Podle iniciátorky Marcely Kassai jsou i jihočeská města plná holubů, kteří posedávají na památkách, sochách, římsách a vše znečišťují výkaly. „Živí se tím, co najdou. Nezřídka jsou to různé odpadky, nebo již zkažené zbytky potravin. Množí se celoročně, nezávisle na tom, zda mají nebo nemají dostatek místa či potravy. Jejich populace nekontrolovatelně narůstá. Mnoho lidí je považuje za krysy s křídly,“ vysvětlila, proč se rozhodla podat projekt na stavbu holubníku v rámci participativního rozpočtu města Pro Budějce.

Likvidace plynem

Dalším problémem je podle jejích slov také redukce populace. „K té se často přistupuje nehumánně, tedy odchytem a následným zplynováním, kdy celý proces trvá i několik dní. Proč jsou tolik nenávidění? Vždyť jde o potomky holuba domácího, tolik oblíbeného domácího zvířete,“ upozornila Marcela Kassai. Množení v obecním holubníku totiž koriguje člověk, vyměňuje část nakladených vajec za atrapy. „A tak se logicky líhne méně holoubat,“ dodala.

Holubi a pes Edy ovlivnili vnímání krás a zákonitostí života celé rodiny Vlastislava Klimeše.
Vlastislav Klimeš z Velešína je moudrý chovatel. K přírodě má blízko od malička

Přitom chov holubů je v Čechách tradičním a velmi oblíbeným koníčkem. „Rozdíl je v tom, že rozhodneme-li se holuby chovat, připravíme jim optimální podmínky pro život - holubník, kde mohou přebývat, kvalitní potravu a pravidelnou péči. Holub je živočich synantropní, proto vyhledává místa v blízkosti člověka i v případě, že optimální podmínky nemá,“ přiblížila.

Řešením všech těchto problémů by tak podle jejího názoru mohl být právě městský holubník. „Může jít o jednoduchou půdní nebo střešní stavbu, nebo instalaci upravené stavební buňky v lokalitě výskytu holubů. Tento objekt lze pojmout jako umělecké dílo, dotvářející charakter města,“ zmínila Kassai. Výstavba holubníku v jihočeské metropoli by podle rozpočtu mohla vyjít asi na 60 tisíc, roční provoz potom na 150 tisíc.

„Podporu mu může vyjádřit ten, kdo zastává názor, že holub, jakožto živý tvor, si nezaslouží trpět hlady, zimou a nemocemi, které jsou způsobeny konzumací odpadků. Podporu projektu může vyjádřit i ten, kdo naopak holuby rád nemá, ale leží mu na srdci ochrana památek a architektury,“ vzkazuje Marcela Kassai. Více o jihočeském projektu ZDE

Průkopníci z Prahy

Totožný projekt, který už má těsně před realizací, vznikl také v Praze na Žižkově. Stojí za ním spolek Obecní holubník. Jak upřesnil jeho zakladatel Michal Ďuríček, v současné době je spuštěné výběrové řízení. „Je to první projekt svého druhu v České republice vůbec, náš holubník byl měl být hotov letos na podzim. Bude to umělecké dílo a Galerie Hlavního města Prahy na to vypsala soutěž,“ informoval.

Sochy na náplavce u Kamenného mostu v Písku jsou téměř kompletní.
Sochaři finišují s pískovými obry, práci jim komplikuje déšť i holubi

O existujícím obecním holubníku u nás nemá informace. „Nějaké projekty byly, ale asi nedopadly. Běžná záležitost je to v sousedním Německu nebo Rakousku,“ dodal Ďuríček.

Mohla by to být inspirace pro další velké aglomerace a centra, kde holub žije. „Chceme šířit tuto myšlenku, regulace u nás se uskutečňuje pouze formou deratizace, toto by mohl být takový přelom,“ poznamenal.

Regulace pomocí výměny vajec

Na projektu pracoval přes dva roky a nyní konečně ponese ovoce. „Je to výsledek činnost, návštěv jednání. Jiné metody regulace kromě neetického zplynování nefungují. Plašení nepomáhá, to akorát holuby donutíte přesunout se,“ naznačil zakladatel spolku Obecní holubník. Princip regulační metody v holubníku je odebírání vajíček a nahrazování pokladky. „Holub většinu času také tráví v holubníku, chová se podobně jako drůbež. Za lidmi se stahují, protože jsou na nás závislí, když jim dáme kvalitní stravu a postaráme se o ně, omezí se i obtěžování a rozebírání odpadků,“ komentoval Ďuríček.

Základní poznatky o holubech: 
Problém s holuby v Českých Budějovicích by mohl vyřešit holubník. Podívejte se, kolik jich je na náměstí Přemysla Otakara II.Zdroj: Deník/Lenka Pospíšilová• Holubník je pro městské holuby přirozené prostředí a snadno si na něj zvyknou.
• Holubi tráví v holubníku asi 80 % všeho času. Díky tomu neznečišťují město trusem.
• Regulace holubí populace probíhá na základě odběru jejich vajec. Nahrazují je sádrové atrapy, a tak se líhne i méně holoubat.
• Holubům je možné poskytnout veterinární péči a tím se sníží riziko přenosu nemocí.
• Obecní nebo městské holubníky se osvědčili v Německu, Holandsku, Rakousku, Belgii, Velké Británii, Španělsku nebo Francii.

Během válek sloužili jako skvělí pomocníci a doručovatelé pošty, pak se však nekontrolovatelně množili. „V 80. letech potom dostali ještě nálepku přenašeči nemocí a škůdci, přesto všechno tu jsou stále s námi,“ zmínil.

Různá řešení

Objekty pro tyto ptáky mohou mít různé podoby. „Jsou tři základní druhy, půdní holubník, který je nejlevnější. Většinou stačí upravit půdu, kde se v blízkosti holubi vyskytují a otevřít jim okénko. Pak se staví holubníky na klíč, vyrábí je například v Polsku. Je to včetně montáže,“ řekl s tím, že do 200 tisíc se dá na domov pro holuby přestavět třeba i maringotka. Třetí variantou je umělecké dílo. „Bývají dražší, ale na druhou stranu je to geniální nápad. Když to bude hezké, zajímavé a účelné, tak to může zbořit i bariéry. Důležité je i vybrat místo a zakomponovat do prostředí. Důležité je nakonec také, jak to přijme samotná veřejnost,“ upozornil Ďuríček.

Zámek Jindřichův Hradec.
Jihočeské památky jsou otevřené, podívejte, co chystají za novinky

Výslednou podobu by mohli znát v červenci. „Praha 3 pak vypíše výběrové řízení i na obsluhu,“ uvedl závěrem s tím, že roční provoz, péče a náklady by mohly stát kolem 180 tisíc korun, rozpočet na stavbu je půl milionu.