Českobudějovický spisovatel David Jan Žák se částečně zapříčinil o to, že jeho kolega a kamarád Jan Cempírek byl odhalen jako skutečný autora knihy Bílej kůň, žlutej drak. „Myslím si, že je to opravdu povedená mystifikace a je dobře, že se to stalo,“ říká osmatřicetiletý učitel z Česko–anglického gymnázia.

Jan Cempírek potvrdil, že je autorem knihy připisované Vietnamce Lan Pham Thi. Co si o tom myslíte?
Že je to dobrá věc. Konečně máme v české literatuře další mystifikaci a lidé se alespoň zase zajímají o knihy.

Za odhalením údajně stála vaše emailová komunikace. O co šlo?
Já vůbec neumím pracovat s počítačem a omylem jsem asi 80 lidem odeslal email, kde si právě s Honzou Cempírkem povídáme o Lan a děláme legraci z toho, že by mohla napsat recenzi na mojí knížku Ticho. Nebylo z toho jasně patrné, že autorem je Honza, ale kritik Zdeno Pavelka si to vydedukoval a napsal článek.

Vy jste o pravé identitě Lan Pham Thi věděl?
Tak nejdřív jsem jen tušil.

Na základě čeho?
Před dvěma lety jsme byli s Honzou v hospodě a on tam říkal, že by byla docela dobrá sranda, kdyby někdo udělal takovou mystifikaci. U nás se totiž pořád volá po autorech z národnostních menšin. Po vyhlášení ceny jsem si na to vzpomněl, protože moje Ticho bylo v soutěži druhé a zaujalo mě, že mě převálcovala právě spisovatelka cizího původu.

Konfrontoval jste někdy Jana Cempírka s vaším podezřením?
Tak říkal jsem mu to a dělali jsme si z toho srandu.

Knihu jste četl?
Ano, v září, když vyšla.

A to jste ještě nevěděl, kdo je skutečný autor?
To už jsem to měl tak nějak v hlavě. Poznal jsem tam Budějovice, takže jsem už věděl, kde hledat. Přece jenom je tam popsaná Krajinská ulice s vietnamskou hospodou. Navíc fotografie v knize jsou podle jedné mé studentky právě z té hospody, tak jsem si říkal, že by to tak mohlo být.

Připadala vám kniha na úrovni devatenáctileté spisovatelky?
Ano, je to napsané tak, že by to mohl napsat někdo takhle mladý. Myslím, že to bylo i s tímto záměrem psané. Věřím tomu, že by to autor typu Honzy dokázal napsat daleko lépe.

K čemu nynější odhalení povede?
Myslím, že se začneme bavit o tom, jestli platí Kunderovo pojetí, že důležitá je kniha a autor má být schovaný. Věřím, že tato kniha cenu dostala, protože to bylo zajímavé téma, že konečně někdo napsal o Vietnamcích u nás. Ale roli hrála i osobnost autora, protože i mně jako porotci by připadalo velmi zajímavé, že takovou knihu napsala mladá Vietnamka.

Vy jako spisovatel myslíte, že je osoba autora důležitá?
Neměla by být důležitá, ale jak vidíme třeba u Viewegha, tak prodává i jméno a osobnost. Kdyby jeho román vyšel pod jiným jménem, tak by kolem toho asi nebyl takový boom. To bohužel takhle funguje.

Pomůže tato kauza Janu Cempírkovi nebo mu spíš ublíží?
Já si myslím, že to nemůže ublížit a že to neuškodí ani porotě, ani Knižnímu klubu. Vše bylo v pořádku, nejedná se o podvod, neporušil zákon. Je to normální literární mystifikace, ta je běžná všude ve světě. Amerického autora Pynchona také dosud nikdo neviděl.

Nebylo to vlastně geniální?
Rozhodně ano, včetně toho, jak to bylo do detailu promyšlené. Podle mě nemá Pavelka pravdu v tom, že se měl autor odkrýt už v září, když se cena předávala. Jenom tím, že tomu všichni uvěřili, to mohlo nabrat nějaký smysl.