„Opravdové výročí města jsme trochu prošvihli," připustil ředitel Státního okresního archivu v Českých Budějovicích Daniel Kovář. Vysvětlil, že zakládání Budějovic se táhlo nejméně od roku 1263, přičemž ještě dříve, pravděpodobně roku 1261, podnikal zakladatel Budějovic Přemysl Otakar II. první kroky k tomu, aby místo k založení královského města dostal pod svou pravomoc.

Datum 10. března, na které organizátoři načasovali i nejdůležitější bod programu letošních oslav, vychází z jediné zachované listiny, jež se k založení města přímo vztahuje. Ta je datována právě k 10. březnu 1265. V listině se píše, že kníže Hirzo, jehož panovník pověřil vytyčením půdorysu města, předal staveniště dominikánům, kteří zde budovali klášter.

„Zřejmě to ale neznamená, že dominikáni začali klášter 
v Budějovicích budovat až po 10. březnu 1265," upozornil Daniel Kovář. „Pravděpodobnější je varianta, že v březnu 1265 nastala situace, kdy dominikáni potřebovali pro stavbu kláštera dodatečné povolení. Ale samotné budování začalo zřejmě už v roce 1263."

Listina z 10. března 1265 je tak podle Daniela Kováře 
v procesu zakládání města spíše trochu okrajovou záležitostí. „Je to jen jediný okamžik v tom dlouhém procesu budování Budějovic, který byl zachycen v písemné listině," upřesnil archivář.

Datum na listině přitom nebylo zaznamenáno způsobem obvyklým v dnešních dnech, tedy vyjádřeno číslicemi, ale křesťanským datováním, které se řídilo tradičními svátky.

„Tehdy se běžně zapisovalo tím způsobem, že se uváděl den v týdnu a jeho bližší určení ve vztahu ke křesťanskému svátku. Lidé se tak dočítali, že se něco událo třeba ve středu před svátkem svatého Martina nebo ve čtvrtek po svátku svatého Václava," přiblížil Daniel Kovář.

„Předpokládalo se, že úředníci, kteří s listinami pracovali, si podle toho dokázali přesně spočítat den, o který se jednalo," doplnil.

Originál listiny z roku 1265, která poprvé zmiňovala Budějovice, se ale do dnešních dnů nedochoval. Podle archiváře se kdesi ztratil. „Máme 
k dispozici jen opisy. První vznikl kolem roku 1550 a vytvořil jej tehdejší budějovický městský písař Jan Petřík 
z Benešova, poté vznikly ještě další čtyři opisy. Mezi sebou se liší jen detailně, hlavně gramaticky," dodal Daniel Kovář.

Jeden z opisů listiny z 10. března 1265, jejímž prostřednictví lokátor Hirzo předal pravděpodobně dodatečně zdejší staveniště dominikánům.

Hirzo nebyl geodet, ale spíš developer

Rytíř Hirzo, jehož Přemysl Otakar II. pověřil založením Budějovic, nechodil ulicemi s latí a provazem, aby vyměřoval půdorys dalších částí města.

„Lokátor Hirzo vystupoval spíše jako podnikatel, dnes bychom s trochou nadsázky mohli říct i developer," přiblížil ředitel Státního okresního archivu v Českých Budějovicích Daniel Kovář.

Hirzo byl podle něj člověk poměrně blízký králi, který roky zastával významné úřady na přemyslovském dvoře. Tam prokázal své schopnosti mimo jiné i v osidlování české krajiny.

„Lokátor musel mít organizační schopnosti, aby si dokázal najmout zkušeného měřiče s partou pomocníků a řídit jejich práci při vytyčování města," řekl archivář a zmínil, že tím práce lokátora zdaleka nekončila. Koordinoval také příchod prvních osadníků, musel dohodnout rovněž podmínky s dominikány, kteří v Budějovicích z rozhodnutí krále zakládali klášter.

Zdroj: Youtube

„Je možné i to, že rytíř Hirzo coby lokátor v rané fázi existence města po určitou dobu řídil chod města," doplnil Daniel Kovář.

Pokud by se ale Přemyslu Otakarovi II. nepodařilo vypořádat majetkové vztahy 
s Vokem z Rožmberka, jemuž zčásti patřilo území, na kterém dnes Budějovice stojí, Hirzo by zřejmě práci se zakládáním města neměl.

„Vokovi z Rožmberka náleželo území dnešního Rožnova. Vok měl plán vytvořit z této původně malé vesnice na břehu Vltavy tržní centrum. Je to tam dodnes patrné podle náměstí, které má pravidelný tvar a je větší než třeba náměstí v Kaplici," porovnal archivář.

Vok z Rožmberka se z území dnešních Budějovic stáhl roku 1262 s vědomím toho, že panovník má s touto oblastí jiné záměry. Založit tady Budějovice.