Alergii dokáže v lidském těle nastartovat dokonce i svatba
České Budějovice - Nejen kvetoucí stromy a louky, ale třeba i nemoc, ztráta zaměstnání či dokonce svatba může být impulzem ke vzniku zdravotních problémů, kvůli kterým Jihočeši musí vyhledat odbornou pomoc alergologa. Lidí trpících různými druhy alergií či dokonce astmatem podle českobudějovické lékařky Jitky Markové valem přibývá.
Patří mezi ně i osmapadesátiletý Karel J. Třebaže pobyt v přírodě mu nikdy nevadil, v posledních několika málo letech zažívá v době, kdy kvetou trávy, peklo.
„Nikdy dřív jsem přitom na nic alergický nebyl. Začalo to poté, co jsem prodělal boreliózu. Od té doby se tělo nedokáže s pylem trav vyrovnat. Teď ale od podzimu beru speciální léky a jsem zvědavý, jak po nich budu reagovat, až louky rozkvetou," čeká s nadějí na citelnou úlevu.
Třebaže letos se start pylové sezony vlivem chladného jara opozdil, alergici už zažívají jedno z nejhorších období. Mohou za to zejména kvetoucí břízy.
„Potíží přibylo zejména při prvním dubnovém oteplení, ale zvláště vnímaví jedinci cítili pyly už v únoru. Druhé nejhorší období přijde v červnu a červenci, kdy kvetou trávy a obiloviny," předpokládá alergoložka Jitka Marková.
Týkat se to nemusí ani zdaleka jen mladší generace anebo lidí, kteří se s projevy alergií potýkají už řadu let. Překvapit může prakticky kohokoli.
„Problémy se v poslední době přesouvají i do vyšších věkových kategorií. Alergie se může u člověka klidně poprvé projevit až v osmdesáti letech. Dřív byli vzácností alergici kolem padesáti let, dnes se v ordinaci běžně objevují sedmdesátiletí pacienti," zdůrazňuje MUDr. Jitka Marková.
Každý člověk má přitom již od dětství geneticky dáno, zda se u něj alergie může projevit. Záleží ale na řadě faktorů, zda se tak skutečně stane. „Spouštěčem může být třeba častý výskyt jiných nemocí, ale i stres, nejen takový, co zažíváme v práci anebo při nějaké nemilé události, stresovou situací může být i svatba," poukazuje lékařka na kuriózního možného viníka alergií.
Rizikové může být paradoxně i příliš čisté prostředí, v němž člověk žije. „Pak stačí malé množství alergenu a je problém. Častým spouštěčem je i přestěhování se z venkova do města. Zatímco na vesnici pyly neustále organismus stimulovaly a ten se bránil, ve městě je setkání s alergenem nárazové a pro člověka může znamenat velké potíže," vysvětluje Jitka Marková. Pokud člověk alergií trpí, neměl by podle lékařů potíže házet za hlavu či spoléhat na babské rady. „Nezachycená a neléčená senná rýma se může zvrtnout, plno takových případů končí astmatem," varuje lékařka, mezi jejímiž pacienty je až 19 procent astmatiků.