Před sedmi dny bylo ještě možné na některých čerpacích stanicích na Českobudějovicku nakoupit benzin nebo naftu za cenu nižší než 40 korun. Dnes už jsou ceny na velké části čerpacích stanic za litr pohonných hmot nad částkou 50 korun. Více zdražila nafta, která je dnes až o několik korun dražší než benzin.

Konkrétní situace se liší podle prodávající firmy. Kdo chce nakoupit pod 50 korun za litr pohonných hmot, ten ale má šanci, stačí se trochu rozhlédnout po stojanech. Ve čtvrtek 10. března na stojanech, kde zjišťoval situaci Deník, byla nejdražší prémiová nafta, ta už stála 55,30 koruny za litr. Ve fotogalerii se můžete podívat na konkrétní ceny u některých čerpacích stanic.

Neuvěřitelná houpačka

Hlavními viníky jsou podle analytiků válka na Ukrajině a slábnoucí koruna vůči dolaru, ve kterém se mezinárodně účtují obchody s naftou. Přitom v době pandemie koronaviru, při razantním zavádění náhlých omezujících opatření, vyšly nakrátko při největší krizi ropného průmyslu pohonné hmoty skoro na polovinu dnešních částek… Což bylo mimo jiné způsobeno tím, že o předem nasmlouvanou produkci připravenou k dodání náhle nebyl zájem a pokuty pro velkoobchodníky za porušení smluv by byly horší než prodej nafty a benzinu třeba i za mimořádně nízkou cenu.

Bedřich Karásek v původní expozici muzea, rok 1932
Muzeum slaví devadesát let. Připomeňme si jeho historii

Jiným paradoxem minulých dnů byly třeba fronty u čerpaček jednoho z relativně dražších řetězců. Firemní zákazníci zde mají dlouhodobé ceny stanovované například na týden. A ty byly třeba v úterý 7. března 2022 nižší, než aktuální ceny u většiny ostatních čerpacích stanic, a to i těch, které jsou většinou obecně levnější. Důvod? Jednoduchý. Zdražuje se takovým tempem, že změny ze dne na den podle Damira Durakoviče, generálního ředitele nákupní aliance Axigon (která poskytuje firmám tankovací karty u dvou řetězců čerpacích stanic) předběhly dlouhodobě stanovené ceny.

K neobvyklým doprovodným skutečnostem zdražování patří například i opatření přijaté v Dopravním podniku města České Budějovice. Podle tiskové mluvčí Barbory Smudkové zde byl už po opravě technické závady zprovozněn stojan na prodej nafty, ale tankování nafty je umožněno pouze do nádrží vozů, nikoliv do kanystrů a dalších nádob. V dopravním podniku je totiž tradičně relativně levnější nafta a ve čtvrtek 10. března zde litr nafty stál 50 korun.

Vládní opatření

Ceny, které nyní šplhají vzhůru však mohou nepříjemně ovlivnit inflaci a hospodářství České republiky. Vláda chce proto zlevnit benzin tím, že se do něj přestane povinně přimíchávat biosložka. Uleví se také menším podnikatelům na silniční dani a navíc vláda hodlá i kontrolovat marže dodavatelů pohonných hmot.

Analytici totiž varují, že ceny pohonných hmot by mohly i nadále růst.

V úterý 8. března se tématu nastávající energetické krize vyjadřoval v aule VŠTE v Českých Budějovicích bývalý premiér Mirek Topolánek. Podle jeho vyjádření se naše společnost vlivem války na Ukrajině a dalších okolností dostane na ekonomickou úroveň před deseti lety. „Než se nabídka vyrovná s poptávkou, tak budeme platit vyšší ceny. S tím bychom měli předem počítat, je to logické,“ vysvětlil. Zdražování se týká nejen benzinu, nafty, plynu, ale i dalších komodit.

V úterý 8. března se v aule E1 VŠTE v Českých Budějovicích uskutečnil seminář s bývalým předsedou vlády Mirkem Topolánkem. S nápadem probrat aktuální palčivá témata přišel a debatu vedl podnikatel Jiří Borovka.
Putin je psychopat. Skončí v učebnici dějepisu vedle Hitlera, říká Topolánek

Bez plynu i ropy z Ruska přežijeme, myslí si Mirek Topolánek

Bez ruského plynu to půjde. „Ruský plyn tvoří zhruba čtvrtinu evropské spotřeby, umělá energetická krize vznikla z nedostatku a nedodávek už před dvěma lety. Krátkodobě tuhle zimu už přežijeme. Budeme se muset bez ruského plynu obejít, protože je zcela evidentní, že na Rusko už se nebudeme moci spoléhat. Těžbu může navýšit Norsko, možná se vrátíme k nějaké domácí produkci, protože Holandsko odstavilo své těžební pole, možná můžeme něco nakoupit na severu Afriky, zádrhel bude ale právě ve vyšší ceně,“ sdělil.

Stejně tak si podle Topolánka Česká republika vystačí také bez ropy z Ruska. „To je jednoduší problém než plyn, zdrojů je daleko více a fakticky máme alternativu ropovod IKL (Ingolstadt – Kralupy nad Vltavou – Litvínov), už jsme před lety zažili výpadek Družby, a přežili jsme to. Přežijeme to i teď,“ konstatoval. „Odpojit se musíme, musíme přežít dva tři roky úsporami a mobilizací všech jiných zdrojů, které existují za jakoukoliv cenu,“ míní Mirek Topolánek.

Mirek Topolánek zastával v roce 2009 funkci předsedy Vlády ČR a předsedy Rady EU. V současnosti funguje na postu předsedy Teplárenského sdružení ČR.