Na tyto otázky, ale i mnohé další odpoví všem pacientům i jejich blízkým nový seriál Deníku. Řeč v něm bude o anesteziologicko – resuscitačním oddělení (ARO) českobudějovické nemocnice.

Ne nadarmo se s trochou nadsázky říká, že anesteziolog tak trochu funguje jako anděl strážný nemocných. O práci týmu lékařů, sester a dalšího personálu v oboru anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny (ARIM) hovoří primář anesteziologicko – resuscitačního oddělení českobudějovické nemocnice Bohuslav Kuta.

Laická představa, že anesteziolog jen uspí pacienta před operací, je velmi nepřesná. Co vše tedy personál vašeho oddělení musí zvládat?
Jeho náplní práce je péče o životní funkce, což jsou funkce mozku, kardiovaskulárního aparátu a dýchacího systému. Mimo to pečuje o další orgánové systémy, například o ledviny, játra, vnitřní prostředí, imunitní systém, systém krevní srážlivosti apod. Významnou součástí práce je i ošetřovatelská péče. Nenahraditelná je činnost anesteziologů při uskutečňování transplantačního programu.

Kde všude se pacient dostává do péče anesteziologů?
S anesteziology se setkáváme na operačních sálech, na resuscitačním oddělení, často i v přednemocniční péči, protože anesteziologové pracují u záchranné služby, dále v rámci předoperační přípravy 
v anesteziologické ambulanci, nebo při konziliární a konzultační činnosti. Důležitou oblastí je práce anesteziologa - specialisty v oblasti léčby chronických a neztišitelných bolestí.  Přítomnost anesteziologa je také nezastupitelná v rámci týmové spolupráce lékařů při řešení  závažných akutních a kritických stavů nemocných, včetně vícečetných zranění, zejména v takovém případě má klíčovou roli.  Významnou součástí je i zajištění tzv. bezbolestných porodů. Při spolupráci s rodičkou – budoucí maminkou,  porodníkem  a porodní asistentkou umíme zajistit bezbolestný porod při vědomí pomocí různých  metod a technik.

Člověk, který má jít na operaci, se často obává bolesti, strach mívá 
z narkózy, ale i z možných komplikací kvůli věku, vysokému tlaku, potížím s dýcháním,  cukrovce, nadváze…
Nemusí mít obavu, přípravu  bude řídit anesteziolog, který se o pacienta postará i během operace, případně i po ní ve spolupráci s odborníkem příslušného operačního oboru.

To ale chce nějaký čas na přípravu. Jak takové setkání anesteziologa s pacientem vypadá?
Po stanovení termínu operace navštívíte anesteziologickou ambulanci, kde lékař zkontroluje váš zdravotní stav, doplní případná vyšetření včetně laboratorních, navrhne premedikaci a domluví se s vámi na způsobu anestézie. Rovněž vám zodpoví případné otázky a podepíše s vámi informovaný souhlas. Jde o zákonem stanovenou povinnost, které je právem nemocných a povinností zdravotníka. Pokud toto neproběhne v ambulanci, pak vás rozhodně navštíví na lůžkové části operačního oddělení  odpoledne před operačním dnem. U operací dětí je snaha tuto přípravnou část splnit den předem a hovořit s rodiči.

Co vše pak dělá anesteziolog  během operace a po ní?
V den operace se s anesteziologem a anesteziologickou sestrou, kteří tvoří anesteziologický tým, setkáte na operačním sále, kde zabezpečí vaši operaci podáním celkové, nebo částečné anestézie. Při celkové lze stav přirovnat spánku, při částečné zajistíme různým technikami nebolestivost operované části. Během operace budete kvalitně zajištěn dokonalým monitoringem funkce mozku, srdečně – cévního systému, dýchání, vnitřního prostředí, apod.

Po operačním výkonu vám anesteziolog zajistí pokud možno odstranění bolesti a po stabilizaci stavu vás doprovodí ze sálu do filtru a předá do další péče  na pooperační pokoj, nebo na JIP. Někdy, v případě rozsáhlých operací, vás doprovodí na lůžkovou část ARO.  V období zotavování a hojení u vás může být jako konziliář, který 
v týmové spolupráci řeší případné komplikace.

Mluvíte o komplikacích. Provází podávání anestézie nějaká rizika?
Ano riziko, i když zcela minimální, tu je. Jak již bylo řečeno, jde o obor, který svou činností ovlivňuje základní životní funkce.  Může dojít, stejně jako v jiných druzích lidské aktivity, k zcela náhlým a neočekávaným komplikacím. Musím však čtenáře uklidnit, naše pracoviště, stejně jako jiná 
v ČR, mají tyto komplikace na výrazně nižší úrovni, než v zahraničí.

Není pochyb, že anesteziologické a resuscitační oddělení je důležitým oddělením každé nemocnice. Můžete blíže představit to českobudějovické?
ARO Nemocnice České Budějovice patří k největším v nemocnici. Podáváme anestézie na  všech sálech operačních oborů, které současná medicína nabízí. Denně zajišťuje operační výkony na přibližně dvaceti operačních sálech, na dvou resuscitačních stanicích, na ambulanci bolesti a dva dny 
v týdnu na anesteziologické ambulanci. Ročně podáme okolo 21 000 anestézií. V lůžkové části bývá ročně hospitalizováno asi 550 nemocných. Srovnatelné s námi jsou ARO Plzeň, případně Hradec Králové, výkonově  menší jsou stejná oddělení v Ústí nad Labem, pražská Bulovka apod.

Každý, kdo na ARO někdy byl, ví, že v péči o pacienty hraje kromě personálu důležitou roli i spousta přístrojů.
Přístrojová, materiální a technická výbava je velice náročná a na ARO Nemocnice České Budějovice, a.s., patří 
k nejlepším v České republice, splňuje evropské parametry.  Výbava jednoho resuscitačního lůžka přijde podle přístrojového zajištění asi na 2 – 2,5 milionu korun.

Technika i medicína se neustále vyvíjejí, jak náročné je držet s nejnovějšími poznatky krok?
Specializace anesteziologie a resuscitace je samostatný obor s náročným, stejně jako v jiných disciplínách, celoživotním vzděláváním. Tato práce klade značný nárok na vzdělání, schopnosti a znalosti anesteziologů i sester.  Anesteziologové dále zajišťují přednášky pro zdravotníky, připravují kongresy, účastní se aktivně různých  sympózií. Setkává se s nimi i veřejnost, například v rámci vzdělávání v kardiopulmonální resuscitaci.