V tom čase v domě sídlilo gestapo, jehož osazenstvo se poté přestěhovalo do Hardtmuthovy vily, odkud poslední členové gestapa uprchli dne 5. 5. 1945. Zásah Gellertova domu, v němž se v roce 1939 etablovalo gestapo, je třeba považovat za náhodný. Podle odborníků americké letectvo sypalo bomby z výšky asi 5500 až 6500 m, a to muselo začít, aby byl zasažen cíl – nádraží, při příletu od jihozápadu, rychlosti letadel a větru, zhruba nad Litvínovicemi. Bomby musely být odhozeny ještě před přeletem Vltavy.


České Budějovice byly bombardovány v pásu od Hardtmuthky až do Suchého Vrbného v šířce od Lannovky do Havlíčkovy kolonie, takže rozptyl od cíle – nádraží byl značný. Spadlo příliš krátkých pum, to jsou ty, které nedoletí na cíl, dopadnou dříve, a příliš dlouhých pum, ty zase cíl přeletí a dopadnou za ním. V letových dokladech, které zkoumali Jiří Zábranský a Jiří Šilha, byl vždy určen cíl bombardování – nádraží. Výsledek bombardování ale připomínal kobercový systém plenění. Jedině zásah budovy gestapa měl v rámci zbytečného ničení města a utrpení obyvatel na konci války kladný ohlas, že konečně na gestapo došlo.


Rodina Rudolfa Gellerta a synové Osvald a Leopold, kteří již také měli rodiny, opustili Československo v roce 1938. Zřejmě tušili, co bude. Hned druhý den německé okupace 16. 3. 1939 byl majetek židovské rodiny Gellertů (včetně papírny) prohlášen propadlým ve prospěch Německé říše. Gestapo se ještě do Gellertova domu nenastěhovalo. Napřed obsadili policejní ředitelství na Pražské, kde se zmocnili policejného archivu, potom vily v Dukelské vedle muzea a v srpnu 1939 Gellertova domu. Zřejmě z domu vystěhovali realitní kancelář Františka Tlamsy a MUDr. Rudolfa Poppera, kteří byli u Gellertů v nájmu.


Dům si nechal postavit v roce 1900 majitel budějovické papírny Rudolf Gellert. Byl to na svou dobu výstavní dům novorenesančního typu s módním arkýřem (je z něj vidět do stran), atikou a keramickými vázami. Spoluvytvářel v Lannovce od rohu Štítného ulice k Chelčického ulici velkoměstský blok domů. Po náletu byl dům odbornou komisí posouzen jako nezpůsobilý k dostavbě a zbořen. Na jeho místě byl v roce 1957 postaven nový dům ve stylu 50. let 20. století se skoseným nárožím, ve kterém byla zařízena lékárna OÚNZ (Okresního ústavu národního zdraví). Lékárna byla opatřena neonem. Je zde dodnes včetně neonu.


Na domě byla dne 27. 4. 1958 odhalena v rámci „Mezinárodních pamětních dnů odboje“ pamětní deska. Text na pamětní desce je krátký a jasný: „Zde stávala budova, ve které Gestapo v létech 1939 – 1945 věznilo, mučilo a popravovalo vlastence našeho kraje“. Zhotovení a umístění desky inicioval Krajský výbor Svazu protifašistických bojovníků v Českých Budějovicích.


Dům vedle vpravo, jehož je na snímku jen část, nálet ustál. Je také novorenesanční s arkýřem a prvky začínající secese. Bydlel zde vrchní oficiál Emanuel Nedobitý, člen Sokola, a sídlil hokynář Rudolf Hafner. Dále vpravo by následoval patrový dům s restaurací U srnečka Jana Novotného, pak bývalé klenoty a Poštovní novinová služba, následuje někdejší Elektro - Radio (dnes hotel Filip). A další dům s dnešní pasáží Delta byl také bombardován, ale byl dostavěn.


V obnažené místnosti ve druhém patře zborceného Gellertova domu visí úřední obraz s portrétem. Není možné portrét identifikovat, jen se zdá, že má ofinu a knírek. Kolik pum zasáhlo Gellertův dům, není doloženo, ale celkem podle zjištění Jiřího Zábranského a Jiřího Šilhy dopadlo na území města 3238 bomb.

Jan Schinko