O události jsme opakovaně informovali z lineckého deníku OÖN. Nejnověji se Harald Fröhlich, který má v Rakousku synka svěřeného do péče, vydal do Děčína minulý pátek. „Česká justice mu zaručila právo návštěv vždy od pátečního odpoledne do nedělního poledne,“ uvedl list a cituje otce: „Když jsem se tam v pátek objevil, dostal jsem od matky SMS, že mi návštěvu syna odpírá.“ Podle OÖN se nato Fröhlich obrátil na tamní policii, aby přinejmenším nechal zaprotokolovat, že na místě byl.

Deník informuje, že konečně bylo do České republiky doručeno rozhodnutí okresního soudu v Traunu, podle něhož musí matka dítě vrátit do Horních Rakous, kde dosud žilo. „Matka chlapce se ale odvolala,“ uvádí OÖN. „Paralelně s rakouským řízením rozjeli Fröhlichovi advokáti řízení o vydání syna i u soudu v Brně. Jednání má začít 23. března.“

Místo daní odpisy

Do budoucna mají Rakušané moci odepisovat z daní také příspěvky dobrovolným hasičům, organizacím ochrany přírody nebo úředně povoleným útulkům zvířat. Na tom se dohodla vládní koalice. „Dosud byly odpisy možné v zásadě u darů charitattvním zařízením, humanitárním organizacím, složkám ochrany před katastrofami a výzkumným institucím,“ napsal deník OÖN. Dary jsou u soukromých osob odepisovatelné do výše deseti procent příjmu minulého roku, u podnikatelů do desetiny zisku.

Vzpomněli svých mrtvých

Místní sdružení sudetoněmeckého landsmanšaftu v Pasově si v sobotu připomnělo 4. březen 1919 jako datum, které dějiny těchto Němců výrazně ovlivnilo.

„54 lidí, mezi nimi starci, ženy a děti, tehdy přišlo o život, protože chtěli zabránit začlenění do nově vzniknuvšího Československa,“ píše deník PNP. Zjednodušuje tak situaci, kdy od října 1918 sice existovala Československá republika, ale řada Němců se hlásila k bývalému Rakousku. To vyhlásilo na 16. únor 1919 volby do parlamentu a vyzvalo k účasti i německé obyvatele bývalého mocnářství v nástupnických státech. V oblastech, na které si činilo nárok Československo i Rakousko, se volby konat nesměly. Němci, kteří se jich chtěli účastnit, to brali jako újmu a svolali na 4. březen manifestace. Právě toho dne se totiž mělo ve Vídni sejít první zasedání nového sněmu. Na řadě míst v českém pohraničí došlo k demonstracím a střetům Němců s českým vojskem. Následky byly tragické: několik desítek mrtvých Němců a dva zastřelení čeští vojáci, jak uvádí publicista David Hertl v Příbězích z kalendáře (ČRo) .

Prof. Rudolf Grulich z Institutu katolické teologie Univerzity v Giessenu ve vzpomínkové řeči podle listu kritizoval aktuální postoje německé a české vlády „k otázce oprávněnosti vraždění a pozdějí masového vyhnání sudetských Němců“. „Ujistil, že si smíření s Českem přeje, ale v žádném případě ne za každou cenu,“ uvádí list a cituje Grulichova slova na závěr: „Za popírání Osvětimi by Německu po druhé světové válce zůstala uzavřena cesta do rodiny demokratických národů. Lhaním o spravedlivém vraždění a vyhánění sudetských Němců je český národ připravován o osvobozující účinek pravdy. V tom spočívá tragédie našich sousedů, do jejichž státního znaku se po převratu vrátila věta Pravda vítězí. Jak ale může vítězit, když je zamlčena?!“

Obec koním zaslíbená

Německé jezdecké sdružení a zemské svazy jezdeckých sportů uspořádaly už pošesté soutěž o ocenění „Obec nejpřívětivější ke koňům“. „Jednu z cen za minulý rok získala obec Rinchnach v Bavorském lese,“ napsal deník PNP. Cenu si převezme ve středu v Essenu.

„Oceňovány jsou výsledky obcí v podpoře držení koní, jejich chovu a jezdeckého sportu,“ popisuje deník. Jde o zajišťování ploch a zařízení k řádnému chovu a k jezdeckému sportu, údržbu a rozšiřování jezdeckých turistických stezek v obci a jejich regionální propojení, atd. „To všechno Rinchnach zřejmě organizátorům soutěže přesvědčivě doložil, takže ve středu sklidí zasloužený úspěch,“ pokračuje PNP. „Je pátou bavorskou obcí, která titul Ke koňům nejpřívětivější smí nosit.“ Cena je vyhlašována každé čtyři roky.