Pasovský deník PNP píše, že jde o plaveckou obdobu Seven Summits horolezců. Vytrvalci mají zdolat sedm kanálů dlouhých 14,3 až 42 km. Jsou to Irish Channel mezi Irskem a Skotskem, Cook Strait mezi severním a jižním ostrovem Nového Zélandu, Molokai Channel mezi havajskými ostrovy, English Channel mezi Francii a Anglií, Catalina Channel mezi Los Angeles a ostrovem Santa Catalina, Tsugaru Strait mezi Honšú a Hokkaidem a Strait of Gibraltar mezi Španělskem a Marokem.
Dvě úlohy už Wandratsch splnil, přeplaval ve světových rekordech La Manche v roce 2005 za 7:03:25, Gibraltar v roce 2007 za 2:51 hod. Další má rozvrženy do prázdnin: o masopustních chce na Nový Zéland, o Velikonocích na Havaj, v létě do Los Angeles, do Japonska a Skotska. „Že ale plány nemusejí vyjít, s tím už má trpké zkušenosti,“ uvádí PNP. „Loni tři pokusy vzdal kvůli vlnám a větru. V Catalina Channel po šesti hodinách kvůli tmě a nedobrému pocitu ze žraloků, jak řekl. V Molokai Channel ztratil šance v proudění po osmi a půl hodině, v Irish Channel vzdal po 45 minutách v silném dešti a vodě 12 stupňů chladné.“
Na rekord trénuje 30 hodin týdně, včetně přípravy v chladné vodě, plavání v noci a s kontaktem s mořskou faunou. „A přibral cíleně 16 kg, aby chránil tělo před chladem,“ uvádí www.heimatsport.de, na nějž PNP odkazuje. Náklady projektu, 50 000 eur, chce pokrýt sponzoringem.
Ohromující věda
O společném výzkumném centru univerzit v Českých Budějovicích a v Linci jsme už psali. Další podrobnosti o něm přinesl deník OÖN – a pro laika jsou ohromující.
Jde o laboratoř jaderné magnetické rezonance. V lineckém deníku vysvětluje tuto spektrografii ředitel institutu organické chemie v Linci Norbert Müller jako zkoumání stavby molekul měřením magnetického pole, jemuž jsou vystavena atomová jádra. K tomuto měření jsou jádra „rozkmitána“ krátkými rádiovými impulsy, na něž odpovídají vysíláním vlastních vln s frekvencemi odpovídajícími právě silám magnetického pole. Ty jsou podle Müllera měřitelné na miliardtiny.
I linecký list zprostředkovává informaci o složitém zařízení především „obyčejnému“ čtenáři, takže kdo by se chtěl o oboru dozvědět víc a přesněji, doporučili bychom mu nejspíš webové stránky k jaderné rezonanci třeba na www.seznam.cz. Nicméně o jak omračující techniku dodanou firmou Bruker-BioSpin z Rheinstettenu u Karlsruhe se jedná, naznačují i OÖN. Cívka tohoto magnetu je ochlazována na teplotu blížící se na necelých pět stupňů k absolutní nule, tedy k mínus 273 stupňům. Magnetické pole přístroje je půlmilionkrát silnější než přirozené magnetické pole Země…
Citlivost nového spektrometru je více než 200krát větší než u prvního přístroje Keplerovy univerzity z roku 1981. „K analýze, která je dnes hotova během deseti minut, jsme tehdy potřebovali pět dnů,“ říká v deníku Müller (na snímku s nositelem Nobeloy ceny Švýcarem Richardem Ernstem). V porovnání s poslední technikou z roku 1996 je současný spektrometr až osmkrát citlivější a více než padesátkrát rychlejší. Informace, které dříve musely být shromažďovány 24 hodiny, jsou nyní k dispozici během hodiny. „To umožňuje analýzy i velice malého množství látky či biologické zkoušky krátce žijícího vzorku,“ uvádějí OÖN.
Zdůrazňují, že pořízení takto vysoce moderního spektrometru je pro menší univerzity stále obtížnější. „Díky přeshraniční kooperaci dvou univerzit bylo opatření a provoz tohoto výzkumného zařízení daleko snadnější,“ píše list. „Také Evropská unie projekt finančně podpořila. Komplementární know–how z Lince a Budějovic se nyní může propojovat a každodenní výměnou trvale rozšiřovat.“ První společný projekt laboratoře se podle listu věnuje jadernomagnetické analýze fotosyntézy.
Jakkoliv se téma takto laicky představené nejspíš vymyká i pouhým představám běžného čtenáře, snad i tato informace v něm vyvolá hrdost na tak chytré krajany z Jihočeské univerzity…
Park jaksepatří
Pětasedmdesát procent plochy Národního parku Kalkalpen v Horních Rakousích – 156 ze 209 km² – je čistou „divočinou“, napsal deník OÖN. Na této ploše se podle něj nehospodaří a nebojuje se tu s kůrovcem. Lov a přikrmování zvěře je vyloučeno z 60 procent území parku.
Ochranářská opatření k nedotčenosti plochy a přirozenému rozvoji druhů na druhé straně zvyšují zájem veřejnosti a správa také cíleně umožňuje rozvoj „sametové“ turistiky. Loni národní park navštívilo 350 000 lidí, o třináct procent víc než předloni. Je to rekord ve čtrnáctileté historii parku.
Této „atrakci“ se přičítá také přírůstek 7,55 procenta noclehů v regionu.
Bez kuřáckých pauz
Německé pracující kuřáky prý zřejmě čekají zlé časy. Spolkový svaz středního průmyslu požaduje zavedení komplexního zákazu kouření v pracovní době, napsal deník Volksblatt. „Kuřáci by si tak své cigarety a dýmky směli dopřávat jen v polední přestávce nebo po práci,“ uvádí.
Podle prezidenta svazu Mario Ohovena kuřácké pauzy narušují běh práce a firmy stojí peníze. Také šéfka svazu podnikatelů středního stavu Ursula Frerichsová je proti „rauchpauzám“: „Nekuřáci nemohou být takto trestáni,“ míní.
Linecký deník poznamenává, že v Rakousku se momentálně takové diskuse nevedou. „Podle zákona o ochraně zdraví na pracovišti platí absolutní zákaz kouření ve společně užívaných kancelářích, šatnách a umývárnách. Kromě toho mohou zaměstnavatelé nebo správy objektů zákazy kouření rozšířit. To vede k tomu, že i v Rakousku smějí kuřáci často kouřit jen v kuřárnách nebo venku,“ uvádí list.
Internetisté
Internet užívalo loni 5,6 milionu Rakušanů starších 14 let, tedy 79 procent. Je to o dvě procenta víc než v roce 2010, píše Volksblatt.
Přibylo zejména uživatelů ve skupině nad 50 let. Předloni z nich užívalo internet 76 procent, loni už 81 procent. V kategorii 60–69 let se procento zvedlo z 59 na 61, nad 70 let z 27 na 33 procent. V této skupině je zaznamenán velký rozdíl – webu užívá 44 procent mužů, ale „jen“ 24 procent žen. Celkově s internetem pracuje 92 procent lidí s vysokoškolským nebo středoškolským vzděláním, 79 procent středoškoláků bez maturity nebo vyučených a 65 procent lidí se základním vzděláním.