Herečky Jana Altmannová a Jindřiška Kikinčuková, které se zhostily rolí dvou ze sedmi babek, například s gustem vzpomínaly na natáčení v Turecku, kam filmový starosta pošle vesnické drbny v naději, že je tam umoří vedro. Ty si  ale nečekaný výlet stejně jako samotné herečky náramně užijí. „Úplně poprvé jsem jezdila na tobogánu, bylo to velmi veselé. Ještě několikrát jsem si to pak z vlastní vůle zopakovala," směje se Jana Altmannová.

„Byl dost široký, tak jsem ho neutěsnila," dodává Jindřiška Kikinčuková. Ta na plátně dokonce skáče šipku do bazénu. „Skutečně to jsem já. Musela jsem si dát majzla, protože tam byla hloubka jen devadesát centimetrů, tak jsem to skákala jako placák," vzpomíná.

Předpremiéra komedie Babovřesky 3 v Týně nad Vltavou.Na některé krkolomné scény měly babky navzdory vlastnímu odhodlání dvojníky. „U moře jsme točili hned na začátku a měli jsme obavy, aby se nám dámy nezranily," vysvětloval režisér Zdeněk Troška a na dokreslení přidal historku z natáčení letu na padáku. „Ta šílená babka, Jarmilka Bursová, stála ve skutečnosti na zemi, kameraman ležel pod ní v písku, my za ní drželi ve vzduchu padák a ona vykřikovala: ‚Ježiš, to je vejška, já letím!' Ale ona chtěla mermomocí doopravdy letět. Kdyby to byl poslední den natáčení, tak bych byl pro, ale takhle jsme jí to zakázali," vypráví režisér.

Spolupráci s Jarmilou Bursovou si nemůže vynachválit. „Třebaže vypadá, že její IQ rovná se WC, je to ve skutečnosti úžasná paní. Na rozdíl od toho, co předvádí na plátně, je doopravdy šaramantní dáma. Představte si, ona si našla mě kdysi v Pardubicích. Přišla upravená paní a že mi něco ukáže. Otevřela kabelku, vyplivla do ní horní i dolní zuby, uvázala si šátek pod bradou a udělala ksicht Pepka námořníka. Po čtyřech letech jsem si na ni vzpomněl, když jsme seděli nad obsazením – a vyšlo to," chválí herecké výkony babky lyžařky.

Veselé scény se  děly za kamerou i při natáčení na jihu Čech. „Když jsme přijeli do Dobčic, stál tam barák po opravě fasády. Měl jenom základovou barvu. Tak jsme se majitelů zeptali, jestli bychom jim to mohli nabarvit třeba narůžovo. Oni souhlasili, my jim dům natřeli, a pak po vsi chodil takový starý pán, kroutil hlavou a mumlal si: ‚To je něco, čím větší lempl, tím větší štěstí.' To je zkrátka ta česká nátura," zdůrazňuje Zdeněk Troška. Dost možná mu i takové příhody budou inspirací pro další komedie.

Čtvrtý díl Babovřesk už ale podle Zdeňka Trošky diváci neuvidí. Filmaři ale už nyní chystají novinku. „Příští rok bychom se tu mohli sejít na premiéře komedie, která má prozatímní název Mezi námi strašidly aneb Někdo to rád horor. A bude zase legrace," slibuje divákům Zdeněk Troška.

Smích v plném sále je tou nejlepší kritikouPředpremiéra komedie Babovřesky 3 v Týně nad Vltavou.Osobní setkání, diskuse a fotografování s režisérem Zdeňkem Troškou čekalo na každého ze sobotních návštěvníků vltavotýnského kina. Právě tam se hrála jedna z předpremiér Babovřesk 3.

Smích, který se každou chvíli ozýval ze sálu, byl pro Zdeňka Trošku rajskou hudbou. „Je to úžasné, kina jsou vyprodaná. Ale hlavně, lidi se smějí, baví se od začátku do konce a děkují nám, že měli díky nám krásný večer, že se hezky odreagovali," radoval se z prvních reakcí publika.

Třebaže je maratón besed a autogramiád náročný, oblíbený režisér si je užívá. „Když vidím, jak se lidi baví, že měla naše práce smysl, je to pro mě to nejvyšší ocenění. Co by mi  bylo platné, kdybych dostal pochvalu od kritiků, ale můj film by nikdo neznal, nikdo by na něj do kin nechodil? Předsevzal jsem si diváka pobavit, aby se lidé u filmu uvolnili. A když je pak kino plné a lidi řvou smíchy, tak jsem spokojený," usmíval se Zdeněk Troška v předsálí, kde se před dalším promítáním osobně vítal
 s příchozími.

Sám se cítí v Týně tak trochu doma nejen proto, že  tu točil Kameňák, ale že je i častým hostem svého kolegy a spoluautora scénáře Marka Kališe na chalupě v Bečicích. „Týn je krásné městečko a stejně jako  v dalších jihočeských vsích tu jsou skvělí lidé, kteří nám vždycky vycházeli fantasticky vstříc," cení si Zdeněk Troška Jihočechů.

Ve scénách se úplně vidíme

Předpremiéra komedie Babovřesky 3 v Týně nad Vltavou.Slzy v očích si museli v sobotu utírat někteří diváci ve vltavotýnském kině. Až tak je rozesmály vtipné scény ve třetím díle komedie Zdeňka Trošky Babovřesky.

Předpremiéru si nenechali ujít například manželé Ludmila a Miloslav Prskavcovi 
z Mladé Boleslavi. „Pocházím z jižních Čech a v Hartmanicích máme chalupu. Když tedy manžel přišel s tím, že v Týně hrají Babovřesky, bylo jasné, jak strávíme dnešní podvečer. Měli jsme jít původně na hasičský ples, ale dorazíme až později, tuhle komedii jsme si zkrátka nechtěli nechat ujít," vysvětluje Ludmila Prskavcová.

Je vděčným divákem Troškových komedií a ani Babovřesky 3 ji rozhodně nezklamaly. „Bavila jsem se, protože mi to opravdu připomíná jihočeské vesnice a všechny ty místní babky. To, čemu se smějeme ve filmu, je v životě na jihočeských vsích úplně běžné. Připomíná mi to mládí a domov. A platí to i o ostatních Troškových komediích, jejich hrdinové mi připomínají konkrétní lidi od nás z vesnice nebo z okolí. Už je i podle filmových postav přejmenováváme. I my máme svoji Kelišovou, hospodský chlapi jsou jako přes kopírák," vysvětluje Ludmila Prskavcová, proč se vždycky na Troškovy komedie těší.

Platí to i v případě jejího muže. „Před čtyřiceti lety jsem přišel do Bechyně na letiště, našel jsem si tu manželku a jižní Čechy máme oba moc rádi. Právě proto, že jsou v mnohém přesně takové, jako v tom filmu. A právě na to lidi do kina rádi jdou a tleskají. V tomhle filmu je vykreslený skutečný život těch obyčejných místních lidí, vztahy mezi sousedy. Tak už to bohužel leckde jinde nefunguje, lidé jsou navzájem odcizení," lituje Miloslav Prskavec.

V každé vesničce nás vítali jako svojeZdeněk Troška začne 24. května natáčet komedii Babovřesky 2 v jihočeském Pištíně. Na snímku s Janou Altmannovou při natáčení prvního dílu v Dobčicích.Premiérové promítání Babovřesk 3 si v Týně nad Vltavou užila spolu s diváky i Jana Altmannová, představitelka jedné ze sedmi akčních babek. A třebaže byla u toho, když se řada scén točila stále dokola, u sledování výsledného filmu se ani ona neubránila smíchu.

„Viděla jsem to zatím jen od požáru do konce, tak se moc těším na celý film," usmívala se ještě předtím v předsálí zdejšího kina. „Reference, které doposud mám, jsou skvělé, všichni říkají, že trojka je nejlepší, tak se těším," dodala.

Jedním dechem přiznala, že  před prvním uvedením snímku byla i přes úspěch předchozích dílů napnutá, jak diváci nová dobrodružství venkovských drben přijmou.  „Člověk by pochopitelně hrozně chtěl, aby to lidi v tom pozitivním smyslu zasáhlo. A když je pak slyšíte se smát, je to  i pro mě velká radost," cení si Jana Altmannová reakcí obecenstva.

Sama moc ráda vzpomíná na samotné natáčení. „Zdeněk Troška je režisér druhu laskavých. Zažila jsem i ty, u kterých se člověk bojí a pak se nedokáže tolik otevřít. Když naopak nemáte trému, pustíte mnohem víc. Pan Troška je vždycky perfektně připravený, ví přesně, co chce, dokáže to hercům vysvětlit a na place má pak absolutní pohodu," pochvaluje si herečka.

K jedinečné atmosféře natáčení ale podle ní velkou měrou přispěli i Jihočeši. „Byli úžasní. Kde jsme se octli, v každé vesničce nás vítali s otevřenou náručí jako svoje. Babičky nám nosily buchty a jiné dobroty," vzpomíná Jana Altmannová na místní obyvatele. „Mám jižní Čechy hrozně ráda. Mám k nim sentimentální vztah, protože jsem jako elévka byla rok v Malém divadle. Stále mám v Budějovicích, ale i v Týně dobré kamarády," cení si.