Nezatopila tentokrát rodný dům Adalberta Lanny na levém břehu Vltavy a loděnici, která stojí vpravo mimo snímek. Je třeba dodat, že v tom byly také vody Malše, která bývá při těchto velkých vodách kalnější než Vltava (hlavně kvůli vodě ze Stropnice), ale pod bubny se to smíchá.

Domek s barokním štítem, kde se narodil 23. dubna 1805 Adalbert Lanna st., zvaný vltavský admirál, byl postaven na konci 18. století za jeho otce Taddäuse Lanny. Lannova loděnice byla postavena později v roce 1837 a zahrada s ohradní kamennou zdí byla založena roku 1852. Následně byla v zahradě se vzácnými dřevinami postavena vila (za socialismu sídlily ve vile zájmové kroužky pionýrského domu a v zahradě byly zařízeny volejbalové kurty).
Kdysi: Lannův domek v roce 1965.
Rodina Lannů přišla na jih Čech ve 2. polovině 18. století z rakouské Solné komory. Thomas Lanna koupil v roce 1788 od hlubockého panství člun a přepravoval do Prahy sůl, sanytr a jiné zboží. Tím začala ve městě éra Lannů. Po Thomasovi Lannovi převzal podnik jeho syn Taddäus Lanna. Obytný domek a původní asi dřevostavba loděnice patřily panství Hluboká nad Vltavou.

V roce 1832 byla loděnice přenechána Adalbertu Lannovi st. za roční nájem a roku 1852 Adalbert koupil celý areál a stal se jeho vlastníkem. Mezitím se v roce 1933 oženil s Philippine Peithnerovou z Lichtenfelsu, která však následujícího roku 1834 náhle zemřela a poté si vzal její sestru Josephine Peithnerovou z Lichtenfelsu. Měli spolu jediného syna Adalberta Lannu ml. (narozen v Praze 29. 5. 1836, zemřel 31. 12. 1909 v Meranu). Adalbert Lanna st. zemřel 
v Praze 15. ledna 1866.

Adalbert Lanna st. (v češtině se uvádí jako Vojtěch), obchodník, průmyslník, stavitel a loďmistr, studoval ve městě na piaristickém gymnáziu a poté na polytechnice v Praze, kterou však nedokončil kvůli střetnutí s jedním prchlivým profesorem. Vrátil se domů a převzal po otci podnik. Předtím v roce 1820 podnikl se svým starším bratrem Johannem (pozdější právník) a dalšími budoucími studenty plavbu na lodi do Prahy. Vlastně jeli do Prahy studovat. Oba bratři bydleli v Praze v domě U Černého orla v Jezuitské ulici. Johann Lanna působil po studiích jako právník na Hluboké 
u Schwarzenberků.

Ve svých 20 letech sestavil svůj vlastní vor, naložil ho zbožím a vydal se do Hamburku. V roce 1833 se stal Adalbert Lanna st. c. k. správcem veškerých regulačních a udržovacích prací na Vltavě a Labi. Loďmistrem a později slavným „vltavským admirálem". U šífařů to byl pantáta Lána. Později se stal spoluzakladatelem uhelného dolu, slévárny a železárny na Kladně. Obchodoval s dřevem, uhlím, solí, stavěl mosty. Může se říci, že se podílel na průmyslové revoluci v polovině 19. století. Zemřel v Praze v roce 1866 ve věku 61 let na srdeční slabost, přičemž několik zdrojů uvádí, že příčinou mohlo být přepracování.

Od roku 1857 žil v Praze, kde měl palác v Hybernské ulici, vilu v Bubenči a často pobýval v Rakousku, kde měl vilu ve Gmundenu. Ještě než se přestěhoval do Prahy, byl ve městě prvním prezidentem obchodní komory, spoluzaklada᠆telem německé spořitelny 
a akcionářem koňky, kterou měl pronajatou v letech 1836 až 1845. V roce 1838 inicioval prodloužení koňské železnice od Piaristické ulice Českou ulicí k domu U Zelené ratolesti, kde měl u Vltavy skladiště a přístav. Ještě stačil založit pilu 
a parketárnu v Litvínovicích. V Praze by akcionářem dalších společností.

JAN SCHINKO