Kdyby se kolem Českých Budějovic vyznačilo území, odkud se do jihočeské metropole dostanete za dvacet minut autem, bude to stovka obcí. Z nich každý den dojíždí do Českých Budějovic tisíce lidí za prací, do školy nebo třeba za lékařem. Celé tohle území má dostat jednotný rozvojový rámec při spolupráci Jihočeského kraje a Českých Budějovic.

Podle českobudějovické primátorky Dagmar Škodové Parmové dostala spolupráce Českých Budějovic a Jihočeského kraje v poslední době nový rámec a teď bude zvýrazněna i založením Komise pro metropolitní rozvoj Českých Budějovic. "Chceme budovat České Budějovice jako metropoli pro celý kraj," říká Dagmar Škodová Parmová, když popisuje hlavní důvod vzniku nové komise. Budou v ní zastoupení různí odborníci.

Letiště a komunikace

Podle náměstka primátorky Lubomíra Bureše se zájmy a projekty města a okolních obcí v mnohém prolínají. „Už za prvních pár měsíců na pozici náměstka mohu potvrdit, že většina těch větších projektů, které ve městě musíme realizovat, má dopad na širší okolí. Tím, jak se město i obce rozrůstají, tak někde dochází i k fyzickému překryvu projektů města s katastry jiných obcí. Bavit se třeba o propojení z ulice Milady Horákové až na silnici I/3 na Krumlov a Kaplici prostě nelze bez obce Litvínovice do jejíhož katastru se stavba dostává. Přitom jde o městský dopravní okruh. A to je jen jeden příklad z mnoha. Chceme nastavit spolupráci tak, aby se město opravdu rozvíjelo a komunikovalo s obcemi a využít výhodu toho ,co dnes na jihu Čech máme, tedy velmi úzké spolupráce města a kraje,“ uzavírá náměstek primátorky Lubomír Bureš.

Budějovická křižovatka ulic Nádražní, Jírovcova a Generála Píky.
Nádražní a Generála Píky. Budějcká křižovatka, kde skřípou plechy, děsí řidiče

Jako další výrazný příklad udává Lubomír Bureš rozvoj letiště v Plané. To leží na katastru jiných obcí, ale České Budějovice například do budoucna počítají s tím, že na letiště bude zavedena městská hromadná doprava přes plánovaný nový most v Papírenské ulici. Zároveň je letiště dopravním projektem celokrajského významu.

Budějovice jako všestranné centrum

Podle jihočeského hejtmana Martina Kuby dojíždí do Českých Budějovic každý den 150 až 170 000 lidí za prací, do školy, za kulturou, za lékařem nebo například do dětských kroužků. Zároveň je podle Martina Kuby, který je i českobudějovickým radním, nutné definovat, jak mají v nejbližší době vypadat České Budějovice i v souvislosti s přípravou nového územního plánu. Jednak se má řešit podoba města, aby v něm chtěli a mohli žít obyvatelé a jednak má komise sloužit také k jednáním s investory, aby město mohlo reagovat na jejich podněty.

„Nelze vnímat České Budějovice jen jako krajské město, ale skutečně jako aglomeraci. To má dopad na dopravní zátěže, veřejnou dopravu, ale i řadu dalších oblastí. Proto chceme, aby rozvoj aglomerace byl vždy vnímán jako celek. Kraj v tom může hrát zásadní roli a já dlouhodobě tvrdím, že taková spolupráce tady chyběla a jsem rád, že se nám daří ji zavést,“ upřesňuje jihočeský hejtman Martin Kuba.

Potenciál města

Rada města oslovila architekta Martina Krupauera, který má renomé na republikové a zahraniční úrovni, je to odborník, Jihočech a své město dokonale zná a má další zkušenost z úspěšného působení v čele komise hlavního města Prahy pro přípravu Vltavské filharmonie. Jednoho z největších projektů, který je v současné době v České republice v přípravě. A navrhuje Martina Krupauera do čela komise.

Komise bude poradním orgánem rady města v zásadních otázkách urbanismu, územního plánu, rozvoje a spádové metropolitní oblasti.

Se zkouškou na letišti pomohli studenti i pedagogové střední odborné školy cestovního ruchu.
Budějovické letiště se zaplnilo. Zkusilo si simulovaný start na řecký Rhodos

„České Budějovice i okolí mají úžasný potenciál pro kvalitní život. Oproti porevolučnímu nadšenému období však město přešlapuje, stagnuje a hrozí mu ztráta přitažlivosti a konkurenceschopnosti. Mít možnost vnímat a řešit město se svým okolím jako jeden celek, přirozenou aglomeraci je velká příležitost pro rozvoj celé oblasti. Budějovice se mohou stát jedním z nejúspěšnějších regionálních center v naší zemi. Chtějme, aby „bavily“ své občany, sousedy i návštěvníky. Chtějme, aby se staly výrazným, přitažlivým středoevropským regionálním centrem. Je pro mne velkou výzvou mít možnost se i tímto způsobem na jejich rozvoji spolupodílet. Rád bych jim, ale i kraji vrátil něco z toho, co jsem měl možnost se ve svém profesním životě ve světě naučit,“ říká Martin Krupauer.

Zástupci koaličních stran projednali formát komise s opozicí a shodli se, že by měla být apolitická a měli by ji tvořit odborníci z různých oblastí, nominovaní jednotlivými politickými kluby. Odborné podklady by měli zajišťovat pracovníci odboru územního plánování magistrátu a odboru regionálního rozvoje krajského úřadu.

Posílit by se například mohla úloha železniční dopravy, protože po železnici se lze dostat z některých míst do centra Budějovic znatelně rychleji než autem. Podle Martina Kuby by se měl uvést do života také Integrovaný dopravní systém, který v jižních Čechách chybí. Jednotná aplikace by měla umožnit cestování s různými dopravci po jižních Čechách s jednou jízdenkou a při více přestupech.

Martin Krupauer vystudoval fakultu stavební na ČVUT a architekturu na AVU v Praze. Od roku 1989 vedl spolu s Jiřím Stříteckým ATELIER 8000 se sídlem v Českých Budějovicích a pobočkou v Praze. Od roku 2012 vede atelier sám. Je hostujícím architektem Slovenské komory architektů, přednáší o architektuře a regionálním rozvoji v Praze, Českých Budějovicích a opakovaně byl členem mezinárodních porot architektonických soutěží. Pracuje v Česku i v zahraničí. Mezi jeho nejznámější projekty patří například Stará celnice, Forum Karlín, československá obchodní banka, BB Centrum, Pavilon T českobudějovického výstaviště, Vltavská vodní cesta, ale i revitalizace jezera Medard na Sokolovsku, koncept chytré čtvrti Špitálka v Brně, či revitalizace turistické střediska Cape Smokey v Novém Skotsku v kanadské provincii.