Osobnost budějovického biskupa Josefa Hloucha (26. 3. 1902 - 10. 6. 1972) , kterého komunistický režim 18 let držel v internaci a zastrašoval ho tak, až zavinil jeho smrt, si lidé připomněli teď v úterý na Piaristickém náměstí.Mezi hosty byl  kardinál Miloslav Vlk, který mu dělal na biskupství sekretáře.

V roce 1968 jste se stal sekretářem biskupa Josefa Hloucha, který se směl opět po mnoha letech vrátit do budějovické diecéze. Jak na něj vzpomínáte?

Vzpomínám na něj velice rád. Měli jsme spolu vztah jako otec se synem, poněvadž byl o desítky let starší. Když jsem v roce 1968 skončil bohosloveckou fakultu, tak bezpodmínečně chtěl, abych se stal jeho sekretářem. Možná asi neměl na vybranou. Z domácích kněží, kteří byli spíš starší, zřejmě nemínil nikoho vybrat a vzal si mě jako čerstvého kněze. Josef Hlouch byl opravdu hluboce duchovní, velice kultivovaný člověk. Po stránce kulturní byl velkým obdivovatelem našich básníků, měl sám básnického ducha. Jeho oblíbený básník byl Jaroslav Vrchlický. Jednou jsem v budějovické vědecké knihovně slyšel jeho projev k výročí Vrchlického, a byl skvělý. Josef Hlouch byl skutečně velký po stránce náboženské, duchovní i kulturní.

Smrt biskupa Hloucha zavinil zřejmě i tlak krajského církevního tajemníka Leo Drozdka.

Církevní tajemník Drozdek byl na biskupa Hloucha skutečně velmi tvrdý. Zažil jsem, když za ním na biskupství chodil, pořád mu tam kouřil pod nosem a stále si nechával nalévat nějaký alkohol. Pan biskup byl jemný člověk, a on se k němu choval tak neurvale. Rok před biskupovou smrtí mě komunisti vyhnali na Šumavu a já od něj odešel. Drozdek k němu dále chodil a mluvil i proti mně. Také na něj tlačil, aby opravil nějaká kněžská přeložení, která biskup udělal v 68. roce ve prospěch farnosti. Komunisti naopak chtěli, aby kněží byli překládáni nebo umisťování v neprospěch farnosti. Tohle pana biskupa velice ranilo a bylo to pro něj jako pro jemného člověka velice těžké.