Překonat dosavadní překážku rozvoje v podobě železniční tratě na Prahu by měly v příštích dvaceti až třiceti letech podle náměstka primátora Juraje Thomy České Budějovice.

Může tomu napomoci celá řada jednotlivých projektů. Juraj Thoma poukazuje například na stavbu dálnice, dobudování IV. železničního koridoru, modernizaci vlakového nádraží s možným východním vstupem z Dobrovodské ulice nebo plánovaný tunel městského okruhu u nádraží. Připravuje se i rekonstrukce Žižkových kasáren a ve hře je také možná transformace opuštěného nákladového nádraží a areálů bývalých továren. „To všechno jsou obrovské příležitosti a výzvy, jak rozšířit a restartovat východní část města i jeho přilehlé centrum,“ upozorňuje Juraj Thoma.

Juraj Thoma poukazuje na to, že existuje silný trend rostoucí obliby bydlení ve městě. "Lidé dávají stále více přednost životu ve velkých metropolích, což jim přináší širší nabídku práce, služeb, společenského, kulturního i sportovního vyžití. K tomu ale potřebují nové byty, infrastrukturu a podobně,“ dodává Juraj Thoma, v jehož gesci je strategické plánování a příprava nového územního plánu. Proto vedení města vidí velkou příležitost v území kolem železnice a dál na východ. Tam se totiž ještě město může rozvíjet, protože na západ od železnice už je jen minimum reálně zastavitelných ploch.

Oblast, táhnoucí se od severu na jih kolem železnice a rozprostírající se na východě až k budoucí trase dálničního obchvatu na západě, zasahuje až do přilehlých částí jihočeské metropole – tedy Pražského předměstí a lokalit kolem Lannovy třídy, Žižkových kasáren či Novohradské ulice.

„Dnes se jedná o takzvanou vnitřní periferii, ale s obrovským transformačním a rozvojovým potenciálem,“ zdůrazňuje Juraj Thoma a připomíná aktuální studii „České Budějovice 21 Smart Green City“, která vznikla v Atelieru A8000 na základě zadání Teplárny České Budějovice. Jak již Deník informoval, studii doporučila tento týden rada města jako jeden z podkladů pro nový územní plán. A podle dokumentu by v novém rozvojovém území mohla najít bydlení až 38 000 lidí a vzniknout by zde mohlo až 28 000 pracovních míst.

Už v současnosti přitom padají mezi obyvateli území zajímavé návrhy, jak postupovat v příštích letech. Například někteří obyvatelé Suchého Vrbného by uvítali, kdyby se z nyní zeleného pásu mezi železniční tratí a zanádražní komunikací mezi Suchým Vrbným a Mladým stal park podobný tomu, který je v ulici Na Sadech. A u budoucích ploch pro volný čas by se mělo myslet podle obyvatelky Krokovy ulice paní Marie třeba i na odrostlejší děti, nejen na ty nejmenší. Starousedlice poukazuje i na zdánlivou drobnost, jako jsou parkovací plochy. „Parkoviště už by všechna měla být z dlažby, ve které budou otvory pro vsakování dešťové vody, aby se půda mohla zavlažit,“ říká a připomíná, že město nyní sbírá podněty do speciální mapy, která má připravit České Budějovice na to, aby lépe čelily klimatickým změnám. Přitom se ze zelených ploch zabírá stále více místa pro průmyslovou nebo bytovou výstavbu.

Zastupitel Svatomír Mlčoch v zásadě je pro záměr rozvíjet České Budějovice východním směrem, ale za podmínky, že bude plně platit slíbená strategie „zeleného“ města. „Musí se postupovat šetrně ekologicky a skutečně v duchu 21. století,“ míní Svatomír Mlčoch a jako příklad uvádí principy hospodaření s vodou. Připomíná i skutečnost, že v území, které chce město rozvíjet, je hodně zelených ploch. „Určitě nelze všechny plochy zastavět, jsou tam i cenná a přírodně zajímavá území, ty je třeba ochránit,“ zdůrazňuje zastupitel. Představu, jak by měla podle něj budoucí výstavba celkově vypadat shrnuje stručně. „Spíš jako město v parku než jako město betonu,“ říká Svatomír Mlčoch.

Podle náměstka primátora Iva Moravce chce město využít rozvojové příležitosti, ale například s důrazem na využití současných vodních ploch v území. „I práce se zeleným prostorem je velmi důležitá,“ říká Ivo Moravec a doplňuje, že do přípravy rozvojových plánů je třeba vtáhnout i okolní obce.