Patří mezi ně i osmapadesátiletý Karel J. Třebaže pobyt v přírodě mu nikdy nevadil, v posledních několika málo letech zažívá v době, kdy kvetou trávy, peklo.

„Nikdy dřív jsem přitom na nic alergický nebyl. Začalo to poté, co jsem prodělal boreliózu. Od té doby se tělo nedokáže s pylem trav vyrovnat. Teď ale od podzimu beru speciální léky a jsem zvědavý, jak po nich budu reagovat, až louky rozkvetou," čeká s nadějí na citelnou úlevu.

Třebaže letos se start pylové sezony vlivem chladného jara opozdil, alergici už zažívají jedno z nejhorších období. Mohou za to zejména kvetoucí břízy.

„Potíží přibylo zejména při prvním dubnovém oteplení, ale zvláště vnímaví jedinci cítili pyly už v únoru. Druhé nejhorší období přijde v červnu a červenci, kdy kvetou trávy a obiloviny," předpokládá alergoložka Jitka Marková.

Týkat se to nemusí ani zdaleka jen mladší generace anebo lidí, kteří se s projevy alergií potýkají už řadu let. Překvapit může prakticky kohokoli.

„Problémy se v poslední době přesouvají i do vyšších věkových kategorií. Alergie se může u člověka klidně poprvé projevit až v osmdesáti letech. Dřív byli vzácností alergici kolem padesáti let, dnes se v ordinaci běžně objevují sedmdesátiletí pacienti," zdůrazňuje MUDr. Jitka Marková.

Každý člověk má přitom již od dětství geneticky dáno, zda se u něj alergie může projevit. Záleží ale na řadě faktorů, zda se tak skutečně stane. „Spouštěčem může být třeba častý výskyt jiných nemocí, ale i stres, nejen takový, co zažíváme v práci anebo při nějaké nemilé události, stresovou situací může být i svatba," poukazuje lékařka na kuriózního možného viníka alergií.

Rizikové může být paradoxně i příliš čisté prostředí, v němž člověk žije. „Pak stačí malé množství alergenu a je problém. Častým spouštěčem je i přestěhování se z venkova do města. Zatímco na vesnici pyly neustále organismus stimulovaly a ten se bránil, ve městě je setkání s alergenem nárazové a pro člověka může znamenat velké potíže," vysvětluje Jitka Marková. Pokud člověk alergií trpí, neměl by podle lékařů potíže házet za hlavu či spoléhat na babské rady. „Nezachycená a neléčená senná rýma se může zvrtnout, plno takových případů končí astmatem," varuje lékařka, mezi jejímiž pacienty je až 19 procent astmatiků.