Za svatým Auraciánem, patronem Českých Budějovic, se můžete vypravit v pondělí a úterý do českobudějovické katedrály sv. Mikuláše. Bude tu totiž vystavený nově zrekonstruovaný relikviář, který ukrývá světcovy ostatky.

„V rámci 750. výročí založení města České Budějovice, které letos oslavujeme, se naše děkanství u sv. Mikuláše rozhodlo zrestaurovat a vystavit od 3. do 4. srpna v katedrále ostatky sv. Auraciána," říká děkan Zdeněk Mareš.

Sv. Auracián je významnou osobností spjatou s městem, býť opomíjenou. Je patronem Českých Budějovic a českobudějovické diecéze. „Jeho ostatky byly vyzvednuty z raně křesťanských katakomb sv. Kalixta na Via Appia v Římě a v roce 1644 se dostaly do Českých Budějovic," prozrazuje vedoucí archeologického týmu Zuzana Thomová z Jihočeského muzea.

Loni se Děkanství u sv. Mikuláše prostřednictvím Zdeňka Mareše obrátilo na Jihočeské muzeum se žádostí o antropologický průzkum a zjištění stáří ostatků sv. Auraciána, uložených v relikviáři ve výklenku v jižní kapli vedle presbytáře, a to před celkovým restaurováním relikviáře a ostatků sv. Auraciána.

Na podzim 18. listopadu děkan relikviář vyjmul z výklenku v jižní kapli a přenesl do sakristie. Zde vědci odmontovali víko a obsah fotograficky zdokumentovali. Pak odebrali malé části kostí pro přírodovědné analýzy, především pro datování ostatků, zjištění jejich úprav a rozbor ozdobení uloženého na lebce.

Součástí průzkumu bylo i posouzení ostatků z hlediska fyzické antropologie. Antropologický průzkum provedla Mgr. Erika Průchová z Písku, zubní anomálii posuzoval MUDr. Martin Lívanec z Plzně. PhDr. Jan John a Mgr. Tereza Šálková z Archeologického ústavu Filozofické fakulty Jihočeské univerzity provedli rozbor druhotných úprav kostí a ozdob a odebrali vzorek pro radiokarbonové datování. Datování a měření realizoval dr. Alexander Cherkinsky z Center for Applied Isotope Studies, University of Georgia v USA .

Po otevření víka relikviáře přítomní zjistili, že drobné zlomky kostí jsou volně rozložené na podložce potažené vínovým sametem kolem podstavce s lebkou. Ta byla upevněna a umístěna na trnu procházejícím středem lebky. Povrch kostí byl místy pokrytý viditelným zlacením.

Kromě lebky se podařilo identifikovat také zlomky pažních kostí, pravou vřetenní kost, články prstů ruky, zlomky stehenních kostí a část kosti holenní. Jedinec byl zařazen do kategorie dospělý, pohlavní znaky na lebce ale vykazovaly spíše ženské hodnoty. Na zbytku pravé holenní kosti odborníci dokonce zjistili zlomeninu.

Pro radiokarbonové datování a zjištění doby smrti jedince byl odebrán drobný zlomek dlouhé kosti. Vzorek kosti byl po kalibraci datován do rozmezí let 200 BC 131 AD. Kalibrované datum zasahuje v horní hranici do 2. století po Kristu a lze tak konstatovat, že ostatky zkoumané osoby pocházejí z intervalu zahrnujícího přelom letopočtu.

„Doba 1. a 2. století je obdobím Římského císařství a vlády téměř 20 císařů," vysvětluje Zuzana Thomová. „V Čechách se v té době usazují germánské kmeny Markomanů a Kvádů. V době římské byla Germány osídlena i budějovická kotlina," dodává archeoložka s tím, že průzkum relikviáře a ostatků světce přinesl mnoho zajímavých a podnětných zjištění. Tak se na něj přijďte podívat i vy.