Začal je shromažďovat před víc než dvaceti lety a v současné době jich má doma kolem stovky.

„Budějovice, to je moje srdeční záležitost. Prožil jsem tady pět krásných roků jako student, ale okolí jsem si tu tenkrát moc neprošel. Hodně rád se sem vracím a pokaždé mě udivuje, kolik se toho změnilo. Akorát náměstí je pořád stejné,“ popisuje muž, který každoročně jezdí na setkání absolventů zemědělské fakulty z let 1962 – 1967. Letos se uskutečnilo již po jedenácté. „Pohlednice beru vždycky s sebou, protože je o ně mezi bývalými spolužáky obrovský zájem,“ dodává Helcl. Sběratelství se věnuje od svých deseti let a stejně jako mnozí jiní, začínal i on s poštovními známkami.

„Sbírali jsme hlavně kolonie. Všechny cizí země jsme si hned vyhledali v atlasu. Díky tomu také perfektně umím zeměpis. Když mi bylo asi třináct, začal jsem sbírat staré Rakousko, což není u tak malého kluka úplně obvyklé. Někdy začátkem osmdesátých let jsem zjistil, že mi z Rakouska chybějí ty drahé známky, na které stejně nikdy nebudu mít peníze a ani je neseženu. Proto jsem začal sbírat pohlednice,“ zmiňuje Helcl. Později se začal zajímat i o poštovní historii. Vlastní například stovku starých předznámkových dopisů z Litoměřicka z první poloviny 19. století. Ta nejstarší pochází dokonce asi z roku 1680. Vysvětluje, že většinu svých exponátů zakoupil na pražských burzách a aukcích. S oblibou také navštěvuje antikvariáty. „Sbírám všechno možné, i staré láhve. Mám na to doma jednu takovou místnost, kam manželka raději ani nechodí,“ směje se Helcl.

Kromě sběratelství je jeho velkou zálibou i cyklistika. Začal se jí sice věnovat až v pokročilejším věku, ale o to intenzivněji. Třeba v 60 letech projel všechny silnice a cesty na Litoměřicku a vydal se dokonce i na Milešovku. „Dřív jsem najezdil i jedenáct set kilometrů ročně. Teď jsem ale nějakej línej, takže vyrážím jen na krátké trasy. Celkem jsem letos najezdil asi pět set kilometrů,“ bilancuje sběratel. Už teď se moc těší na příští rok, kdy uplyne přesně 50 let od začátku jeho vysokoškolských studií v jihočeské metropoli.

„Zajímalo by mě, zda někdo ze sběratelů netuší, zda vycházely Budějovice také na takzvaných pohledech budoucnosti z počátku dvacátého století. Budu vděčný, když mi dá případně vědět přes redakci Deníku,“ uzavírá Ladislav Helcl.