„Ideální je zachytit tuto infekci v časném stadiu, neboť pak je šance na dlouhodobé přežití největší. U pacientů s AIDS, tedy v rozvinutém stadiu s přítomností některé těžké nemoci, je však prognóza vždy nejistá.“


Statistický přehled se vede od roku 1986. Za tu dobu bylo zaznamenáno v jižních Čechách 27 pacientů HIV pozitivních a 5 z nich je ve stadiu AIDS. „Naše AIDS centrum při Nemocnici České Budějovice působí od roku 1993,“ pokračuje Jerhotová. „Velkou část klientů se podařilo odhalit v počátečním stadiu. Pečujeme také o pacienty diagnostikované zhruba před 20 lety. Vyžaduje to ale velmi dobrou spolupráci ze strany pacienta. Musí pravidelně chodit na kontroly, zodpovědně užívat léky, dodržovat naše doporučení. Musí se chovat tak, aby nikoho nenakazili. Naší snahou je, aby tito klienti žili úplně normální život, měli svou rodinu, práci, koníčky.“


Služeb jihočeského AIDS centra v současnoti využívá asi 15 pacientů.
„Péče o tyto lidi je náročná jak po stránce léčebné, tak psychologické. Přístup je mnohem obtížnější než u ostatních infekčních pacientů. Často jim suplujeme i funkci obvodního lékaře.“


Pro lidi v pokročilém stadiu nemoci existuje v Praze Dům světla.
„Zatím jsme jeho služeb nevyužili,“ pokračuje Jerhotová. „Ideální je, když pacienti žijí ve své rodině, mají své zázemí. Dům světla je spíš variantou pro lidi s neuspořádaným způsobem života.“


Jak se pacienti do AIDS centru dostanou?
„Lékař, který zajistil odběr krve na HIV a odhalil HIV infekci, k nám nemocného odešle. My už se pak o něj postaráme. Pacientů s HIV infekcí stále přibývá a nové případy jsou stále častější než v minulosti.“ V posledních letech prý lidé ztrácejí z této nemoci respekt.


„V minulosti měli z nákazy velký strach. Viděli umírat své blízké. Když člověk vidí vedle sebe umírat kamaráda, chová se pak docela jinak – zodpovědněji a před nemocí se cíleně chrání. Počtu nemocných tak proto přibývá, ale nejde o žádnou epidemii,“ uklidňuje Jerhotová.