Volby do sněmovny začínají za

Nahrávám odpočet ...
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Architektura v centrech měst je jen továrna na peníze

České Budějovice – Ze sportovního světa si vypůjčila název rubrika Českobudějovického deníku – Štafeta.

6.4.2010 5
SDÍLEJ:

Výtvarník Michal Trpák u obrazu Únik.Foto: Deník/Edwin Otta

Každý týden si její účastníci předávají na stránkách Deníku otázky, jako se na atletických stadionech předává štafetový kolík. Dnes se ptá Ivan Falta, který v bavorském Zwieselu vede česko – bavorské kulturní sdružení „Přes hranici“, českobudějovického sochaře Michala Trpáka.

Vaším známým dílem jsou Humanoidi, instalovaní v Lannově třídě v Českých Budějovicích. Dělal jste je už pro tento prostor?
Humanoidi byla moje diplomová práce na VŠUP, jsou takovým obrazem společnosti, ale nebyli určeni předem pro Lannovu třídu. Původně jsem měl vytipovaných prostorů více kde je vystavit (Praha, Linz, Budějovice) nakonec se to povedlo zde a jsem moc rád, že jsou právě na pěší zóně.

Je to vaše diplomová práce. Na Lannovce byli nějaký čas, pak zmizeli a teď jsou tam natrvalo, kde byli po dobu, kdy zmizeli z Lannovky?
Putovali po výstavách. Současné sochy jsou kopie odlité z polyesteru, ty původní byly ze sklo-cementu a jsou před golfovým hřištěm v Hostivaři.

Věnujete se i jiným výtvarným oborům než sochařství?
Trochu maluji a zajímám se o architekturu, design a krajinu. Snažím se pak vše dohromady propojit a dávat do souvislostí.

Co si myslíte o dnešní architektuře?
Architektura v centrech měst či v jejich blízkosti je rozvíjena především jako továrna na peníze, kdy každý čtvereční metr musí vykazovat maximální finanční zisky. Na zisky přispívající k harmonickému vnímání okolí či přispívající ke spokojenosti obyvatel žijících ve městě, není čas, prostor a prostředky. Stavba musí být postavena co nejdříve, za co nejméně a vydělávat co nejvíce a je jedno, jak zapadá do okolního prostředí, jak je přívětivá k přírodě či jakou přidanou hodnotu nabízí obyvatelům města. Forma je pak většinou krabicoidní a minimalistická a organická architektura nebo propojení architektury s uměním je velice ojedinělé, myslím si, že to je škoda.

Kdybyste měl říci, co je na sochařství nejzajímavější?
Vtiskávání mé myšlenky do formy. Řekl bych, že u sochy je možné proces tvorby rozdělit na 20 možná 30 procent kreativní části (to je velice zajímavé) a zbylých 70 až 80 procent řemesla (to je nutnost, aby mohla socha vzniknout)…

Máte oblíbeného autora nebo období v minulosti?
Určitě Hundertwasser – malíř a architekt. Je například autorem obytného domu ve Vídni, kde je každé okno jiné. Líbí se mi nejen jeho díla, ale i filozofie a životní postoj. Zde bych odcitoval jeden z jeho výroků, kterým se snažím řídit: „Umění pro umění je úchylka, architektura pro architekturu je zločin.“ Dále anglický sochař Anthony Groomley…

Jste poměrně mladý, i když celkem známý, jaký před sebou máte profesní cíl? Máte nějaký profesní sen?
Mít možnost realizovat většinu svých nápadů, bez ohledu na jejich technickou nebo finanční náročnost. Chtěl bych, aby se moje věci uplatnily v architektuře a veřejném prostoru, případně v krajině a vzájemně vše propojovaly.

A co už se vám profesně splnilo?
Dělat to, co chci a dokázat se tím uživit.

Při první společné výstavě vás a vašich kolegů v Českých Budějovicích se bohužel některá díla stala i předmětem krádeže. Našly se ukradené věci? Jak jste to vnímal tehdy a jak to vnímáte dnes?
Má díla odcizena nebyla, moje sochy zaznamenaly „pouze“ útoky vandalů. Zato mé kolegyni Světlaně Jelenové byly sochy odcizeny a poničeny v Budějovicích několikrát a dodnes se odcizené sochy nenašly. Po těchto událostech mě vždy popadne veliký smutek a trochu i zlost. Dnes se snažím s vandalismem počítat dopředu, i to byl jeden z důvodů, proč byly sochy při loňské výstavě v klecích. Stále ale věřím, že výstavy ve veřejném prostoru mají smysl.

Jak bere sochař, když mu někdo poškodí nebo odcizí dílo?
Špatně, možná hůř než když vám ukradnou třeba auto. Socha nebo výtvarné dílo je tak trochu“dítě“, které si vysníte, vypipláte, je v něm spousta energie, něco z vás a pak to někdo během chvíle zničí, to je hrozná neúcta.

Hodně pracujete s plasty. Je to váš oblíbený materiál? Co je jejich výhodou nebo naopak nevýhodou?
Polyestery (syntetické pryskyřice) jsem začal využívat až minulý rok pro jejich pevnost a snadnou manipulaci. Vadí mi však jejich syntetičnost, značný zápach při jejich zpracování a určitá neušlechtilost materiálu… Mými oblíbenějšími materiály a dříve i více zpracovávanými jsou dřevo, kámen a cement.

Autor: Edwin Otta

6.4.2010 VSTUP DO DISKUSE 5
SDÍLEJ:
Čelní střet osobního vozidla s kamionem u obce Přechovice ve směru na Volyni si vyžádal dva lidské životy.
VÍME PRVNÍ / AKTUALIZUJEME
5

Černá středa na silnicích Strakonicka, již zemřeli tři lidé

Stanislavu Semrádovi z Kardašova Řečice se letos úroda obřích dýní povedla. Na snímku je s vnukem Zdeňkem.
9

OBRAZEM: Pochlubte se, jak vám vyrostla dýně

Ostré hádce manželů přihlížely dvě děti

České Budějovice - Vyhrocený spor mezi manželskou dvojicí mírnili v pondělí večer v jednom z bytů na sídlišti Máj českobudějovičtí strážníci. Hádce přihlížely dvě malé děti.

V Netolicích vyrostla obří dýně

Netolice - Obří dýni vypěstoval Jiří Vávra z Netolic.

Představujeme prvňáčky ze Základní a Mateřské školy v Dubném

Českobudějovicko - Každý týden vám představíme čerstvé prvňáčky ze základních škol na Českobudějovicku. 

Kam za zábavou a poznáním na Českobudějovicku

České Budějovice - Kam se můžete vypravit za zábavou i poučením na Českobudějovicku

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení