V Západní provincii africké Zambie chtějí vydržet celých 12 měsíců, aby splnily cíl, který je do Afriky přivedl. Pod záštitou neziskové organizace Njovu a Nadace Malý Noe pomáhají s rozjezdem sirotčince pro dvanáct chlapců.

Do Afriky se odvážné Jihočesky společně nevydaly poprvé. Už dříve pobývaly 
v hlavním zambijském městě Lusace, ještě předtím se Kateřina Homolková vydala do Namibie.

V prvních týdnech pobytu pracovaly Kateřina a Radka 
v dětském domově Kids Alive. Pak se vrhly do terénní práce; navštěvovaly rodiny, které se ocitly v nouzi.

„Nyní při práci ve vznikajícím sirotčinci postupně zjišťujeme, že umístění vybraných dětí do tohoto zařízení určitě nebude nijak rychlé," popsala Kateřina Homolková.

„Proces předání dětí do instituce Malý Noe je poněkud komplikovaný a již několik týdnů ho řešíme ve spolupráci s místní sociálkou a soudem. Už brzy se ale snad podaří vše rozlousknout a my už nebudeme trávit čas na úřadech, ale volnočasovými aktivitami s chlapci, pro které je sirotčinec určen," zadoufala Kateřina Homolková.

Čas v Africe ale Budějovičanky, jimž rozhodně nechybí touha po dobrodružství, netráví jen prací. Společně se například vydaly na jedenáctidenní okružní cestu za krásami černého kontinentu.

„Měly jsme se báječně," shrnula dojmy z poznávací cesty Radka Krygarová. První zastávkou Jihočešek byl Livingstone a fenomenální Viktoriiny vodopády. „Přijely jsme sem v období dešťů a musím přiznat, že to bylo mocné. Nezůstala na  nás ani niť oblečení suchá!" řekla Radka Krygarová.

Děvčata se sem vypravila už podruhé. Napoprvé krásu vodopádů obdivovala při své první africké misi v roce 2012. „Nocovaly jsme u našich známých, kteří nás ubytovali 
i před dvěma lety. Bylo to intenzivní a tak trochu neuvěřitelné setkání. Nikdo z nás netušil, že bychom se někdy mohli potkat znovu," doplnila Kateřina Homolková.

Druhou zastávkou bylo hlavní město Jižní provincie Chome, kam Jihočešky zavítaly poprvé. „Je to opravdu krásné město se stylovým muzeem a spoustou second handů, kde jsme se vyřádily," zasmála se Kateřina Homolková.

Ač to neměly v plánu, výlet Budějovičanky zakončily 
v jim dobře známé Lusace. „Mělo to opravdu zvláštní kouzlo. Navštívily jsme tamní muzeum, hřbitov a také jsme se koukly do jedné z kompaundů, tedy chudinských čtvrtí, kde jsme dříve pracovaly," uzavřela Kateřina Homolková. Další osudy Jihočešek v Africe přineseme v příštích týdnech.