Společně se vydávají bojovat proti neplatícím cestujícím už osmým měsícem. Jejich pracoviště se během směny mění, vystřídají většinu z 24 linek na území krajského města. Hlavní náplní jejich osmihodinové šichty je zkontrolovat, zda cestující mají platné jízdní doklady.

Občas i honička

Povolání, které je veřejností často znevažováno, nemůže dělat každý. „Je to jen pro silné nátury. Empatičtí a citliví lidé by to asi nezvládali,“ míní Vojtěch. „Často se potýkáme s lidmi pod vlivem alkoholu či návykových látek. Máme už stálé klienty a někdy se i proběhneme,“ směje se Miloš.

Naposledy běželi za neplatičem ze zastávky U Černého koníčka až k České národní bance. „Byl to pán se slečnou, on se chtěl prát, ona ne. Třikrát se do mě netrefil, tak to nebyla ani rvačka,“ vysvětlil Vojtěch, proč nakonec pár zvolil úprk.

Směna začíná

Je 14.17 hodin, Miloš a Vojtěch se vypravili na odpolední směnu, při nástupu do autobusu hned označí kontrolní jízdenku a jdou na věc. „Jízdenky prosím,“ říká Miloš. „Přepravní kontrola,“ slyším z druhé strany od Vojtěcha. Cestující na výzvu okamžitě reagují.

První kontrola neodhalila žádného hříšníka, a tak pokračujeme v rozhovoru. „České Budějovice jsou jako malá vesnice, po dvou týdnech už nás pravidelní "zákazníci" poznávali,“ zmiňuje Vojtěch, že je těžké být dlouhodobě nenápadný.

Roušky jsou problém

Častým nešvarem současné doby je podle nich nenošení ochranných prostředků. „Lidé nenosí roušky, tak jsem zvědavý, jak to bude s respirátory. Snažíme se to ale řešit domluvou,“ upřesnil Miloš, že cestující většinou po upozornění své dýchací cesty zakrývá.

S bezdomovci se snaží vycházet, vybaví si jen dvě problémové osoby. „Jediný zaklínač nespolupracuje, co se týče právě roušek. Druhý nevábně voní a jeho oblíbenou linkou je devítka,“ doplnil Vojtěch, že nejen jezdí bez jízdenky, ale znepříjemňuje cestu všem včetně řidiče.

První lapený

Mezitím přestupujeme na další autobus a máme prvního provinilce. Muž středních let zapomněl doma průkazku. Dostává vyplněný zápis, a když do 15 dnů předloží svůj zapomenutý doklad na dopravním podniku, tak zaplatí jen symbolických 30 korun.

Pokuty

Základní pokuta činí 1500 korun plus cena jízdného, pokud zaplatí do 15 dnů, uhradí jen sníženou přirážku 600 korun plus jízdné. Když černý pasažér platí pokutu na místě hotově, vydává 600 korun bez jízdného. Pro děti do 15 let je jízdné snížené i při pokutách. Obvyklá pokuta tak činí 616, po 15 dnech dokonce 1516 korun.

Na nádraží skočíme na další linku. Mezitím revizoři přidávají další zážitky ze své kariéry. „Lidé nám často nadávají. Takový menší pán byl hodně sprostý, chtěl mě asi vyprovokovat, ale já jsem se nedal,“ zavzpomínal Vojtěch na další epizodu. „Hodně zajímavý byl incident asi se třicetiletou ženou, ta nám oběma popřála, aby nás prolezla rakovina,“ doplňuje další příhodu Miloš.

Hrají i podvádí

Oba se snaží chovat nenápadně, s sebou mají bloček na vypisování pokut, formuláře pro zápis o provedené kontrole, odznak a služební průkaz. Navíc musí dodržovat přísná pravidla, často odhalují i černé pasažéry, kteří předvádí zdařilé herecké výkony nebo používají různé triky. „Asi dva týdny zpět zkoušel jeden chlapík jezdit na vymytou jízdenku. Proti slunci však bylo dobře vidět, že je vypraná,“ přiblížil Vojtěch.

Někteří se chtějí vyhnout problému tím, že se snaží opustit vůz, když je zpozorují. Také sedávají přímo u strojku, aby si stihli označit lístek. Často je jim také vyhrožováno a oni se musí stále chovat slušně.

Další ryba chycena

Další povídání vyruší jasná tutovka. Vojtěch zahlédl v autobusu „starou známou.“ „Jedeme,“ mrknou na sebe revizoři. Jejich reakce jsou opravdu pohotové a sehrané. Rychlé jednání, odhad i intuice podle jejich slov totiž funguje nejlépe. Vyplatilo se. Žena opravdu jízdenku neměla.

Podobně je to v dalším případě. Paní se čtyřmi dětmi sedí s kočárkem u přístroje. Když revizory číslo 14 a 15 spatří, snaží se je předběhnout před zahájením kontroly. Oni jsou však pohotoví a už ji mají. Vojtěch ji dokonce informuje, že má nárok na tzv. rodičovskou průkazku, která vychází ročně na 50 korun. Žena slibuje, že si ji určitě zařídí.

Rodičovská průkazka

Na toto jízdné má nárok osoba, která předloží při žádosti o vydání kupónu rozhodnutí okresní správy sociálního zabezpečení, dle kterého pobírá peněžitou pomoc v mateřství, či osoba, která na základě rozhodnutí příslušného úřadu práce pobírá rodičovský příspěvek, které není starší 2 měsíců.

Za radu si postěžovala

Za několik pár minut o ní slyšíme znovu. Pokutu už zaplatila na dopravním podniku, ale také si postěžovala. Za dobrou radu, chtěla zřejmě odpovědným pracovníkům náležitě poděkovat. Revizoři po telefonu vysvětlují, jak to skutečně bylo. „Ta paní s kočárkem tvrdila, že jsme ji nenechali označit jízdenku. Stěžovala si, že vláčela kočárek a že to kvůli tomu nestihla,“ tlumočil, čeho se její námitka týkala. Samozřejmě lhala.

Čtou z chování

„Tyhle dva se mi nezdají,“ zavelí Vojta a scénář se znovu opakuje. Často člověka přečtou jen podle chování. „To už vidíte, když to děláte delší dobu. Pozorujete lidi, jejich chování. Poznáte, kdo je nervózní a chová se nestandardně,“ uvádí Miloš na vysvětlenou.

Za tři čtvrtě roku znají Budějovice z autobusu skrz na skrz. Mají přehled o všech linkách, přestupují tak, aby neztráceli čas. Nikde nečekají více než 10 minut. Jejich denním chlebem je také spolupráce se strážníky a policií. „Ti nám pomáhají s identifikací osob, pokud u sebe nemají doklady,“ podotýká Miloš. „Na toho, kdo má bydliště v Budějovicích, stačí městská policie. K tomu, kdo bydlí jinde, už musíme volat státní,“ upřesnil Vojtěch.

Počty černých pasažérů nelze odhadnout

Lovení lidí bez jízdenky je prý velká náhoda. „Člověk může celý den jezdit jen v centru, střídat nejvíce frekventované linky a jít domů jen se dvěma „zákazníky “. Nebo nastoupí do jednoho autobusu a vytáhne sedm lidí,“ porovnal Vojtěch. Každý revizor má podle nich svůj také osobitý styl. „I na bočních linkách mívají někteří štěstí,“ uzavřel, že je třeba je občas projet.

A jaké skóre mají po dvou hodinách? Milošovi se podařilo šest černých duší, Vojtěchovi čtyři. „To je slabý výkon,“ hodnotí společně. „Bývají lepší dny, a hlavně večery jsou silnější,“ smějí se, že neukázali všechno ze svého oboru.

Dopravní podnik města České Budějovice má 12 revizorů. V minulém roce udělili 12 508 pokut. Oproti roku 2019 dopravní podnik eviduje o 5,5 % méně pokut. Podíl černých pasažérů ale vzhledem k 8,6 % úbytku cestujících narostl. „Rádi bychom v období zvýšeného výskytu koronaviru kontaktu s cestujícími předcházeli, jak ale počty pokut jasně ukazují, kontroly jízdenek jsou i za této situace nutné,“ konstatuje ředitel a předseda představenstva DPMCB Slavoj Dolejš. Roční jízdné přitom v Českých Budějovicích zůstává levnější než v osmi dalších krajských městech, jednotlivé jízdné je pak stále druhé nejlevnější v ČR.