpodobné. Věřím, že běhání je zdravější než typický život dělníka na směny. A když si něco umíníš, pak to musíš uskutečnit,“ shrnuje.

6. června chce odstartovat. Odhaduje, že během pokusu spotřebuje čtyři až šest párů bot. Když započítá ty zničené při tréninku, je prý ale na patnácti párech…