Jak jsme uvedli, 26letá matka odvezla chlapce domů do Čech. 36letý otec Harald F. z Wilheringu, který má dítě výlučně svěřené do péče, podal k soudu žaloby o navrácení syna a nyní apeloval na matku „smířlivým“ e–mailem, v němž opakuje, že mu nejde o trestněprávní řízení, a apeluje, aby si matka Samuela ještě „novoročně“ užila a do 9. ledna ho vrátila „domů do Rakouska“. Odpověď nedostal, poznamenávají OÖN. Na Nový rok Harald F. se synkem telefonoval. Podle listu má dojem, že ho matka patřičně „zpracovala“, protože chlapec byl velmi rozrušený a otci vytkl, že na ně poslal policii.

V deníku F. vysvětluje, že se s matkou syna rozešli, když Samuelovi byl rok a půl, a od té doby matka syna skoro nenavštívila, ačkoliv bydlela jen o pár kilometrů dál. „Pro Sanuela je jako příbuzná, která se holt jmenuje maminka,“ říká Harald F. v lineckém deníku. Začátkem roku 2008 se pak prý rodiče dohodli na výlučném svěření dítěte do péče otce. „Nikdy jsem jí nezakazoval návštěvy, ačkoliv na ně právo neměla,“ říká otec v listě. Asi před rokem se žena přestěhovala zpátky do Čech. Před setkáním 22. prosince viděla Samuela podle otce naposledy v srpnu.

Král košťat

Už přes sto březových košťat upletl v této zimě 80letý Kosak Schos z dolnobavorského Gsengetu. „Je jedním z posledních, kteří toto řemeslo ještě ovládají,“ napsal pasovský deník PNP. Naučil se to kolem roku 1940, kdy ještě chodil do školy. S metlami, které doma upletli z březového proutí svázaného voskovníkem, mj. vymetal rodinný lokál, kam se tehdy ještě chodilo v dřevácích, vzpomíná.

S vázáním nikdy úplně nepřestal, naučil se vážit si kvalit tohoto přírodního produktu. „A v poslední době přednosti košťat objevuje stále více lidí,“ uvádějí PNP. U pana Schose objednávají výrobky i obchodníci. Pro svůj spolek, místní hasiče, je ale váže už léta zadarmo – do tradičních vánočních dražeb.

Bezpečná země

Se 4,1 obětmi dopravních nehod na 1000 kilometrů silnic byly loni Horní Rakousy nejbezpečnější zemí Rakouska. Mrtvých bylo 116, v nejtragičtějším roce 1972 pak 454… Ve 32 procentech loňských havárií byla příčinou nepřiměřená rychlost. „Alkohol hrál roli jen ve 2,8 procenta případů,“ napsal deník Volksblatt. V celém Rakousku počet obětí za posledních deset let klesl o více než 45 procent.

Co se stromky?

Vánoční stromky bude v Linci opět zdarma odklízet městská společnost. Ve dnech 10., 17. a 24. ledna jich sveze kolem 35 000 v celkové váze kolem 140 tun. Občané je mají odkládat u okrajů vozovek vedle odpadkových kontejnerů. Stromky budou rozdrceny a uloženy na městské kompostárně.

Vídeňský vánoční strom, 74letý smrk vysoký 28 metrů, darovaný obcí Afiesl v Mühlviertlu, který bude z Radničního náměstí odstraněn v pátek, bude mít „život po životě“. Budou z něj vyrobena útočiště pro netopýry. „V minulých letech byly ze dřeva vánočního stromu ve Vídni vyráběny ptačí budky,“ zmiňuje list OÖN. Dodává, že zvířata využijí také stromu před zámkem v Schönbrunnu – sežerou jej sloni.

Deník připojuje radu občanům, jak vánoční ozdobu využít. Mají prý shromáždit opadané jehličí a sypat s ním náledí na chodnících, když posypová sůl je v Rakousku nedostatkovým zbožím…

V Rakousku práce dost

Koncem prosince hledalo v Rakousku práci 302 279 lidí, o 10 492 míň (3,4 procenta) než před rokem. Skoro 30 procent z nich mělo přislíbeno stálé místo. Průměrná doba nezaměstnanosti poklesla o dva dny na 81 dnů. 61 348 osob procházelo přeškolováním při úřadech práce. Volných míst bylo 28 890, o 5207 (22 %) víc než před ro〜kem. Práci mělo rekordních 3 262 000 osob, nepočítaje samostatně výdělečně činné (o 60 000 víc než v roce 2009).
Ministr sociálních věcí Hundstorfer vyzdvihuje, že nezaměstnanost 4,8 procenta byla nadále druhá nejnižší v Evropě.

V Horních Rakousích činila koncem prosince nezaměstnanost 5,9 procenta – práci nemělo 37 156 lidí. Přeškolováním procházelo 10 340 osob. Volných míst bylo hlášeno 6100, o 1372 víc než rok předtím.