"O možnosti zapojit Budějovice do projektu Evropského hlavního města kultury 2028 diskutujeme intenzivněji už od letošního ledna. Rozhodnutí rady města posouvá celou diskuzi do další etapy, která vytváří prostor pro oficiální odbornou i veřejnou debatu na toto téma," říká náměstek primátora Juraj Thoma.

Juraj Thoma také připojuje několik čísel, přibližujících význam projektu pro Plzeň: 3,400.000 návštěvníků navštívilo celkem Plzeň 2015, 30% nárůst noclehů v rámci projektu v Plzni v roce 2015, 693 pracovních míst vytvořených díky projektu. Jedno vložené euro přineslo například zpět do města 1,67 euro v Košicích 2013.

Rozhodnutí rady města ze dne 14. prosince je prvním formálním krokem vedoucím k přípravě přihlášky. "Nyní se mohou zahájit práce na skládání týmů osob a institucí, které budou do přípravy zapojené. Ty mohou začít pracovat na potřebných podkladech, připravovat je pro veřejnou diskusi a na tvorbě kulturních strategií, na základě kterých se bude rozhodovat o samotném podání kandidatury," dodává Juraj Thoma.

Projekt České Budějovice – Evropské hlavní město kultury je postaven na širokém vnímání kultury. Jeho vizí je zvýšit kvalitu života ve městě, ve všech jeho podobách - kultura, školství, sport, cestovní ruch, veřejný prostor, inovace a podobně. Příprava podkladů potrvá po celý rok 2021 a o podání přihlášky se poté rozhodne nejpozději na začátku roku 2022, což je termín ohlášeného podávání kandidátských přihlášek.

„Rád bych připomněl, že už samotná příprava přihlášky má velice pozitivní efekt, očekávám, že se stane důležitým podkladem pro koncepční změny v kultuře a v cestovním ruchu bez ohledu na zisk titulu. Rozhodně je to tedy příležitost k rozvíření vod a impulz k rozsáhlejším změnám,“ doplnil Juraj Thoma.

Iniciativa Evropských hlavních měst vznikla v roce 1985. Od té doby byl titul udělen více než 50 městům. EHMK je strategickým rozvojovým projektem města, který jako nástroj rozvoje využívá kulturu v tom nejširším slova smyslu. Jeho dopady je možné rozdělit na ekonomické, společenské, kulturní a infrastrukturní. Z nejbližších úspěšných kandidátů lze připomenout partnerské město Linz 2009 či Plzeň 2015.

Stát se Evropským hlavním městem kultury znamená mimo jiné nabídnout široký program zajímavých akcí pro obyvatele města i další zájemce.

„Pozitivní dopady v Plzni jsou pochopitelně nevyčíslitelné a ty nejvýznamnější jsou patrné teprve teď, s odstupem pár let, kdy již zažitá kulturnost proměňuje mentalitu obyvatel. V Plzni je vidět i výrazná proměna veřejných prostranství a způsob trávení volného času v nich. Vybudovala se sounáležitost s tradičními hodnotami, vzrostl počet projektů přeshraniční spolupráce a zažilo se mnoho inovativních konceptů ze zahraničí, které ovlivnily nejen kulturní nabídku, ale i služby a podnikání. Nicméně v samotném roce 2015, kdy Plzeň držela titul, byla návštěvnost na zhruba šesti stech pořádaných akcích přes jeden milion unikátních vstupů. Výdaje těchto návštěvníků směřující zejména k místním podnikatelům dosahovaly přes 500 milionů korun. Taková vysoká návštěvnost se také odrazí ve zvýšení hrubé přidané hodnoty, resp. HDP české ekonomiky. Díky Plzni konkrétně o 222,5 milionů, a s tím spojené i odvody daní do veřejných rozpočtů," říká Ondřej Kašpárek z týmu Plzeň 2015, který spoluvytvořil vstupní podklady pro diskusi v Budějovicích.

Partnerské město Českých Budějovic, Nitra, se uchází o titul Evropského hlavního města kultury pro rok 2026.