Průjmy, zvracení, zvýšená teplota, s tím vším se před několika dny potýkala rodina paní Mirky. „Během dvou dnů to odeznělo, ale nic příjemného,“ komentuje patálie, které potrápily zejména děti.

Jak naznačují zprávy z celých Českých Budějovic, podobné zdravotní potíže potkávají jednoho obyvatele města za druhým.

Snaha najít příčinu střevních problémů přivádí mnohé na teorii, že za vším stojí konzumace nepřevařeného mléka z automatů. „I my jsme koupili na zkoušku lahev, ale jestli je to z toho, nevím,“ uvažuje Mirka.

Střevní problémy ovšem trápí i pacienty mimo České Budějovice. A to dokonce i v místech, kde automaty na mléko nejsou.

„Podle mého soudu je to virová záležitost, která se opakuje každoročně. Pacientů s průjmovým onemocněním přibylo i v mé ordinaci, a to si u nás nepasterizované mléko nemají kde koupit,“ podotýká praktická lékařka Jitka Kohlová z Jihlavy.

Podezření, že právě konzumace mléka z automatů může být viníkem průjmových onemocnění, je neoprávněné i podle ředitele Krajské veterinární správy (KVS) Františka Kouby. „Je to nepodložená fáma,“ kategoricky odmítá podobná tvrzení.

Poslední testy KVS ukazují, že takto prodávané mléko přináší jen minimální riziko. „Vyšetření vzorků z deseti automatů bylo ve všech případech v normě, prokázalo kampylobakterie pouze v jednom z nich, a to zdaleka ne v takovém množství, aby konzumace mléka mohla u zdravého člověka vyvolat průjem,“ argumentuje Kouba.

Také podle hygieniků nelze v případě všech zaznamenaných zažívacích potíží ukázat na stejného původce.

„Na výskytu průjmových onemocnění se podílejí bakteriální i virové infekce,“ komentuje vedoucí protiepidemického odboru krajské hygienické stanice Jitka Luňáčková.

„Z našich epidemiologických dat je patrný nárůst počtu onemocnění kampylobakteriózou v posledních týdnech. Ve srovnání se stejným obdobím minulého roku pozorujeme vyšší výskyt ve všech okresech regionu, výrazně zvýšený výskyt ale vykazuje Českobudějovicko. Tady jsme za prvních šest týdnů roku 2010 zaznamenali 171 případ onemocnění kampylobakteriózou, vloni ve srovnatelném období 22 případy,“ potvrzuje František Kotrba z Krajské hygienické stanice (KHS) Jihočeského kraje.

Podle odborníků nelze ale jednoznačně označit zdroj nákazy. Třebaže určitou roli by mohla hrát konzumace syrového kravského mléka z populárních automatů, zdaleka ne všichni nemocní trpí ve skutečnosti stejnou chorobou.

Podle cesty přenosu se jedná především o alimentární nákazy, kdy k přenosu dochází konzumací kontaminovaných potravin, kontaktem s nemocným, ale i virové infekce přenášené vzdušnou cestou. Z těch se uplatňují především tzv. rotaviry, které postihují zejména malé děti. U bakteriálních onemocnění převažují onemocnění mladých dospělých,“ bilancuje vedoucí protiepidemického odboru KHS Jitka Luňáčková.

Ta jako základní prevenci radí dodržovat zásady osobní hygieny, především mýt si ruce a konzumovat dostatečně tepelně upravené suroviny. Platí to i pro zákazníky u automatů na mléko, jak dodává ředitel krajské veterinární správy František Kouba.

Každý spotřebitel si musí uvědomit, že z automatu kupuje sice vysoce kvalitní produkt, ale v každém případě jde o syrové kravské nepasterizované mléko. „Je to totéž, jako když si koupíte syrové maso nebo rybu. Pokud je tepelně neopracujete a uděláte si třeba tatarák nebo sushi, podstupujete riziko nějakého problému. Také mléko z automatů, a na všech na to prodejci upozorňují, je určeno ke konzumaci až po tepelné úpravě. Pokud je spotřebitel pije nepřevařené, měl by si být vědom, že obsahuje určitou hladinu mikroorganismů, které by mohly způsobit zdravotní problémy. Na paměti by to měli mít především nemocní lidé, těhotné ženy či osoby s poruchami imunity,“ doporučuje.

Nesouhlasí ale s názory, že by automatové mléko mohlo být problematické. Pokud by zemědělci dodávali do automatů závadné mléko, je téměř jisté, že by jim to záhy zlomilo vaz. „Nikdo z nich si nedovolí produkci pečlivě nekontrolovat,“ podotýká Kouba.

Už jen fakt, že každý ze zásobovatelů takzvaných mléčných barů vyrábí více mléka, než se v automatu prodává, zaručuje pravidelné kontroly. „Část produkce tak jako tak dodávají do mlékáren a tam je mléko denně kontrolované. Kdyby v něm testy odhalily problém, musí se celá cisterna vylít, a to nikdo z producentů mléka nemůže riskovat,“ poukazuje Kouba.