Už v roce 1869 začal ve městě působit Sokol. Jak říká Milada Pospíšilová, vzdělavatelka T. J. Sokol České Budějovice, jen sedm let po založení Sokola v Praze.

„Princip, na kterém je sokolství založeno – vyvážený rozvoj těla i mysli v duchu demokracie, svobody, rovnosti a bratrství, byl v době vzniku podporován významnými Čechy té doby. Být sokolem bylo považováno za čest,“ zdůrazňuje Milada Pospíšilová. Členové Sokola organizovali nejen cvičení a veřejná sportovní vystoupení, ale pořádali také výlety na památná místa, ochotnická představení či osvětové přednášky.

Hlídky v roce 1918

„V říjnu 1918 spolupracoval nově ustavený Národní výbor v Českých Budějovicích od začátku se Sokolem, muži drželi pořádkové hlídky, ženy se uplatnily při humanitárních akcích,“ připomíná Milada Pospíšilová s tím, že na území města dnes působí tři sokolské jednoty. Vedle T. J. Sokol České Budějovice jsou to ještě Sokol Čtyři Dvory a Sokol Kněžské Dvory.

Nejpočetnější je T. J. Sokol České Budějovice, která ke konci roku 2021 měla 1493 členů. „Z toho bylo 557 dospělých, 186 dorostenců, 623 žáků a 127 předškoláků,“ vypočítává sokolská vzdělavatelka a připojuje, že jednota sdružuje dvě desítky sportovních oddílů a zhruba stejný počet oddílů všestrannosti. Tak široká jsou křídla sokolské jednoty.

Budova sportovní haly v Českých Budějovicích. Ilustrační foto.
V Budějovicích u Sportovky postaví parkovací dům pro auta i kola

Z atletů patří k úspěšným Tomáš Kratochvíl (vloni 8. na MS juniorů ve skoku dalekém), sprinteři Tomáš Němejc a Jiří Polák, juniorská vícebojařka Tereza Babická nebo žákovský rekordman na 200 m překážek Michal Rada. Z badmintonového oddílu jsou českými reprezentanty Jan Janoštík (muži), Daniel Dvořák (junior) a Kryštof Klíma (žák).

Sokolský ostrov

Hlavní základnu našla jednota na Sokolském ostrově. "Pečlivě se shromažďovaly finanční prostředky - výnosy z vlastních akcí a činností, ze sbírek, dary mecenášů… Definitivní řešení se podařilo přičiněním bratra Ády Nováka v roce 1923 – koupí a výměnou pozemků se podařilo získat celý, skoro desetihektarový ostrov v centru města, tzv. Schnarcherův ostrov, brzy nazvaný Sokolský," připomíná Milada Pospíšilová.

První ideový návrh, velkorysé využití ostrova, vypracoval ing. arch. Karel Chochola, župní stavební odborník. Na celkovou úpravu ostrova, vč. komunikací a mostu, pak Sokol spolu s Městským úřadem ČB vypsal veřejnou soutěž. Zvítězily návrhy ing. Chocholy a architektů Stránský – Šlégl z Prahy. Rozsáhlý stavební program se měl realizovat po etapách. Prvním krokem bylo postavení cvičiště – stadionu, pro významnou akci - v červnu 1924 se zde bude konat „Krajový slet sokolstva“ na paměť 500. výročí smrti J. Žižky z Trocnova. Na vybudování stadionu musely stačit necelé tři měsíce!! Nezměrným úsilím sokolů a příznivců, vojáků i odborných firem byl za tu dobu postaven krásný stadion s tribunami pro až 17 tis. diváků. Členové Sokola na stavbě odpracovali téměř 36 tis. hodin.

Zahraniční hosté

Předpremiéra slavnostního otevření však patřila začátkem června 1924 vojákům – legionářům, jako oslava desátého výročí vzniku 1. pěšího pluku M. J. Husa v Rusku a též jako odměna vojákům za pomoc při výstavbě. Oslavám přihlížel i pan prezident TGM. Poté se stadion otevřel veřejnosti mohutným „Krajovým sletem“ za účasti cvičenců ze sedmi žup a mnohých zahraničních hostů (jen z Vídně přijelo 500 sokolů!). Krajový slet byl dosud největší sokolskou akcí v ČB a byl to úspěch mravní i finanční (volně citováno z dobového tisku). Postupně byla potom na stadionu budována atletická sportoviště, stadion byl nadále hojně využíván školami, dalšími kluby i vojáky.

Elektrokoloběžky si lze půjčit už delší dobu i na území Českých Budějovic.
Koloběžky v Budějovicích opět u nehod, nový patent zarazí jízdu ve dvou

Po sametové revoluci se jednotě po složitých vyjednáváních vrátila část pozemků na ostrově, sokolovna a stadion. Pod hlavičku Sokola brzy přechází velký a zavedený atletický oddíl, který stadion maximálně využívá dodnes. Po dlouhých dvaapadesáti letech se na stadionu koná v roce 2000 župní slet.

Povodně

Velkou ranou byly zničující povodně roku 2002. Škody na sokolském majetku na ostrově dosáhly výše 11,68 mil. Kč. Ihned se začala připravovat zásadní rekonstrukce. První etapa – úprava tvaru běžecké dráhy a položení umělého povrchu byla realizována v roce 2006. Později se uskutečnila i rekonstrukce tribuny.

"Sokol jako jediná organizace v Čechách sdružuje výkonnostní i rekreační sporty, sokolskou všestrannost i umělecké a kulturní soubory. Program Sokola je otevřený a přístupný - letos již plných 152 let podporuje to, co se dnes nazývá "sport pro všechny", hnutí, které podporuje i MOV. Sokol byl čtyřikrát zakázán nebo ve svojí činnosti značně omezen válkami nebo totalitními režimy. Přežil v komunitách krajanů ve všech kontinentech světa," zdůrazňuje Milada Pospíšilová.