Boj o zákazníka je málokdy přátelskou zábavou. Často se hraje s hodně tvrdými lokty. Někteří čtenáři Deníku se bohužel v poslední době znovu setkávají i s tím, že faul se nepovažuje za nic nedovoleného.

„Nabídli mi levnější elektřinu, než budu mít u současného dodavatele. Hučeli ale do mě, že to musím hned podepsat, že není možné čekat. Pak jsem zjistila, že mi zatajili některé poplatky a navíc jsem se uvázala na několik let k odběru elektřiny jen od té firmy, jinak bych musela zaplatit pokutu,“ posteskla si tento týden seniorka z Českých Budějovic v redakci při pravidelném setkávání redaktorů se čtenáři v rámci akce „Z očí do očí“. „Nakonec jsem zjistila, že ze slibované velké úspory kvůli zatajeným poplatkům není skoro nic,“ dodala roztrpčeně čtenářka.

A Deník tento týden získal i další svědectví o tom, jak postupují některé firmy při lákání zákazníků k odběru elektřiny jejich prostřednictvím. „Tvrdili mi, že jsou ze Státního energetického úřadu. Chtěli vidět dosavadní fakturu a že mi spočítají, kolik ušetřím. Když jsem potom zjišťovala, pro koho skutečně pracují, vyklubala se z toho úplně neznámá firma, žádný úřad,“ popisuje svou zkušenost Marie Růžičková z Českých Budějovic.

Energetický regulační úřad (ERÚ), který v České republice částečně bdí nad trhem s elektřinou, zákazníky za podobným účelem v žádném případě nenavštěvuje. „Stát za nikým nechodí a nevtírá se do domácností,“ varuje všechny spotřebitele Blahoslav Němeček, místopředseda ERÚ.

Úřad má na starosti mimo jiné i částečný dohled na trh s elektřinou, ale v žádném případě neradí zákazníkům, od koho mají brát proud. To, že se někteří „podomní“ prodejci ale vydávají za pracovníky úřadu, nebo poskytují jiné nepravdivé informace, s tím už se Němeček setkal. „Takové chování se bohužel vyskytuje,“ potvrdil Neměček. Určitou nápravu si slibuje od novely zákona, která by umožnila samotnému ERÚ, aby podobné jednání stíhal.

Dnes je postih například v kompetenci České obchodní inspekce. Pokud by se pak ale prokázalo pochybení, mohl by ERÚ mluvit do toho, jestli provinilé firmě zůstane obchodní licence.

Možná nepřímým důkazem toho, že vše není jak má být, jsou i zprostředkovatelé. Některé nové firmy na trhu nezískávají zákazníky přes vlastní zaměstnance, ale najímají si další zprostředkovatele.

I kdyby se pak prokázalo, že při lanaření zákazníků byl postup za hranou zákona, skutečný dodavatel elektřiny o licenci těžko přijde, protože může vinu svalit právě na zprostředkovatele.

Česká obchodní inspekce (ČOI) už se případy nekalé soutěže při přetahování zákazníků zabývala. „V posledních třech letech obdržela inspekce celkem deset podání spotřebitelů, která se týkala změny dodavatelů energií, respektive jednání jejich zástupců, dealerů,“ uvedla pro Deník Miloslava Fléglová, tisková mluvčí ČOI. Jen od počátku letošního roku to byla tři podání.

Ani jednou se však nepodařilo skutečně prodejcům prokázat pochybení. „Obecně je nekalou obchodní praktikou takové jednání podnikatele vůči spotřebiteli, které je v rozporu s požadavky odborné péče. A je způsobilé podstatně ovlivnit rozhodování spotřebitele tak, že může učinit obchodní rozhodnutí, které by jinak neučinil,“ vysvětluje podstatu nekalého jednání Fléglová.

Jenže při stížnosti to podle mluvčí inspekce není tak jednoduché, jak by se na první pohled zdálo. „Problém v tomto případě je, že inspektor nemůže kontrolou ověřit, jak zástupci společností jednají a jaké informace poskytují spotřebitelům při obchodní nabídce. Jednání se odbývá ústně, v bytě nebo domě či na pozemku spotřebitele. Nikoliv v provozovně, kam by mohl přijít jako do obchodu, žádné záznamy o jednání nejsou k dispozici,“ upozornila Fléglová. Takže při prověření pak stojí tvrzení proti tvrzení.

„V takové situaci těžko může ČOI ukládat sankci, neboť protiprávní jednání nelze prokázat,“ dodala Fléglová, ale ujistila, že všechny dodané podněty inspekce šetří.

Ústně přitom mohou padnout i takové lži, že současný dodavatel končí a někdo jiný přebírá jeho zákazníky. Na podepsané smlouvě už však nic takového není.

Všechny velké firmy ale mají zavedené zákaznické linky a také existuje šance využít srovnávací a vysvětlující tabulky, které se zákazníkům nabízejí třeba u velkých firem.

Odborníci také zdůrazňují, že stížnosti se týkají jen některých firem.

Podpis? Ne hned! Nepodepisovat žádnou smlouvu, dokud si ji do nejmenších podrobností neprostudujete. Prakticky od každé smlouvy uzavřené mimo provozovnu podnikatele lze odstoupit do 14 dnů bez sankce. Takové jsou základní rady odborníků pro spotřebitele.