Na vánočním trhu v Budějovicích se ho prodá asi sto kilogramů. Pro specializovanou firmu to znamená vylézt na bezpočet stromů v lesích na celém Českobudějovicku. „Nejde to ale každý den, hodně záleží na počasí. Problém je nejen vítr, ale i mráz. To je pak jmelí přemrzlé a rozpadá se," vysvětluje zkušený stromolezec.

K tomu, aby mohl vykonávat takovou práci, potřebuje lezecké zkoušky. Ctí pravidla nejen pro vlastní bezpečnost, ale i zdraví stromů. „Někdy se dají použít stupačky, ale používáme i hliníkové žebříky stejně jako při sběru roubů a šišek. To proto, aby se strom nepoškodil a neuhynul," vysvětluje Bohumír Havel.'

Správně provedený sběr jmelí může naopak zdraví stromů prospět. „Je to parazit. Když jmelí na stromě neroste moc, není to problém, ale pokud se příliš rozroste, ubírá hlavně jedlím příliš moc živin, a ty pak zahynou. Je proto dobré jmelí včas, tedy v době, kdy jej je kolem třiceti až padesáti kilo, protrhat," zdůrazňuje a dodává, že v opačném případě mohou být stromy obtěžkané až stokilovým parazitujícím závažím.

Než jmelí doroste do velikosti, která je běžně k dostání, trvá to rostlině pět až deset let. „Roste na mnoha druzích stromů, jehličnanech i listnáčích. S výjimkou smrku. Já mám ale na zahradě světovou raritu, jmelí na smrku," směje se Bohumír Havel.

A jedním dechem dodává, že jde pochopitelně o žert. „Leckdo ale nepoznal, že jsem to tak jenom naaranžoval," dodává. Právě podle toho, kde jmelí roste, se i liší jeho vzhled. „Laik to ale nepozná, to už musíte být profík,"naznačuje s tím, že sám bude mít v sobotu na trzích na nádvoří budějovické radnice deset druhů jmelí.