Na třech hektarech ji tu založil Radek Kvasnička. Pod sítěmi, které úrodu chrání před krupobitím, tu na devíti a půl tisíci rostlinách zrají slaďoučké plody. A kdo má chuť, může si přijít natrhat. Otevřeno je denně od 9 do 17 hodin. Kilo borůvek stojí 190 korun. Za pár desítek minut sklidíte hravě čtyři kilogramy. Zhruba tolik se vejde do menšího kbelíku. Na přiděleném úseku přitom otrháte dva tři keříky. Kdo je zvyklý na chuť lesních borůvek, možná ho ty kanadské na první ochutnání trochu překvapí. Jsou jiné, ale velmi rychle si je oblíbíte.
Už třetí rok si jezdí na borůvkovou farmu do Čejkovic natrhat sladké plody Lucia Lukáčiková z Českých Budějovic. „Jen tak na svačiny, večer k telce,“ vysvětluje, že se u nich doma sní většinou syrové. „Dneska ale chci vyzkoušet borůvkové knedlíky,“ těší se s plným kyblíčkem v ruce. Naplnit ho jí trvalo přibližně půl hodiny. „Ty plody jsou velké, tak to není pracné,“ oceňuje. Do lesa na klasické borůvky ani nechodí. „Jsou moc drobné a na můj vkus kyselé,“ vysvětluje, proč dává přednost těm kanadským.
Není sama, podle Radka Kvasničky sem někteří zákazníci jezdí opakovaně, někteří dokonce i každý týden. „Ideální je užívat si čerstvých plodů, jíst je syrové, nebo z nich vařit. Úplně vynikající jsou koláče. Kanadská borůvka na rozdíl od lesní na nich zůstane krásně křupavá,“ doporučuje majitel farmy svou nejoblíbenější dobrotu z borůvek. Nemusíte s jejich zpracováním spěchat. „Čerstvě natrhané vydrží v lednici čtrnáct dní, dobré je je skladovat v nízké krabičce, aby se nemačkaly,“ dodává další praxí osvědčenou radu. A pokud se borůvek nenabažíte v sezoně, jistě oceníte, když pak kdykoli později vytáhnete krabičku modrých plodů z mrazáku. „Ani tam se neslepí, takže můžete odebírat klidně jenom třeba po hrstech.“
Na farmě v Čejkovicích roste pět odrůd kanadských borůvek, každá má trochu jinou chuť a každá dozrává v jiném období. Proto tu sezona samosběru běžně trvá zhruba od začátku prázdnin minimálně do poloviny září. Letos to ale vlivem počasí bude jinak. „Začali jsme o čtrnáct dní dřív. A ta nejpozdnější zářijová odrůda začíná dozrávat už teď, za deset dní se může začít sklízet, konec sezony odhaduju na závěr srpna.“ Podobně jako spousta dalších zemědělců i Radek Kvasnička počítá ztráty po jarních mrazech. „Vzalo mi to jednu odrůdu, což je u kanadské borůvky, která by měla být mrazuvzdorná, unikum,“ krčí rameny.
Pěstovat kanadské borůvky není úplně snadné, pokud jich máte hodový lán máte o práci postaráno od nevidím do nevidím. „Sazenice je náročná na půdu a péči. Už jenom ji zasadit, připravit půdu, má svá specifika, pak se o ni musíte poctivě starat. Roste v rašelině, ta je chudá na živiny, tím pádem se musí veškerý živiny dodávat hnojením. Nějaké dva tři roky trvá, než roste tak, jak má. Nemůžete ji ani nechat bujně růst, ona by zarostla, zhoustla a dělala by malé plody, každý rok se proto stříhá,“ vysvětluje mezi řádky.
Ty tu začaly vznikat v roce 2020, nejstarší z asi devíti a půl tisíce rostlin tu rostou čtvrtým rokem, jsou tu ale i tříleté a dvouleté. A bohužel i mezery po keřících, které nepřežily letos na jaře mrazy, ublížila jim sucha nebo naopak přemíra vody po vydatných lijácích. „Deštivé roky jsou docela problém, borůvka nesnáší, když stojí ve vodě. Nemá ráda přívalové deště, když jenom přes noc naprší třicet, čtyřicet milimetrů a druhý den se to zopakuje. Rašelina sice pojme hodně vody, ale tohle už je moc, chtělo by to méně vydatné deště, dva tři dny hezké počasí a pak zase může trochu zapršet,“ přál by si pěstitel. „Když je naopak sucho, musíme je zalévat, proto je tu rozvedený zavlažovací systém,“ přibližuje, co všechno je třeba, aby vůbec borůvky začaly plodit.
V té chvíli se přidává také obsluha zákazníků, kteří přijedou na samosběr. Aby farma prosperovala, i když se na ní přes léto pohybuje spousta návštěvníků, musíte tu respektovat jasně daná pravidla. A některá nejsou všem zájemcům po chuti. Do areálu nesmějí například děti mladší 12 let. Výjimku mají jen miminka v kočárcích nebo nosítkách. Caparti, kteří chodí, ale působí nezanedbatelné škody, proto mají na farmu zakázaný vstup. Sebepřísnější rodiče neuhlídají, aby děti neprolézaly mezi jednotlivými rostlinami a nepřeskakovaly řádky. „Tím ničí ten porost, stačí, že se dítě třeba jen oblečením otře o nedozrálý trs a urazí ho, deset deka úrody je pryč. Když takhle od mámy k tátovi proběhne několikrát, už je to velký problém,“ vysvětluje Radek Kvasnička, proč trvá na pravidlu, se kterým se spousta rodin těžko smiřuje. Přebíhání přes řádky také může poškodit rozvody zavlažování, proto pěstitel klade na srdce i dospělým, aby byli opatrní.
S pochopením se někdy nesetká ani limit, který praví, že každý, kdo na farmu přijde, si musí natrhat alespoň dvě kila borůvek. „Je nám jasné, že i když by lidé borůvky při samosběru neměli jíst, každý ochutná. V ceně za dvě kila už se ale mírná ochutnávka ztratí,“ počítá pěstitel. Své důvody mají i další nařízení. Psi na farmu nesmějí z hygienických důvodů, jako prevence proti nenechavcům funguje zákaz vstupu s batohy a většími taškami. Ideální je, když na samosběr přijedete s vlastními nádobami, ke koupi jsou ale i přímo na farmě. Kilo vlastnoručně natrhaných borůvek vás přijde na 190 korun, pokud si ale chcete odvézt už natrhané, zaplatíte za kilogram 230 korun a zejména větší množství je lepší si předem objednat. Trhá je totiž sám pěstitel s rodinou v každé volné chvíli.