Výročí bude AJG promovat upraveným logem. Podle ředitele Aleše Seiferta galerie už zahájila velkolepě letošní výstavní sezonu a chystá představení zajímavých uměleckých děl i ve svých dvou dalších pobočkách, budějovickém Wortnerově domě a Mezinárodním muzeu keramiky v Bechyni.

Nové logo bude mít AJG jen pro letošní rok a kopíruje tradici. „Logo jsme lehce upravili a zakomponovali do něj číslici sedmdesát. Písmena galerie ji vytvoří nenuceně, text ale zůstane zachovaný a nenarušený,“ vysvětlil ředitel galerie.

Galerie se podle jeho slov rozhodla jít trochu jinou cestou, nevytahovat starší věci. Naopak. „Nebudeme vyndavat umělecká díla z našich sbírek, které ukazujeme průběžně, ale chystáme novou stálou expozici v Budějovicích. To je velký posun,“ konstatoval Seifert s tím, že madony a další díla z depozitáře najdou stálý prostor v krajském městě.

Ústředním motivem oslav je představení surrealistického autora ze světových dějin. „Volba padla na Hanse Rudolfa Gigera, který je považován za stvořitele biochemického surrealismu. Tento autor má navíc blízko k základu naší sbírky,“ naznačil ředitel AJG.

Řeky Vltava a Malše v Českých Budějovicích. Ilustrační foto.
Nový most přes Vltavu v Papírenské ulici v Budějovicích budí emoce

Po 20 letech se tak jeho dílo vrátí do Čech. „To je zajímavá spojitost. Budeme tu mít i díla, kterými reflektoval fascinaci Kafkou. Jeho práce Metamorphoses právě odkazuje trochu na Kafkovu proměnu. Naše prostory zaplní i kresby, které vytvořil na základě návštěvy Prahy. On ji miloval,“ doplnila mluvčí AJG Paulina Skavova.

Do užšího výběru podle Skavové postoupilo na 120 Gingerových děl. Na velkolepé výstavě by se měly objevit také velkoformátové obrazy, plastiky a projekce. „Chystáme i videomapping,“ dodala. „Zásadní bude ale pro návštěvníky samozřejmě setkání s Vetřelcem,“ usmíval se Aleš Seifert. Výstava potrvá od 11. června do 19. listopadu. AJG ji připravuje ve spolupráci s Museem HR Giger ve švýcarském Gruyères, Carmen Marie Giger a sběratelem Marco Witzigem.

Kromě toho AJG k výročí chystá i několik přednášek z dějin galerie.

Hans Rudolf „Ruedi“ Giger (5. února 1940 Chur – 12. května 2014 Curych) byl švýcarský malíř, sochař a návrhář, známý především jako stvořitel uměleckého směru "biomechanický surrealismus" a tvůrce hollywoodského Vetřelce. HR Giger se narodil ve švýcarském Churu do rodiny lékárníka. Po dokončení gymnázia začal studovat architekturu a průmyslový design na Zurich School of Applied Arts. Tak, jako byl od útlého mládí fascinován vším okultním, výrazně jej formoval především surrealismus. Inspiraci nacházel zpočátku v díle Salvadora Dalího, s nímž se osobně setkal v 70. letech, kdy dostal nabídku ke spolupráci na filmovém zpracování sci-fi Duna. Dožil se 74 let, zemřel v roce 2014 v Zürichu.

Výstavy do 14. května 2023 v Zámecké jízdárně Alšovy jihočeské galerie v Hluboké nad Vltavou. Otevřeno je od úterý do neděle od 9 do 16 hodin.

1. Jakub Matuška aka Masker, Až křídla vlaštovek vyhladí žulový kvádr z povrchu zemského

Původní člen enfant terrible českého graffiti CAP Crew, Matuška, se dnes coby jeden z nejúspěšnějších umělců své generace věnuje především malbě. Se čtyřicítkou u něj vrcholí období experimentů s přenosem suverénního kresebného stylu na velkorozměrná plátna, často za použití komplikovaných technik zahrnujících Photoshop a měsíce ruční práce s akrylem. Zázemí ve street artu ho už před lety přivedlo k použití spreje a airbrushe, základního média, pomocí něhož se současná post-analogová malba vyrovnává s otázkami plochosti a hloubky, pevného a tekutého, zaručeného a nejistého. Námětově se Matuška naopak přehoupnul přes vlnu surreálného zkoumání nespolehlivosti vlastního vnímání, spirituálních krizí a rozkolísaného stavu civilizace k zdánlivě zklidněným výjevům z každodenního života současného městského člověka, připomínajícím jeho ranou tvorbu poeticky vtipného glosátora světů, kterých se nikdy necítil úplně součástí. Ať se ale na cestě za zmoudřením vydává do pohádkového lesa nebo pod palmy subtropických ostrovů, předpověď pořád hlásí extrémy.

Zdroj: Youtube

2. Karíma Al-Mukhtarová, Sometimes you need to lie yourself

Karíma jako konceptuální multimediální umělkyně si uvědomuje, že její práce jsou nejsilnější v místech, odkud lze podmanivě vyprávět. Jako příznačná tenká červená nit, doslova i symbolicky, se line její tvorbou touha zachytit zárodek tohoto vyprávění. Její umanutý důraz na tradiční řemeslo v době, kdy podobná řemesla vymírají, se snaží nenásilnou formou zpřítomnit čas, který je pro takové vyprávění nezbytný. V tomto zjevování křehkosti času připomíná slavnou Pénelopé, manželku Odyssea, která se do popředí příběhu dostává ve chvíli, kdy má svého manžela odvrhnout a vybrat si v jeho nepřítomnosti nového muže. Pénelopé svolí pod podmínkou, že se tak stane až ve chvíli, co dokončí rubáš pro Odysseova otce Láerta. Avšak co přes den utká, v noci rozpáře. Pénelopé svým nekonečným šitím krade čas. Stejně tak si jej krade i Karíma Al-Mukhtarová v rytmicky a tělesně zpřítomněné detailní práci, které však nechybí suverenita expresivního gesta, znepokojivě upřímného. Dominantou výstavy jsou její velkoformátové fotografie vlastních prošitých dlaní, do nichž jsou vepsány krátké vzkazy, čekající na rozpárání, stejně jako Laertův rubáš. V dialogu s cítícím tělem se nacházejí dominantní objekty skleněných tabulí se stovkami dírek, protkané barevnými nitěmi. Na jedné straně záznam miniaturních ran v dlani, na druhé straně neuvěřitelná křehkost průzračného skla.

Soud - ilustrační foto.
Od sousedů: Doživotí za vraždu „zlobivé" sestry

3. Monika Žáková, Více světla

Dílo Moniky Žákové se v posledních třech letech dostalo syntézou předchozí koncentrované tvorby do pozice autentické analytické abstrakce. Autorka citlivě pracuje s energií materiálu, jeho fyzickou podstatou a jemnou dynamikou proporce obrazového plánu. Zásadním elementem její práce je však světlo, které je jistým spolutvůrcem celku. Žáková světlo nechává vstupovat do díla a modelovat jej. Postupně tak funguje jako médium, které není jen pevnou součástí fyzické formy obrazu, ale také jeho obsahovou složkou, filozofickou matérií a určitým měřítkem.

4. Od 23. února ve Wortnerově domě v Českých Budějovicích.

Věčné objekty, Sochařství ze sbírky AJG, stálá expozice.