Pakliže handicapované děti docházejí do denního stacionáře, část jejich příspěvku na péči zůstane tam.

„Většinou se jedná o osobní asistenci,“ řekl Deníku ředitel českobudějovické Arpidy Jiří Jankovský, kam nejčastěji putují peníze z příspvěku na péči.
Rodiče uzavírají s Dětským centrem Arpida smlouvu a zároveň vytvoří plán čerpání sociální služby. Jednotlivé úkony osobních asistentů se počítají na minuty. Ty se pak na konci období sčítají a rodiče tyto služby z příspěvku na péči zaplatí.

Jak dále uvedl Jankovský, výdaje za tyto služby se pohybují od deseti procent výše příspěvku na péči, ale ani u nejtěžších postižení nepřesáhnou čtyřicet procent příspěvku.

„My máme čtvrtý stupeň, takže pobíráme asi jedenáct tisíc,“ řekla Deníku Zdeňka Dočekalová, která se stará o mentálně postiženého syna Davida. „Když je v Arpidě, tak to jde, ale pokud bych si měla platit paní, tři sta korun denně jí stačit nebude,“ vypočítává.

„Naštěstí příspěvek na péči není jediným zdrojem mých příjmů,“ dodala Dočekalová s tím, že má zaměstnání. V jiné situaci jsou ale podle ní matky, které jsou s dětmi doma.

„Přál bych jim, aby byl příspěvek vyšší. Rodiče jsou za něj vděční, ale není možné si myslet, že pokryje potřebnou péči,“ dodal Jankovský.