Přitom ještě nestihla úplně zahladit stopy prakticky stejné povodně, která místní postihla při průtrži mračen před rokem. A právě proto se místní zlobí na lidi ve vedení města. Dávají jim za vinu, že navzdory opakovaným problémům a četným upozorněním nenechali na kanalizaci udělat dostatečná opatření tak, aby potrubí bezpečně odvedlo vodu i při silných deštích mimo jejich obydlí.

„Uvažujeme, že podáme trestní oznámení. Štve nás, že problém odsunuli, nechali udělat jen přepad na kopci 
a v ulici pouze dva kanály, a to stačí jen při menších deštích. Na takový, jako byl v pondělí, je třeba udělat větší úpravy," je podobně jako sousedé přesvědčena Věra Mašková. Podle místostarosty Týna Iva Machálka by ale ani sebelepší kanalizace při pondělním lijáku neměla šanci. „Byla to extrémní situace, za pouhých třicet minut napršelo padesát milimetrů vody na metr čtvereční, k tomu padaly krou᠆py, ze stromů srážely listí 
a rychle se zanesly vpusti," vysvětluje. Zároveň však chápe, že místní obyvatelé se cítí být nazlobení právem.

Polom na čas odřízl od světa deset cest

Spoušť po sobě nechala v pondělí navečer bouřka v Týně nad Vltavou a okolí. Přívaly vody se prohnaly několika domy v ulici Legií a na Vinařického náměstí, obyvatele dalších míst zase na čas odřízly od světa popadané stromy. „Museli jsme zprůjezdnit deset cest, nejhorší byla situace na silnici na Červený vrch. Tam bouřka udělala šedesát metrů široký polom," líčí místostarosta města Ivo Machálek. S odstraněním stromů přijeli Vltavotýnským pomoct i hasiči z Českých Budějovic. „Pracovalo se tu do noci, jednak aby obyvatelé měli ráno volnou cestu do práce, ale hlavně, aby se v případě potřeby měla šanci dostat k domům třeba sanitka," naznačuje Ivo Machálek.

Starostí nad hlavu měli i lidé žijící v domech, kam si našla cestu voda, kterou nedokázala pojmout kanalizace. „Ta byla v momentě plná, hasiči museli vyrvat poklopy a vysypat koše," líčí jedna 
z vytopených obyvatelek Věra Mašková. „Hned jsem se tam vypravil, lidé mohou být právem nazlobení," připouští místostarosta Ivo Machálek, ale jedním dechem dodává, že se domácnosti naštěstí vyhnuly větším škodám. Podle něj by v dané situaci nebyla příliš platná ani lepší kanalizace, jak naznačují starousedlíci. „Kdybychom se rozkrájeli, tak extrémní množství vody spolu s kroupami 
a strhaným listím by se nedalo zvládnout," argumentuje. Zároveň ale připouští, že má město připravenou studii na další vylepšení problematické kanalizace a dostat by se na ně mohlo už v příštím roce.

Také lidem v dalších obcích na Vltavotýnsku bouřka zkomplikovala život. „Kroupy padaly i u nás, ale nebylo to tak hrozný," uvedla Hana Čiperová, obyvatelka Dolních Kněžeklad. Zatímco v této obci měly kroupy zhruba centimetrový průměr, severněji padaly i několikanásobně větší a škodily hlavně autům 
a skleníkům. Zkázu znásobily i silný vítr a déšť. „Můj bratr jel večer ze Smilovic a řekl, že tolik stromů na zemi v životě neviděl," doplnila Hana Čiperová.

„Byl to konec světa. Trvalo to pět minut, ale zkáza hrozná," uvedl k bouřce Jan Peterka ze Smilovic. „Vyvrátilo mi to vrata, řepka je poškozená a brambory mám srovnané se zemí, kroupy měly průměr tři centimetry," popsal řádění živlu Jan Peterka. O síle bouřky vypovídá 
i počet zásahů profesionálních hasičů. Na Vltavotýnsku, Táborsku a Dačicku odstraňovali více než stovku stromů, čerpali vodu z objektů nebo asistovali při zajištění poničených střech.