Lupinu úzkolistou letos vysel společně s hrachem soukromý zemědělec Václav Aulík z Chabrovic, který hospodaří na 140 hektarech půdy. Podle jeho slov jde o výborný zdroj bílkovin a energie, který dokáže nahradit bez problémů sójové šroty sloužící k výkrmu přežvýkavců. „Opravdu jde o náhradu sóji, nezbylo nám osivo, tak jsme lupinu zkombinovali s hrachem. Byla to taková z nouze cnost,“ osvětlil vznik zajímavé mozaiky.

Lupina podle něj vyžaduje lehčí půdu a sklízí se klasicky kombajnem. „Lupinu šrotujeme a přidáváme místo sóji do šrotu kravám, její čas přijde koncem srpna,“ vysvětlil Aulík. Pěstování je závislé i na výkyvech počasí. „Podobně jako u hrachu hrozí, když například více zaprší, že z lusků vypadají semena,“ zmínil.

V Čechách se pěstují dva druhy lupin, jejichž boby sice mají podobné využití, ale liší se nároky i délkou vegetace. Výnosnější a pozdní bílá lupina vyžaduje střední a teplejší polohy a snáší i těžší půdy, raná lupina úzkolistá (na snímcích s tmavěmodrými až fialovými květy) patří do středních a vyšších poloh a nejlépe do středních až lehčích půd. Úzkolistá lupina netrpí antraknózou (houbové onemocnění projevující se tmavými skvrnami) a i při kratší době vegetace (sklizeň probíhá v období hlavních žní) dosahuje výnosů bobů dva až tři tuny na hektar. close Barevná pole v jižních Čechách, luštěniny i svazenka a mák. info Zdroj: Deník/Lenka Pospíšilová zoom_in Lupina úzkolistá.

I bob slouží jako krmivo

Bob obecný už 15 let pěstuje Václav Míka, jeho zemědělství čítá cirka sto hektarů. Letos jeho dvanáctihektarové pole bobu s výhledem na hrad Choustník u Krátošic směrem na Brandlín už nádherně kvete. „Jedná se o bob obecný (koňský), máme v něm i jetel,“ objasnil.

Jedná se o vynikající silážní odrůdu, která je určená jako krmivo pro dobytek. „Je to na krmení, děláme ho nazeleno jako senáž do vaku. Počkáme, až se lusky nalejí, aby v nich bylo nějaké zrno, ale úplně dozrát ho nenecháváme,“ popsal Míka.

Pěstování bobu má podle něj řadu výhod. „Většinou nelehne, bob je řidší a jetel v něm má prostor dobře nastartovat, vzniká tam tak pěkný podsed,“ pochvaloval si.

Sklizeň plánuje za dva až tři týdny. „Nyní je v květu, k růstu potřebuje vlhko. Loni se nám podařilo vypěstovat i dvoumetrové rostliny, protože byly výborné podmínky. Za 14 dní až tři týdny do něj už vjedou kombajny,“ uzavřel Míka.

Bob obecný koňský
Pochází ze severní Afriky a jihozápadní Asie. Již roku 6000 před naším letopočtem byl běžnou součástí stravy ve východním Středozemí. Ve střední Evropě se objevuje až počátkem doby bronzové a jeho pěstování se nikdy nestalo masovým. Bob je pěstován především v řepařské a obilnářské výrobní oblasti jako zelené hnojení a jako krmivo pro hospodářská zvířata. Používá se i jako krycí plodina. V poslední době zažívá pěstování bobu jako krmiva renesanci, protože podobně jako sója obsahuje velké množství bílkovin – 26 až 28 %, ale na rozdíl od sóji nehrozí jeho kontaminace geneticky modifikovanými odrůdami, což má velký význam především v ekologickém zemědělství. Novější odrůdy navíc mají menší obsah antinutričních látek (taninu a vicinu). close Barevná pole v jižních Čechách, luštěniny i svazenka a mák. info Zdroj: Deník/Lenka Pospíšilová zoom_in Bob obecný. close Barevná pole v jižních Čechách, luštěniny i svazenka a mák. info Zdroj: Deník/Lenka Pospíšilová zoom_in Barevná pole v jižních Čechách, luštěniny i svazenka a mák.