V pondělí 13. listopadu to posvětila rada města. Jak pro Deník uvedl primátor Jiří Svoboda, rada schválila strategický plán rozvoje městské teplárny do roku 2040, se kterým už dříve souhlasilo i zastupitelstvo. Rada města má ve firmě pozici valné hromady.

Dodávky z Temelína jsou součástí zmíněné strategie a mají mít objem 750 terrajoulů ročně. Podle předsedy dozorčí rady teplárny Miroslava Jocha, který je zároveň městským radním, je to asi třetina tepelné energie, kterou dnes firma dodává do rozvodné sítě.

Smlouvu s elektrárnou chápe Miroslav Joch jako cestu ke stabilizaci cen a ke zlepšení životního prostředí v Českých Budějovicích. Za dobu trvání smlouvy – 20 let, by se nemělo spálit až 80 000 tun uhlí. Dodávky z Temelína mohou mít i nepřímou výhodu. „V praxi se sníží závislost na uhlí, ze které vyplývá řada v budoucnosti nepředvídatelných nákladů, jako je například vývoj ceny emisní povolenky,“ říká Miroslav Joch.

Podle některých opozičních zastupitelů je ale smlouva s Temelínem spojena i s riziky. Například Elišce Richtrové se nelíbí, že město nyní bude zčásti závislé v teplárenství na cizím subjektu.

První horkou vodu by měl dodat Temelín do radiátorů v Českých Budějovicíchv září roku 2020.

Teplovod za 1,3 miliardy korun chce od Jaderné elektrárny Temelín do Českých Budějovic stavět společnost ČEZ. Má už na akci územní rozhodnutí. Horkovod z Temelína by měl být postaven do roku 2020. Přivaděč má měřit 25,9 kilometru, povede podél silnice z Českých Budějovic do Týna nad Vltavou a výškový rozdíl pomohou horké vodě překonat tři čerpací stanice. Jedna například u Staré Obory nedaleko Hluboké nad Vltavou.