Není to přitom tak dávno, co se v zimě porážka konala
v každé vesnici. „Pro lidi je daleko snazší koupit si maso 
v obchodě. Navíc s ním nemají práci," řekl René Donáth, jeden z přihlížejících. Sám chová prasata, a tak i v dnešní době u nich doma tradice zabijaček nevymizela.

Když už se dneska zabijačka koná, lidé si v mnoha případech prase na porážku koupí. V Borovanském mlýně pro hlavní postavu dne daleko chodit nemuseli. Majitel mlýna k tomuto účelu poskytl prase z vlastního chovu.

„Tenhle čuník má něco mezi 180 až 200 kily," řekl David Ctibor. „V prasečácích jsou nejraději, když má prase 130 kilo, protože pak má libovou kýtu, kotlety nebo bůček. My ho ale chceme na sádlo a na ty domácí věci, proto je chceme co největší," vysvětloval David Ctibor s tím, že nějaký ten špek navíc tady rozhodně nevadí. „Venkov je o špeku," dodal se smíchem.

Prase zabít, očistit, vyvrhnout, rozporcovat, to je práce pro zkušeného, a tak si David Ctibor na pomoc zavolal z vedlejší vesnice řezníka Zbyňka Turka. „Krkovička a zedník 
v jedné osobě," představil David Ctibor hlavního aktéra, bez něhož by celá akce nebyla vůbec možná. „Původně jsem totiž vyučený zedník," reagoval Zbyněk Turek na slova svého kamaráda. „Okoukával jsem všude, kde se dalo, a tak jsem se to postupně tak nějak naučil," dodal. Sám se řadí mezi ty, kteří si koupí prase živé a pak až je zabijí.

Naplánováno toho měli 
v Borovanském mlýně hodně, ještě tentýž den tu vyráběli třeba ovárek, jelita nebo jitrničky.

Namíchat dobrou konzistenci jitrnice, to chce cvik. „Nejlepší jsou na to chuťové buňky," řekl Zbyněk Turek. „Česnek, majoránku, sůl, pepř, nové koření, někdo tam dokonce dává třeba muškátový květ," komentoval Zbyšek Turek jednotlivé přísady. Další oblíbený produkt, sádlo, přijde na řadu až další den. „Sádlo budeme škvařit, až prase vystydne. To se pak dá lépe odkrajovat," vysvětloval David Ctibor.

I když venku byla taková zima, že se mnozí chodili ohřát do hospody k domácím kamnům, přilákala zabijačka nejednoho návštěvníka. Do Borovanského mlýna dorazili 
z Kamenného Újezdu i Michal Cupák s dcerou Michalkou. „Já sám jsem zabijačku tak alespoň deset let neviděl. Také jsem chtěl, aby pašíka viděla i dcerka," řekl Michal Cupák.

Vzpomínka na dětství přivedla do Borovan také Miroslava Frutha z Českých Budějovic. „Jako dítě jsem pár zabijaček zažil, ale to už je dávno," vyprávěl Miroslav Fruth, který má na praseti rád všechno. „Na čuníkovi není žádná špatná část," dodal se smíchem.
„Jak se říká: Nejlepší zelenina je ta protažená přes prase," doplnil s úsměvem na tváři Pavel Pokorný.

Zatímco muži koštovali čuníka, děti se zabavily na pohádkové půdě. „Děti tu v rámci tvořivých dílniček budou dnes tematicky zdobit perníková prasátka a vyrábět masopustní masky," komentovala doprovodný program jeho tvůrkyně Kateřina Bohdálková.

KLÁRA SKÁLOVÁ